ROZHOVOR | Dánský expert pro EZ odhalil, proč chce Trump obsadit Grónsko

Donald Trump během svého prvního prezidentského období projevil zájem o získání Grónska. Co činí Grónsko z geopolitického hlediska tak atraktivní?

Za prvé, od vynálezu mezikontinentálních letadel a raket potřebovaly Spojené státy radar na samotném severu Grónska (americké základně Pituffik, pozn. red.), aby měly přehled o tom, co přichází z Eurasie – například z Číny, Íránu nebo Severní Koreje – a mohlo by nést jaderné zbraně.

Za druhé, Spojené státy už od 19. století, v souladu s Monroeovou doktrínou, neakceptují přítomnost nepřátelských velmocí na severoamerickém kontinentu, a proto nechtějí žádnou čínskou infrastrukturu nebo investice v Grónsku.

Za třetí, tání polárního ledu přináší nové možnosti nejen pro námořní dopravu, a to jak civilní, tak vojenskou, ale i pro těžbu nerostných surovin, která by mohla být v budoucnu snazší.

A za čtvrté, Grónsko sice disponuje dobře zdokumentovanými ložisky mnoha vzácných nerostů, jenomže ty se nacházejí i v jiných částech světa. Hlavním omezením tak není jejich těžba, ale samotné zpracování, jelikož Čína si na většinu z nich udržuje buď přirozený, nebo technologický monopol.

Blafuje Trump, když říká, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“? Je anexe reálnou možností, vzhledem k tomu, že Dánsko i Spojené státy jsou členy NATO?

Trump může i nemusí blafovat. Možná se snaží dosáhnout něčeho jiného, nebo sám ještě neví, co vlastně chce.

Jaké jsou Trumpovy ambice ohledně Grónska? Jedná se především o odvrácení rostoucího vlivu Číny a Ruska v oblasti Arktidy, nebo zde hrají klíčovou roli i jiné faktory, jako například přírodní zdroje?

Může jít o vojenskou bezpečnost ve smyslu vyvinutí tlaku na Dánsko, aby zaplatilo za část Domain Awareness (radarové systémy, pozn. red.) na východním pobřeží, které USA zřídily během studené války, ale později zrušily začátkem 90. let.

Také může jít o geostrategii s cílem přimět Grónsko, aby poskytlo záruku nebo právo veta Spojeným státům, například ohledně čínských investic.

Anebo se může jednat o snahu oživit maskulinní styl americké zahraniční politiky z 19. století, kde šlo o uchvacování území a učinit Spojené státy většími na světové scéně.

Nedávné parlamentní volby v Grónsku vyhrála strana Demokrati pod vedením Jens-Frederika Nielsena, která prosazuje pomalejší cestu k nezávislosti. Může Trumpova rétorika paradoxně odrážet změnu v preferencích Gróňanů ohledně setrvání v rámci Dánska?

Grónsko nikdy neplánovalo usilovat o nezávislost bez finanční dohody, která by zajistila zachování sociálního blahobytu. Nedívá se na Spojené státy proto, aby vyměnilo koloniální nadvládu, ale spíše aby diverzifikovalo svou finanční závislost prostřednictvím rozvoje obchodu, investic, turismu a tak podobně. V současnosti se však všechny grónské politické strany shodují, že je třeba v tomto ohledu našlapovat obezřetně. To zároveň otevírá prostor pro intenzivnější ekonomickou spolupráci s Dánskem a EU.

Vzhledem k tomu, že Spojené státy provozují na území Grónska základnu Pituffik, můžeme v budoucnu očekávat zvýšenou americkou přítomnost na ostrově?

Pentagon ani za Trumpa, ani za Bidena neprojevil zájem o rozšiřování americké vojenské přítomnosti. Jedinou výjimkou by mohla být situace, kdyby Dánsko nechtělo zavést rozšíření již zmíněného radarového systému. V takovém případě by se o to mohly usilovat samotné Spojené státy. Pokud by nyní Trump začal náhle prosazovat expanzi, jednalo by se tedy o něco nového.