ROZHOVOR | Dánský expert pro EZ odhalil, proč chce Trump obsadit Grónsko

Nedávný výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné anexi Grónska vyvolal bouřlivé reakce na mezinárodní scéně. O strategickém významu dánského autonomního území, jeho budoucím politickém směřování a možných ambicích prezidenta Trumpa pro EuroZprávy.cz exkluzivně promluvil Ulrik Pram Gad, expert z Dánského institutu pro mezinárodní studie.

Donald Trump během svého prvního prezidentského období projevil zájem o získání Grónska. Co činí Grónsko z geopolitického hlediska tak atraktivní?

Za prvé, od vynálezu mezikontinentálních letadel a raket potřebovaly Spojené státy radar na samotném severu Grónska (americké základně Pituffik, pozn. red.), aby měly přehled o tom, co přichází z Eurasie – například z Číny, Íránu nebo Severní Koreje – a mohlo by nést jaderné zbraně.

Za druhé, Spojené státy už od 19. století, v souladu s Monroeovou doktrínou, neakceptují přítomnost nepřátelských velmocí na severoamerickém kontinentu, a proto nechtějí žádnou čínskou infrastrukturu nebo investice v Grónsku.

Za třetí, tání polárního ledu přináší nové možnosti nejen pro námořní dopravu, a to jak civilní, tak vojenskou, ale i pro těžbu nerostných surovin, která by mohla být v budoucnu snazší.

A za čtvrté, Grónsko sice disponuje dobře zdokumentovanými ložisky mnoha vzácných nerostů, jenomže ty se nacházejí i v jiných částech světa. Hlavním omezením tak není jejich těžba, ale samotné zpracování, jelikož Čína si na většinu z nich udržuje buď přirozený, nebo technologický monopol.

Blafuje Trump, když říká, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“? Je anexe reálnou možností, vzhledem k tomu, že Dánsko i Spojené státy jsou členy NATO?

Trump může i nemusí blafovat. Možná se snaží dosáhnout něčeho jiného, nebo sám ještě neví, co vlastně chce.

Jaké jsou Trumpovy ambice ohledně Grónska? Jedná se především o odvrácení rostoucího vlivu Číny a Ruska v oblasti Arktidy, nebo zde hrají klíčovou roli i jiné faktory, jako například přírodní zdroje?

Může jít o vojenskou bezpečnost ve smyslu vyvinutí tlaku na Dánsko, aby zaplatilo za část Domain Awareness (radarové systémy, pozn. red.) na východním pobřeží, které USA zřídily během studené války, ale později zrušily začátkem 90. let.

Také může jít o geostrategii s cílem přimět Grónsko, aby poskytlo záruku nebo právo veta Spojeným státům, například ohledně čínských investic.

Anebo se může jednat o snahu oživit maskulinní styl americké zahraniční politiky z 19. století, kde šlo o uchvacování území a učinit Spojené státy většími na světové scéně.

Nedávné parlamentní volby v Grónsku vyhrála strana Demokrati pod vedením Jens-Frederika Nielsena, která prosazuje pomalejší cestu k nezávislosti. Může Trumpova rétorika paradoxně odrážet změnu v preferencích Gróňanů ohledně setrvání v rámci Dánska?

Grónsko nikdy neplánovalo usilovat o nezávislost bez finanční dohody, která by zajistila zachování sociálního blahobytu. Nedívá se na Spojené státy proto, aby vyměnilo koloniální nadvládu, ale spíše aby diverzifikovalo svou finanční závislost prostřednictvím rozvoje obchodu, investic, turismu a tak podobně. V současnosti se však všechny grónské politické strany shodují, že je třeba v tomto ohledu našlapovat obezřetně. To zároveň otevírá prostor pro intenzivnější ekonomickou spolupráci s Dánskem a EU.

Vzhledem k tomu, že Spojené státy provozují na území Grónska základnu Pituffik, můžeme v budoucnu očekávat zvýšenou americkou přítomnost na ostrově?

Pentagon ani za Trumpa, ani za Bidena neprojevil zájem o rozšiřování americké vojenské přítomnosti. Jedinou výjimkou by mohla být situace, kdyby Dánsko nechtělo zavést rozšíření již zmíněného radarového systému. V takovém případě by se o to mohly usilovat samotné Spojené státy. Pokud by nyní Trump začal náhle prosazovat expanzi, jednalo by se tedy o něco nového.

Související

Tomáš Řepa Rozhovor

Trump přeceňuje sám sebe. Rusko s každým dnem války ztrácí budoucnost, říká Řepa

Bezpečnostní expert Tomáš Řepa z brněnské Univerzity obrany v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil, jak vnímá aktuální situaci ve válce na Ukrajině – a to nejen na bojišti, ale také u vyjednávacích stolů. „Ukrajina si rozhodně může dovolit něco požadovat – třeba už jen to, že bude nadále existovat na území, které silou svých zbraní a za cenu životů svých vojáků ubránila,“ říká.

Více souvisejících

rozhovor Ulrik Pram Gad Donald Trump grónsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Praha a EU

Hrozba války roste, přiznává EU. Nachystejte si zásoby potravin, vody i léků, vyzvala půl miliardy občanů

Evropská unie vyzvala téměř půl miliardy svých občanů, aby si v případě krize vytvořili zásoby potravin a dalších nezbytných potřeb na nejméně 72 hodin. Tato doporučení jsou součástí nové strategie Evropské komise, která byla zveřejněna ve středu. Dokument podle CNN zdůrazňuje nutnost změny přístupu k bezpečnosti a posílení kultury „připravenosti“ a „odolnosti“ napříč Evropou.

před 2 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Pokud zaútočíte na Polsko, přijde devastující reakce, varuje NATO Putina

Generální tajemník NATO Mark Rutte ve středu důrazně varoval, že jakýkoliv útok na Polsko nebo jiné členské státy aliance bude čelit okamžité a masivní vojenské reakci. Prohlášení zaznělo během jeho návštěvy ve Varšavě na společné tiskové konferenci s polským premiérem Donaldem Tuskem.

před 4 hodinami

Pete Hegseth (21. února 2025).

Únik konverzace na Signalu: Které informace jsou nejcitlivější a neměly se dostat na veřejnost?

Americký magazín The Atlantic zveřejnil kompletní přepis skupinového chatu na aplikaci Signal, ve kterém vysoce postavení bezpečnostní představitelé USA diskutovali o leteckém úderu na Jemen. Tento chat omylem zahrnoval i šéfredaktora Atlantiku Jeffreyho Goldberga, který se po počátečním zveřejnění některých úryvků rozhodl publikovat téměř celý obsah poté, co američtí představitelé prohlásili, že se v něm neobjevily žádné utajované informace. Podle Goldberga má veřejnost právo posoudit obsah sama.

před 5 hodinami

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Budeme bránit Polsko plnou silou, vzkázal Rutte do Kremlu

Generální tajemník NATO Mark Rutte na aktuální návštěvě Varšavy potvrdil závazek aliance a řekl, že její členové by Polsko v případě ruského útoku bránili plnou silou. Rutte tak poslal jasný vzkaz šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, jemuž vzkázal, že reakce spojenců by byla devastující.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Atlantic zveřejnil celou konverzaci Trumpových poradců. Bílý dům se opět bouří

Americký magazín The Atlantic zveřejnil nový článek, v němž jeho šéfredaktor Jeffrey Goldberg přináší další podrobnosti o tom, co údajně sdíleli poradci prezidenta Donalda Trumpa v soukromé skupině na šifrované komunikační platformě Signal. Článek tvrdí, že administrativa se snaží bagatelizovat význam zpráv, které byly omylem zaslány právě Goldbergovi.

před 7 hodinami

Petr Pavel promluvil v Poslanecké sněmovně. (26.3.2025)

Odborníků na armádu je stejně jako na fotbal, pustil se Pavel do kritiků. Poslanci pak raději schůzi uzavřeli

Poslanci se ve středu odpoledne sešli na mimořádné schůzi svolané z iniciativy hnutí ANO, která se věnovala koncepci výstavby Armády České republiky a její modernizaci. Výjimečně se jednání na pozvání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové účastnil i prezident Petr Pavel, který kvůli tomu zkrátil svůj program v Plzeňském kraji. Schůze probíhala za napjaté atmosféry, kdy se střetávaly názory vládní koalice a opozice ohledně dalšího navyšování výdajů na obranu a armádních akvizic.

před 9 hodinami

Emmanuel Macron

Domácí zájem má přednost, přede vším. Francii došla trpělivost a vyhodila "jaderného lídra"

Odvolání "jaderného lídra" Luca Rémonta z čela státní energetické společnosti EDF je podle webu Politico dalším důkazem, že ve Francii pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona platí jasné pravidlo: domácí zájmy mají přednost před vším ostatním. Přestože Rémont dokázal během svého krátkého působení firmu stabilizovat a zvýšit produkci jaderné energie na úroveň nevídanou od roku 2019, jeho odlišná vize budoucnosti EDF ho nakonec stála místo.

před 10 hodinami

Donald Trump

Trump rozvrací světový řád. Evropa hledá cestu z krize

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa stále více stahují z role garanta globální bezpečnosti, čímž vrhají Evropu do nejistoty. Politika amerického prezidenta, která zpochybňuje poválečné bezpečnostní uspořádání, přináší největší krizi Západu od konce druhé světové války. Odborníci varují, že „Trumpismus přežije jeho prezidentství“, píše BBC.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Mike Waltz

"Můžu za to já." Ke skandálu v Bílém domě se přiznal významný Trumpův muž, nic ale nevysvětlil

Washington se zmítá v bezpečnostním skandálu poté, co americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz podle BBC převzal plnou odpovědnost za únik informací z privátní chatovací skupiny na aplikaci Signal. Skupina, v níž se nacházeli vysoce postavení vládní činitelé, omylem zahrnula i novináře Jeffreyho Goldberga, který následně zveřejnil detaily o amerických plánech na bombardování Jemenu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Čtvrtá trasa metra v nedohlednu. Antimonopolní úřad odvolal vítěze tendru

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna zamítl rozklady proti lednovému rozhodnutí, kterým Úřad zrušil výběr dodavatele další části výstavby provozního úseku I.D pražského metra. Úřad to uvedl na svém webu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy