Záhadný útok na ruskou plynárenskou stanici: Může za něj Ukrajina nebo Rusko?

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že Ukrajina "úmyslně zaútočila" na stanici v Sudži, která se od srpna 2024 nachází pod ukrajinskou kontrolou poté, co ukrajinské síly provedly překvapivou ofenzivu do Kurské oblasti. Moskva obvinila Kyjev, že zařízení vyhodil do povětří během "ústupu z Kurské oblasti" s cílem "zdiskreditovat mírové iniciativy amerického prezidenta".

Ukrajina tato obvinění označila za "nepodložená" a tvrdí, že jsou součástí snahy očernit Ukrajinu a zmást mezinárodní společenství. Ukrajinský generální štáb v příspěvku na platformě Telegram uvedl, že stanice byla opakovaně ostřelována samotnými Rusy a podle ukrajinských ozbrojených sil Rusko zasáhlo stanici raketami naposledy před třemi dny.

Šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v pátek na sociální síti X reagoval slovy: „Ruské pokusy oklamat všechny a předstírat, že dodržují příměří, nebudou fungovat, stejně jako falešné zprávy o útocích na plynovou stanici.“

Plynová měřicí stanice v Sudži byla poslední trasou, kterou byl ruský zemní plyn dodáván do Evropy přes Ukrajinu. K přepravě plynu tímto koridorem přestalo docházet 1. ledna 2025 poté, co Kyjev odmítl obnovit smlouvu s Moskvou.

Útok na stanici přichází více než týden poté, co ruské síly oznámily, že znovu dobyly Sudžu – největší město, které Ukrajina obsadila během své ofenzivy v Kurské oblasti. Obsazení části Kurské oblasti je považováno za jedinou výraznou územní výhodu Ukrajiny v době, kdy čelí rostoucímu tlaku na zahájení mírových jednání s Ruskem.

Napětí mezi Moskvou a Kyjevem se dále prohloubilo i navzdory nedávným diplomatickým krokům. V úterý ruský prezident Vladimir Putin po dlouhém telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem souhlasil s dočasným zastavením útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Přesto však odmítl podepsat širší dohodu o příměří, která by ukončila tříletý konflikt.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu uvedl, že po svém rozhovoru s Trumpem podpoří dočasné zastavení útoků na energetické cíle. Tento krok by mohl vést k určitému zmírnění bojů, ale zásadní dohoda o ukončení války zůstává v nedohlednu.

Přestože obě strany obviňují svého protivníka z porušování příměří, je jasné, že boj o kontrolu nad klíčovými oblastmi a infrastrukturními cíli zůstává hlavním bodem napětí mezi Moskvou a Kyjevem. Jakékoli narušení plynových toků má navíc širší důsledky pro energetickou bezpečnost Evropy, která se snaží snížit svou závislost na ruských dodávkách.

Zatím není jasné, jak se incident na plynové stanici v Sudži promítne do širších diplomatických snah o ukončení konfliktu. Přestože Trumpův tlak na obě strany ukazuje snahu o nalezení kompromisu, vzájemné obviňování a pokračující vojenské akce naznačují, že cesta k míru zůstává obtížná a nejistá.