ANALÝZA | Kdo se postaví Izraeli? Odpověď je smutná a jednoduchá

Izraelská armáda po dvouměsíčním příměří znovu operuje v Pásmu Gazy. Ostré reakce arabských států na sebe nenechaly dlouho čekat, zatímco Spojené státy izraelskou akci podpořily jako krok k zajištění bezpečnosti. Rusko mezitím zůstává zdrženlivé. Saúdská Arábie a Katar tvrdě odsoudily útoky, zatímco Liga arabských států volá po sankcích.

Po dvou měsících relativního klidu se izraelská armáda znovu vrátila k vojenským operacím v Pásmu Gazy. V noci na středu spustily izraelské letecké síly intenzivní bombardování a zhruba o den později byla zahájena i rozsáhlá pozemní ofenziva.

Tento krok přímo navazuje na dvouměsíční příměří a očekávání, jak se situace bude vyvíjet po skončení příměří. „Na základě našich historických znalostí bylo logické takový vývoj očekávat,“ uvedl pro EuroZprávy.cz expert na blízkovýchodní politiku Gokhan Bacik.

Jeho slova potvrdil také Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. „Obnovený konflikt v Gaze není nijak překvapivý. Myslím, že tato eskalace do jisté míry probíhá v kooperaci s Bílým domem a nejde o velké překvapení. Je to v souladu s jeho slovy o propuštění rukojmí,“ vysvětlil Salem pro EuroZprávy.cz.

Mezinárodní odsouzení a humanitární krize

Proti znovuobnovení izraelské vojenské operace v Gaze se ostře postavily mezinárodní a humanitární organizace. Amnesty International označila situaci za tragickou eskalaci násilí, která si vyžádala stovky obětí. „Dnešek je zoufale temným dnem pro celé lidstvo. Izrael bezostyšně obnovil svou zničující bombardovací kampaň v Gaze, kde během spánku zabil nejméně 414 lidí, z toho nejméně 100 dětí, a v průběhu několika hodin opět vyhladil celé rodiny,“ uvedla generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová.

Humanitární organizace také upozorňují na katastrofální situaci v oblasti, která se rapidně zhoršila po znovuzavedení blokády. „Dnes jsme opět na bodu nula. Od 2. března Izrael obnovil naprostou blokádu Gazy, která znemožňuje přístup jakékoli humanitární pomoci, léků a komerčního zboží, včetně paliva a potravin. To je flagrantní porušení mezinárodního práva,“ shrnula Callamardová. Dodala, že Izrael také odřízl Gazu od dodávek elektřiny do hlavní odsolovací stanice, což může způsobit obrovskou humanitární katastrofu.

Obavy o bezpečnost nemocnic a pacientů

Zvláštní obavy vzbuzuje postoj izraelských sil k nemocnicím a zdravotnickým zařízením. Organizace Human Rights Watch (HRW) varovala, že izraelské jednotky se dopouštějí násilí vůči pacientům a zdravotnickému personálu.

„Izraelské síly opakovaně prokázaly smrtelnou krutost vůči palestinským pacientům v nemocnicích, které obsadily,“ uvedl zástupce ředitele pro práva dětí HRW Bill Van Esveld. „Odmítnutí vody a elektřiny izraelskou armádou způsobilo, že nemocní a zranění umírali, zatímco vojsko špatně zacházelo s pacienty a zdravotnickými pracovníky, násilně je vysídlovalo a poškozovalo zdravotnická zařízení,“ dodal.

Celá situace v Gaze se tak opět ocitla na pokraji další humanitární katastrofy. Mezinárodní společenství nyní čelí výzvě, jak zareagovat na rostoucí napětí a jak se pokusit zabránit dalšímu prohlubování krize.

Američané Izrael podporují

Nejen analytici Bacik a Salem, ale také historička Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR upozornila na geopolitické souvislosti izraelského postupu. Podle ní Spojené státy o izraelských operacích nejen věděly, ale v některých případech je i aktivně podporovaly.

„Po nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu získal Izrael téměř bezvýhradnou podporu USA, a to i pro kroky, které by za administrativy Joea Bidena byly minimálně předmětem intenzivních debat, ne-li přímo neprůchozí,“ uvedla Taterová pro EuroZprávy.cz.

Podle dostupných informací Spojené státy nejenže věděly o připravovaném útoku na Gazu, ale jejich prezident Donald Trump jej v rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem dokonce přímo schválil, jak zdůraznila Taterová.

Ruská zdrženlivost

Kromě vojenských operací v Pásmu Gazy podniká Izrael i strategické akce na jihu Sýrie, což jej staví do potenciální kolize se zájmy Ruska. Moskva si v této oblasti udržuje vojenskou přítomnost a hájí vlastní geopolitické cíle. Přesto je ruská reakce na izraelské operace v regionu překvapivě umírněná.

Ruské tiskové agentury a diplomaté zůstávají ve svých komentářích spíše zdrženliví. Podle vyjádření ruského ministerstva zahraničí se jednání mezi ruskými a izraelskými představiteli soustředila především na otázky ruských nemovitostí ve Svaté zemi. Konflikt jako takový ruská strana širším způsobem veřejně nekomentovala.

Arabské země zuří

Blízkovýchodní arabské státy reagují na izraelské útoky v Pásmu Gazy se stále větším rozhořčením a důrazně odmítají postup izraelské armády. Katar, Saúdská Arábie, Egypt i další regionální aktéři odsuzují bombardování hustě obydlených palestinských oblastí a varují před hrozbou eskalace konfliktu, který by mohl zasáhnout celý region.

Saúdská Arábie ostře odsoudila také nejnovější sérii izraelských leteckých útoků v Sýrii, které podle Rijádu představují vážné narušení regionální bezpečnosti a stability. Ve svém úterním prohlášení saúdskoarabské ministerstvo zahraničí vyjádřilo „hluboké odsouzení a kategorické zavržení“ těchto útoků, které označilo za „flagrantní porušení mezinárodního práva a suverenity Sýrie“.

Saúdské království v prohlášení varovalo, že opakované izraelské vojenské akce v Sýrii nejen destabilizují tuto válkou zmítanou zemi, ale ohrožují i bezpečnost celého Blízkého východu. Rijád obvinil Izrael z cíleného podkopávání regionální stability a eskalace napětí, čímž se podle něj narušují snahy o diplomatické řešení konfliktů na Blízkém východě.

„Tyto neustálé izraelské agrese nejen porušují Chartu OSN a zásady mezinárodního práva, ale zároveň zvyšují riziko rozšíření konfliktu a prohlubují humanitární krizi v Sýrii,“ uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí.

Vzhledem k vážnosti situace Rijád naléhavě vyzval světové společenství, zejména členy Rady bezpečnosti OSN, aby přijali konkrétní opatření k zastavení izraelských úderů. Podle Saúdské Arábie je nezbytné, aby mezinárodní instituce začaly činit odpovědné kroky k ochraně syrské civilní populace a zabránily další eskalaci konfliktu.

Saúdská diplomacie také zdůraznila potřebu aktivovat mezinárodní mechanismy odpovědnosti za tato porušení, včetně vyšetřování a možných sankcí vůči Izraeli. Rijád přitom znovu potvrdil svou podporu syrské vládě a tamním občanům a vyzval k respektování svrchovanosti Sýrie.

Katarské ministerstvo zahraničí v prohlášení pro Gulf Times vyjádřilo „hluboké odsouzení a zavržení náletů izraelských okupačních sil na Pásmo Gazy a jejich přímého bombardování oblastí obývaných neozbrojenými civilisty, při nichž zahynuly a byly zraněny stovky Palestinců“.

Ministerstvo zároveň označilo izraelské útoky za „jasné porušení dohody o příměří v Pásmu Gazy, rezolucí OSN a mezinárodního humanitárního práva“. Dále varovalo, že tato eskalace „zhoršuje již tak kritickou humanitární situaci, představuje vážnou hrozbu pro regionální bezpečnost a stabilitu a zvyšuje riziko širšího ozbrojeného konfliktu“.

Na mimořádném zasedání Ligy arabských států v Káhiře palestinský velvyslanec při této organizaci Mohannad Aklouk důrazně vyzval k „okamžitému uvalení ekonomických a politických sankcí na Izrael“ jako odpověď na rostoucí násilí v Gaze. „Musíme přijmout konkrétní opatření, včetně ekonomických a politických sankcí, aby se zabránilo izraelským přestupkům a plánům na expanzi, jejichž cílem je vysídlování Palestinců,“ citoval Aklouka server Africa News.

Související

Izraelské ozbrojené složky

Izraelská policie zatkla palestinského muže. Převlékl se za Santa Clause

V izraelském městě Haifa došlo během oslav Štědrého dne k incidentu, při kterém policie zatkla palestinského muže převlečeného za Santa Clause. Podle lidskoprávních organizací vtrhli policisté na vánoční večírek, akci předčasně ukončili a kromě muže v kostýmu zadrželi také dýdžeje a pouličního prodejce.  
stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Napětí na Blízkém východě: Izrael stupňuje údery v Libanonu před klíčovým termínem

Izraelské letectvo provedlo ve středu dopoledne sérii náletů na jihu Libanonu, které cílily na infrastrukturu hnutí Hizballáh. Útoky zasáhly oblasti v okolí Nabatíje, konkrétně údolí Houmin, Wadi Azza a Nimeiriya. Podle svědků se nad zasaženými místy i nad východním údolím Bikáa nadále pohybují izraelské bezpilotní letouny. Izraelská armáda v oficiálním prohlášení uvedla, že údery byly nezbytné kvůli přítomnosti vojenských zařízení, která porušují dohody o příměří.

Více souvisejících

Izrael Izraelská armáda

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy