ANALÝZA | Kdo se postaví Izraeli? Odpověď je smutná a jednoduchá

Izraelská armáda po dvouměsíčním příměří znovu operuje v Pásmu Gazy. Ostré reakce arabských států na sebe nenechaly dlouho čekat, zatímco Spojené státy izraelskou akci podpořily jako krok k zajištění bezpečnosti. Rusko mezitím zůstává zdrženlivé. Saúdská Arábie a Katar tvrdě odsoudily útoky, zatímco Liga arabských států volá po sankcích.

Po dvou měsících relativního klidu se izraelská armáda znovu vrátila k vojenským operacím v Pásmu Gazy. V noci na středu spustily izraelské letecké síly intenzivní bombardování a zhruba o den později byla zahájena i rozsáhlá pozemní ofenziva.

Tento krok přímo navazuje na dvouměsíční příměří a očekávání, jak se situace bude vyvíjet po skončení příměří. „Na základě našich historických znalostí bylo logické takový vývoj očekávat,“ uvedl pro EuroZprávy.cz expert na blízkovýchodní politiku Gokhan Bacik.

Jeho slova potvrdil také Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. „Obnovený konflikt v Gaze není nijak překvapivý. Myslím, že tato eskalace do jisté míry probíhá v kooperaci s Bílým domem a nejde o velké překvapení. Je to v souladu s jeho slovy o propuštění rukojmí,“ vysvětlil Salem pro EuroZprávy.cz.

Mezinárodní odsouzení a humanitární krize

Proti znovuobnovení izraelské vojenské operace v Gaze se ostře postavily mezinárodní a humanitární organizace. Amnesty International označila situaci za tragickou eskalaci násilí, která si vyžádala stovky obětí. „Dnešek je zoufale temným dnem pro celé lidstvo. Izrael bezostyšně obnovil svou zničující bombardovací kampaň v Gaze, kde během spánku zabil nejméně 414 lidí, z toho nejméně 100 dětí, a v průběhu několika hodin opět vyhladil celé rodiny,“ uvedla generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová.

Humanitární organizace také upozorňují na katastrofální situaci v oblasti, která se rapidně zhoršila po znovuzavedení blokády. „Dnes jsme opět na bodu nula. Od 2. března Izrael obnovil naprostou blokádu Gazy, která znemožňuje přístup jakékoli humanitární pomoci, léků a komerčního zboží, včetně paliva a potravin. To je flagrantní porušení mezinárodního práva,“ shrnula Callamardová. Dodala, že Izrael také odřízl Gazu od dodávek elektřiny do hlavní odsolovací stanice, což může způsobit obrovskou humanitární katastrofu.

Obavy o bezpečnost nemocnic a pacientů

Zvláštní obavy vzbuzuje postoj izraelských sil k nemocnicím a zdravotnickým zařízením. Organizace Human Rights Watch (HRW) varovala, že izraelské jednotky se dopouštějí násilí vůči pacientům a zdravotnickému personálu.

„Izraelské síly opakovaně prokázaly smrtelnou krutost vůči palestinským pacientům v nemocnicích, které obsadily,“ uvedl zástupce ředitele pro práva dětí HRW Bill Van Esveld. „Odmítnutí vody a elektřiny izraelskou armádou způsobilo, že nemocní a zranění umírali, zatímco vojsko špatně zacházelo s pacienty a zdravotnickými pracovníky, násilně je vysídlovalo a poškozovalo zdravotnická zařízení,“ dodal.

Celá situace v Gaze se tak opět ocitla na pokraji další humanitární katastrofy. Mezinárodní společenství nyní čelí výzvě, jak zareagovat na rostoucí napětí a jak se pokusit zabránit dalšímu prohlubování krize.

Američané Izrael podporují

Nejen analytici Bacik a Salem, ale také historička Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR upozornila na geopolitické souvislosti izraelského postupu. Podle ní Spojené státy o izraelských operacích nejen věděly, ale v některých případech je i aktivně podporovaly.

„Po nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu získal Izrael téměř bezvýhradnou podporu USA, a to i pro kroky, které by za administrativy Joea Bidena byly minimálně předmětem intenzivních debat, ne-li přímo neprůchozí,“ uvedla Taterová pro EuroZprávy.cz.

Podle dostupných informací Spojené státy nejenže věděly o připravovaném útoku na Gazu, ale jejich prezident Donald Trump jej v rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem dokonce přímo schválil, jak zdůraznila Taterová.

Ruská zdrženlivost

Kromě vojenských operací v Pásmu Gazy podniká Izrael i strategické akce na jihu Sýrie, což jej staví do potenciální kolize se zájmy Ruska. Moskva si v této oblasti udržuje vojenskou přítomnost a hájí vlastní geopolitické cíle. Přesto je ruská reakce na izraelské operace v regionu překvapivě umírněná.

Ruské tiskové agentury a diplomaté zůstávají ve svých komentářích spíše zdrženliví. Podle vyjádření ruského ministerstva zahraničí se jednání mezi ruskými a izraelskými představiteli soustředila především na otázky ruských nemovitostí ve Svaté zemi. Konflikt jako takový ruská strana širším způsobem veřejně nekomentovala.

Arabské země zuří

Blízkovýchodní arabské státy reagují na izraelské útoky v Pásmu Gazy se stále větším rozhořčením a důrazně odmítají postup izraelské armády. Katar, Saúdská Arábie, Egypt i další regionální aktéři odsuzují bombardování hustě obydlených palestinských oblastí a varují před hrozbou eskalace konfliktu, který by mohl zasáhnout celý region.

Saúdská Arábie ostře odsoudila také nejnovější sérii izraelských leteckých útoků v Sýrii, které podle Rijádu představují vážné narušení regionální bezpečnosti a stability. Ve svém úterním prohlášení saúdskoarabské ministerstvo zahraničí vyjádřilo „hluboké odsouzení a kategorické zavržení“ těchto útoků, které označilo za „flagrantní porušení mezinárodního práva a suverenity Sýrie“.

Saúdské království v prohlášení varovalo, že opakované izraelské vojenské akce v Sýrii nejen destabilizují tuto válkou zmítanou zemi, ale ohrožují i bezpečnost celého Blízkého východu. Rijád obvinil Izrael z cíleného podkopávání regionální stability a eskalace napětí, čímž se podle něj narušují snahy o diplomatické řešení konfliktů na Blízkém východě.

„Tyto neustálé izraelské agrese nejen porušují Chartu OSN a zásady mezinárodního práva, ale zároveň zvyšují riziko rozšíření konfliktu a prohlubují humanitární krizi v Sýrii,“ uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí.

Vzhledem k vážnosti situace Rijád naléhavě vyzval světové společenství, zejména členy Rady bezpečnosti OSN, aby přijali konkrétní opatření k zastavení izraelských úderů. Podle Saúdské Arábie je nezbytné, aby mezinárodní instituce začaly činit odpovědné kroky k ochraně syrské civilní populace a zabránily další eskalaci konfliktu.

Saúdská diplomacie také zdůraznila potřebu aktivovat mezinárodní mechanismy odpovědnosti za tato porušení, včetně vyšetřování a možných sankcí vůči Izraeli. Rijád přitom znovu potvrdil svou podporu syrské vládě a tamním občanům a vyzval k respektování svrchovanosti Sýrie.

Katarské ministerstvo zahraničí v prohlášení pro Gulf Times vyjádřilo „hluboké odsouzení a zavržení náletů izraelských okupačních sil na Pásmo Gazy a jejich přímého bombardování oblastí obývaných neozbrojenými civilisty, při nichž zahynuly a byly zraněny stovky Palestinců“.

Ministerstvo zároveň označilo izraelské útoky za „jasné porušení dohody o příměří v Pásmu Gazy, rezolucí OSN a mezinárodního humanitárního práva“. Dále varovalo, že tato eskalace „zhoršuje již tak kritickou humanitární situaci, představuje vážnou hrozbu pro regionální bezpečnost a stabilitu a zvyšuje riziko širšího ozbrojeného konfliktu“.

Na mimořádném zasedání Ligy arabských států v Káhiře palestinský velvyslanec při této organizaci Mohannad Aklouk důrazně vyzval k „okamžitému uvalení ekonomických a politických sankcí na Izrael“ jako odpověď na rostoucí násilí v Gaze. „Musíme přijmout konkrétní opatření, včetně ekonomických a politických sankcí, aby se zabránilo izraelským přestupkům a plánům na expanzi, jejichž cílem je vysídlování Palestinců,“ citoval Aklouka server Africa News.

Související

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.
Haifa, ilustrační fotografie.

Izrael si připomíná třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás

Obyvatelé Izraele si celonárodní minutou ticha a pietními akcemi připomínají třetí výročí masivního útoku teroristického hnutí Hamás. Společné vzpomínkové obřady začaly přesně v šest hodin a devětadvacet minut ráno místního času, tedy v okamžiku, kdy ozbrojenci zahájili přeshraniční nájezd na izraelské území. Při tehdejších útocích zahynulo přibližně dvanáct set lidí a dalších dvě stě padesát jedna osob bylo odvlečeno jako rukojmí.

Více souvisejících

Izrael ,  Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

před 1 hodinou

Lodní doprava, ilustrační foto

Z Jižní Koreje byly v létě vyvezeny do ruských přístavů tisíce tun nafty.

Analýza přístavních záznamů a dat o pohybu plavidel odhalila, že z Jižní Koreje bylo v průběhu července a srpna vyvezeno do ruských přístavů na Dálném východě více než 176 tisíc tun paliva, převážně motorové nafty. Ke přepravě ropných produktů byla využita i plavidla podléhající mezinárodním sankcím. Tento rozsáhlý obchod přichází v době, kdy se Moskva potýká s vážným nedostatkem pohonných hmot v důsledku pokračujícího válečného konfliktu na Ukrajině a ukrajinských útoků na ruské rafinérie.

před 2 hodinami

Brexit

Francie vyzvala Británii k návratu do EU

Francouzský ministr financí Roland Lescure veřejně vyzval Spojené království k návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná prohlášení britského premiéra Andyho Burnhama, který otevřel možnost přehodnocení dosavadních vztahů s evropským blokem včetně vypsání nového referenda. 

před 3 hodinami

Bakterie, ilustrační foto

Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes

Úmrtí osmadvacetileté výzkumnice Darji Šipilovové z protimorového ústavu v sibiřském Irkutsku a zprávy o dalším nemocném zaměstnanci vyvolaly mezinárodní obavy z možného výskytu plicního moru. Mladá žena vyhledala lékařskou péči v nedalekém Šelechovu, kde po třídenní hospitalizaci zemřela. Světová zdravotnická organizace vyzvala ruské úřady ke kompletní transparentnosti a k poskytnutí podrobných informací o celé události. Ve stejné oblasti zároveň úřady zavedly preventivní opatření u stovek lidí, kteří s pracovištěm přišli do styku.

před 4 hodinami

Christa Pikeová

Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů

Padesátiletá Christa Pikeová, jediná žena odsouzená k trestu smrti ve státě Tennessee, se v nemocnici probudila naštvaná a zmatená poté, co minulý týden přežila dvě neúspěšné dávky smrtící injekce. Její právní tým potvrdil, že odsouzená začala komunikovat s okolím právě ve chvíli, kdy se zdravotníci chystali k jejímu odpojení od přístrojů zajišťujících životní funkce. Pikeová byla totiž v pondělí po selhání popravy prohlášena za mozkově mrtvou. V reakci na nečekaný zvrat nařídila soudkyně v Nashvillu státním orgánům okamžité zajištění a uchování veškerých Důkazů z exekuční komory.

před 5 hodinami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 6 hodinami

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 7 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 7 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?

Představitelé volebních úřadů napříč Spojenými státy čím dál intenzivněji vyzývají voliče, aby při odevzdávání hlasovacích lístků před nadcházejícími volbami upřednostnili zabezpečené volební schránky před klasickou poštou. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy