ROZHOVOR | Dánský expert pro EZ odhalil, proč chce Trump obsadit Grónsko

Nedávný výrok amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné anexi Grónska vyvolal bouřlivé reakce na mezinárodní scéně. O strategickém významu dánského autonomního území, jeho budoucím politickém směřování a možných ambicích prezidenta Trumpa pro EuroZprávy.cz exkluzivně promluvil Ulrik Pram Gad, expert z Dánského institutu pro mezinárodní studie.

Donald Trump během svého prvního prezidentského období projevil zájem o získání Grónska. Co činí Grónsko z geopolitického hlediska tak atraktivní?

Za prvé, od vynálezu mezikontinentálních letadel a raket potřebovaly Spojené státy radar na samotném severu Grónska (americké základně Pituffik, pozn. red.), aby měly přehled o tom, co přichází z Eurasie – například z Číny, Íránu nebo Severní Koreje – a mohlo by nést jaderné zbraně.

Za druhé, Spojené státy už od 19. století, v souladu s Monroeovou doktrínou, neakceptují přítomnost nepřátelských velmocí na severoamerickém kontinentu, a proto nechtějí žádnou čínskou infrastrukturu nebo investice v Grónsku.

Za třetí, tání polárního ledu přináší nové možnosti nejen pro námořní dopravu, a to jak civilní, tak vojenskou, ale i pro těžbu nerostných surovin, která by mohla být v budoucnu snazší.

A za čtvrté, Grónsko sice disponuje dobře zdokumentovanými ložisky mnoha vzácných nerostů, jenomže ty se nacházejí i v jiných částech světa. Hlavním omezením tak není jejich těžba, ale samotné zpracování, jelikož Čína si na většinu z nich udržuje buď přirozený, nebo technologický monopol.

Blafuje Trump, když říká, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“? Je anexe reálnou možností, vzhledem k tomu, že Dánsko i Spojené státy jsou členy NATO?

Trump může i nemusí blafovat. Možná se snaží dosáhnout něčeho jiného, nebo sám ještě neví, co vlastně chce.

Jaké jsou Trumpovy ambice ohledně Grónska? Jedná se především o odvrácení rostoucího vlivu Číny a Ruska v oblasti Arktidy, nebo zde hrají klíčovou roli i jiné faktory, jako například přírodní zdroje?

Může jít o vojenskou bezpečnost ve smyslu vyvinutí tlaku na Dánsko, aby zaplatilo za část Domain Awareness (radarové systémy, pozn. red.) na východním pobřeží, které USA zřídily během studené války, ale později zrušily začátkem 90. let.

Také může jít o geostrategii s cílem přimět Grónsko, aby poskytlo záruku nebo právo veta Spojeným státům, například ohledně čínských investic.

Anebo se může jednat o snahu oživit maskulinní styl americké zahraniční politiky z 19. století, kde šlo o uchvacování území a učinit Spojené státy většími na světové scéně.

Nedávné parlamentní volby v Grónsku vyhrála strana Demokrati pod vedením Jens-Frederika Nielsena, která prosazuje pomalejší cestu k nezávislosti. Může Trumpova rétorika paradoxně odrážet změnu v preferencích Gróňanů ohledně setrvání v rámci Dánska?

Grónsko nikdy neplánovalo usilovat o nezávislost bez finanční dohody, která by zajistila zachování sociálního blahobytu. Nedívá se na Spojené státy proto, aby vyměnilo koloniální nadvládu, ale spíše aby diverzifikovalo svou finanční závislost prostřednictvím rozvoje obchodu, investic, turismu a tak podobně. V současnosti se však všechny grónské politické strany shodují, že je třeba v tomto ohledu našlapovat obezřetně. To zároveň otevírá prostor pro intenzivnější ekonomickou spolupráci s Dánskem a EU.

Vzhledem k tomu, že Spojené státy provozují na území Grónska základnu Pituffik, můžeme v budoucnu očekávat zvýšenou americkou přítomnost na ostrově?

Pentagon ani za Trumpa, ani za Bidena neprojevil zájem o rozšiřování americké vojenské přítomnosti. Jedinou výjimkou by mohla být situace, kdyby Dánsko nechtělo zavést rozšíření již zmíněného radarového systému. V takovém případě by se o to mohly usilovat samotné Spojené státy. Pokud by nyní Trump začal náhle prosazovat expanzi, jednalo by se tedy o něco nového.

Související

Veronika Zwiefelhofer Čáslavová Rozhovor

Evropa čelí sílící krizi. Situace v libyjských detenčních zařízeních je kritická, říká Zwiefelhofer Čáslavová

Situace v Libyi zůstává vysoce nestabilní a klíčová pro bezpečnost Evropy. Vliv v zemi si udržují Turecko a Rusko, přičemž turecké zájmy ohrožují výlučné ekonomické zóny Řecka a Kypru. Evropská unie sice reaguje například podporou Libyjské pobřežní stráže, její schopnost ovlivnit dění však naráží na složité rozložení moci v zemi. „Evropa určitou migraci potřebuje, ale musí ji kontrolovat a postupovat v tom jednotně. Nemůžeme po jižních státech chtít, aby bezpečnost celé Unie financovaly samy,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz Veronika Zwiefelhofer Čáslavová, ředitelka think tanku Security Outlines.
Marcela Hennlichová Rozhovor

Macron se uznáním Palestiny vymezuje proti hladomoru jako prostředku zahraniční politiky, říká Hennlichová. Francie si nepřizná, že už není rozhodující velmoc

Francie se v čele s prezidentem Emmanuelem Macronem rozhodla uznat Palestinu jako nezávislý stát. „Macron je velký pragmatik. Jeho rozhodnutí vnímám především jako snahu vymezit se proti hladomoru v Gaze jako prostředku zahraniční politiky,“ říká v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz Marcela Hennlichová, expertka na francouzský politický systém z Katedry mezinárodních studií a diplomacie Fakulty mezinárodních vztahů VŠE.

Více souvisejících

rozhovor Ulrik Pram Gad Donald Trump grónsko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

První slova Putina po summitu: Přáli bychom si, aby boje skončily

Ruský prezident Vladimir Putin se poprvé od summitu s Donaldem Trumpem na Aljašce vyjádřil ke schůzce a označil ji za „včasnou a velmi užitečnou“. Podle Kremlu Putin v sobotu uvedl, že s Trumpem probral „prakticky všechny oblasti spolupráce“, ale především se věnovali „možnému řešení ukrajinské krize na spravedlivém základě.“

před 4 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

FT: Když se Ukrajina vzdá Doněcké a Luhanské oblasti, Putin zmrazí válku

Na setkání s Donaldem Trumpem na Aljašce požadoval ruský prezident Vladimir Putin, aby se Ukrajina vzdala Doněcké a Luhanské oblasti. Podle čtyř zdrojů obeznámených s průběhem jednání Putin nabídl, že v případě splnění tohoto požadavku by mohlo dojít ke zmrazení zbytku frontové linie, uvedl server Financial Times.

před 6 hodinami

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Políček Evropě i Ukrajině: Trump couvl z požadavku na příměří

Posun od příměří k mírové dohodě je významný, protože před summitem se Kaja Kallasová, vysoká představitelka EU, vyjádřila, že smysluplná jednání o ukončení války se mohou uskutečnit pouze v kontextu příměří nebo omezení bojů. Nyní to ale vypadá, že se situace změnila.

před 7 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

První vyjádření Trumpa po summitu: Příměří nestačí, musí být mírová dohoda

Americký prezident Donald Trump změnil svůj postoj k válce na Ukrajině. Nově tvrdí, že nejlepším způsobem, jak konflikt ukončit, je uzavřít mírovou dohodu, a ne pouze dohodu o příměří. Toto vyjádření je v rozporu s jeho dřívějšími názory, kdy prohlašoval, že bude nespokojený, pokud se na summitu na Aljašce Putin nedohodne na příměří.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj telefonoval s Trumpem a evropskými lídry. V pondělí poletí do Washingtonu

Americký prezident Donald Trump vedl po svém návratu ze summitu na Aljašce dlouhý telefonický rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Trump přistál na letišti Joint Base Andrews v Marylandu v časných ranních hodinách po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Během šesti hodin letu trávil hodně času na telefonu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump přímo neprohrál, Putin ale jasně zvítězil

Jak řekl bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton, na setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a ruského prezidenta Vladimira Putina na Aljašce bylo jasné, kdo odešel jako vítěz. Bolton prohlásil, že ačkoliv Trump přímo neprohrál, Putin jasně zvítězil. Podle něj si americký prezident z jednání neodnesl nic podstatného, kromě příslibu dalších schůzek.

před 15 hodinami

Bouřka, ilustrační fotografie.

Bouřlivé počasí udeří už dnes. Meteorologové řekli, kde na něj dojde

Dnes naposledy platí výstraha na vysoké teploty, ale přidává se k ní varování před bouřkami. Po vlně veder by mnozí čekali, že budou výjimečné silné. Tentokrát ne. Bouřky se vyskytnou jen na malé části území a přinesou hlavně velmi lokální přívalové srážky, s menší pravděpodobností i malé kroupy, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

před 21 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump po jednání poplácal Putina po zádech. Dohoda neexistuje, zavolám Zelenskému, prohlásil

Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin po téměř tříhodinovém jednání na Aljašce o válce na Ukrajině uspořádali tiskovou konferenci. Oba lídři se navzájem pochválili a schůzku označili za konstruktivní, podrobnosti ale nesdělili. Žádná dohoda neexistuje, dokud není uzavřena, řekl Trump a dodal, že zavolá do NATO a Kyjevu. Podle Putina by se lídři mohli brzy opět setkat, tentokrát však v Moskvě.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Heydricha měla za hrdinu. Manželka protektora byla věrná nacismu až do smrti

Před 40 lety, dne 14. srpna 1985, zemřela Lina Heydrichová. Manželka vysoce postaveného nacisty Reinharda Heydricha si v Čechách užívala moci a přepychu. Ani po druhé světové válce se jí nevedlo špatně a až do své smrti zůstala přesvědčenou nacistkou.

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy