Izraelská armáda po dvouměsíčním příměří znovu operuje v Pásmu Gazy. Ostré reakce arabských států na sebe nenechaly dlouho čekat, zatímco Spojené státy izraelskou akci podpořily jako krok k zajištění bezpečnosti. Rusko mezitím zůstává zdrženlivé. Saúdská Arábie a Katar tvrdě odsoudily útoky, zatímco Liga arabských států volá po sankcích.
Po dvou měsících relativního klidu se izraelská armáda znovu vrátila k vojenským operacím v Pásmu Gazy. V noci na středu spustily izraelské letecké síly intenzivní bombardování a zhruba o den později byla zahájena i rozsáhlá pozemní ofenziva.
Tento krok přímo navazuje na dvouměsíční příměří a očekávání, jak se situace bude vyvíjet po skončení příměří. „Na základě našich historických znalostí bylo logické takový vývoj očekávat,“ uvedl pro EuroZprávy.cz expert na blízkovýchodní politiku Gokhan Bacik.
Jeho slova potvrdil také Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. „Obnovený konflikt v Gaze není nijak překvapivý. Myslím, že tato eskalace do jisté míry probíhá v kooperaci s Bílým domem a nejde o velké překvapení. Je to v souladu s jeho slovy o propuštění rukojmí,“ vysvětlil Salem pro EuroZprávy.cz.
Mezinárodní odsouzení a humanitární krize
Proti znovuobnovení izraelské vojenské operace v Gaze se ostře postavily mezinárodní a humanitární organizace. Amnesty International označila situaci za tragickou eskalaci násilí, která si vyžádala stovky obětí. „Dnešek je zoufale temným dnem pro celé lidstvo. Izrael bezostyšně obnovil svou zničující bombardovací kampaň v Gaze, kde během spánku zabil nejméně 414 lidí, z toho nejméně 100 dětí, a v průběhu několika hodin opět vyhladil celé rodiny,“ uvedla generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová.
Humanitární organizace také upozorňují na katastrofální situaci v oblasti, která se rapidně zhoršila po znovuzavedení blokády. „Dnes jsme opět na bodu nula. Od 2. března Izrael obnovil naprostou blokádu Gazy, která znemožňuje přístup jakékoli humanitární pomoci, léků a komerčního zboží, včetně paliva a potravin. To je flagrantní porušení mezinárodního práva,“ shrnula Callamardová. Dodala, že Izrael také odřízl Gazu od dodávek elektřiny do hlavní odsolovací stanice, což může způsobit obrovskou humanitární katastrofu.
Obavy o bezpečnost nemocnic a pacientů
Zvláštní obavy vzbuzuje postoj izraelských sil k nemocnicím a zdravotnickým zařízením. Organizace Human Rights Watch (HRW) varovala, že izraelské jednotky se dopouštějí násilí vůči pacientům a zdravotnickému personálu.
„Izraelské síly opakovaně prokázaly smrtelnou krutost vůči palestinským pacientům v nemocnicích, které obsadily,“ uvedl zástupce ředitele pro práva dětí HRW Bill Van Esveld. „Odmítnutí vody a elektřiny izraelskou armádou způsobilo, že nemocní a zranění umírali, zatímco vojsko špatně zacházelo s pacienty a zdravotnickými pracovníky, násilně je vysídlovalo a poškozovalo zdravotnická zařízení,“ dodal.
Celá situace v Gaze se tak opět ocitla na pokraji další humanitární katastrofy. Mezinárodní společenství nyní čelí výzvě, jak zareagovat na rostoucí napětí a jak se pokusit zabránit dalšímu prohlubování krize.
Američané Izrael podporují
Nejen analytici Bacik a Salem, ale také historička Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR upozornila na geopolitické souvislosti izraelského postupu. Podle ní Spojené státy o izraelských operacích nejen věděly, ale v některých případech je i aktivně podporovaly.
„Po nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu získal Izrael téměř bezvýhradnou podporu USA, a to i pro kroky, které by za administrativy Joea Bidena byly minimálně předmětem intenzivních debat, ne-li přímo neprůchozí,“ uvedla Taterová pro EuroZprávy.cz.
Podle dostupných informací Spojené státy nejenže věděly o připravovaném útoku na Gazu, ale jejich prezident Donald Trump jej v rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem dokonce přímo schválil, jak zdůraznila Taterová.
Ruská zdrženlivost
Kromě vojenských operací v Pásmu Gazy podniká Izrael i strategické akce na jihu Sýrie, což jej staví do potenciální kolize se zájmy Ruska. Moskva si v této oblasti udržuje vojenskou přítomnost a hájí vlastní geopolitické cíle. Přesto je ruská reakce na izraelské operace v regionu překvapivě umírněná.
Ruské tiskové agentury a diplomaté zůstávají ve svých komentářích spíše zdrženliví. Podle vyjádření ruského ministerstva zahraničí se jednání mezi ruskými a izraelskými představiteli soustředila především na otázky ruských nemovitostí ve Svaté zemi. Konflikt jako takový ruská strana širším způsobem veřejně nekomentovala.
Arabské země zuří
Blízkovýchodní arabské státy reagují na izraelské útoky v Pásmu Gazy se stále větším rozhořčením a důrazně odmítají postup izraelské armády. Katar, Saúdská Arábie, Egypt i další regionální aktéři odsuzují bombardování hustě obydlených palestinských oblastí a varují před hrozbou eskalace konfliktu, který by mohl zasáhnout celý region.
Saúdská Arábie ostře odsoudila také nejnovější sérii izraelských leteckých útoků v Sýrii, které podle Rijádu představují vážné narušení regionální bezpečnosti a stability. Ve svém úterním prohlášení saúdskoarabské ministerstvo zahraničí vyjádřilo „hluboké odsouzení a kategorické zavržení“ těchto útoků, které označilo za „flagrantní porušení mezinárodního práva a suverenity Sýrie“.
Saúdské království v prohlášení varovalo, že opakované izraelské vojenské akce v Sýrii nejen destabilizují tuto válkou zmítanou zemi, ale ohrožují i bezpečnost celého Blízkého východu. Rijád obvinil Izrael z cíleného podkopávání regionální stability a eskalace napětí, čímž se podle něj narušují snahy o diplomatické řešení konfliktů na Blízkém východě.
„Tyto neustálé izraelské agrese nejen porušují Chartu OSN a zásady mezinárodního práva, ale zároveň zvyšují riziko rozšíření konfliktu a prohlubují humanitární krizi v Sýrii,“ uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí.
Vzhledem k vážnosti situace Rijád naléhavě vyzval světové společenství, zejména členy Rady bezpečnosti OSN, aby přijali konkrétní opatření k zastavení izraelských úderů. Podle Saúdské Arábie je nezbytné, aby mezinárodní instituce začaly činit odpovědné kroky k ochraně syrské civilní populace a zabránily další eskalaci konfliktu.
Saúdská diplomacie také zdůraznila potřebu aktivovat mezinárodní mechanismy odpovědnosti za tato porušení, včetně vyšetřování a možných sankcí vůči Izraeli. Rijád přitom znovu potvrdil svou podporu syrské vládě a tamním občanům a vyzval k respektování svrchovanosti Sýrie.
Katarské ministerstvo zahraničí v prohlášení pro Gulf Times vyjádřilo „hluboké odsouzení a zavržení náletů izraelských okupačních sil na Pásmo Gazy a jejich přímého bombardování oblastí obývaných neozbrojenými civilisty, při nichž zahynuly a byly zraněny stovky Palestinců“.
Ministerstvo zároveň označilo izraelské útoky za „jasné porušení dohody o příměří v Pásmu Gazy, rezolucí OSN a mezinárodního humanitárního práva“. Dále varovalo, že tato eskalace „zhoršuje již tak kritickou humanitární situaci, představuje vážnou hrozbu pro regionální bezpečnost a stabilitu a zvyšuje riziko širšího ozbrojeného konfliktu“.
Na mimořádném zasedání Ligy arabských států v Káhiře palestinský velvyslanec při této organizaci Mohannad Aklouk důrazně vyzval k „okamžitému uvalení ekonomických a politických sankcí na Izrael“ jako odpověď na rostoucí násilí v Gaze. „Musíme přijmout konkrétní opatření, včetně ekonomických a politických sankcí, aby se zabránilo izraelským přestupkům a plánům na expanzi, jejichž cílem je vysídlování Palestinců,“ citoval Aklouka server Africa News.
Související
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump: K podpisu mírové dohody s Íránem dojde do tří dnů
před 2 hodinami
Írán a Izrael oznámily zastavení vzájemných útoků
před 3 hodinami
Soud opět zasáhl proti Trumpovi. Zrušil poplatek 100 000 dolarů za žádost o víza
před 4 hodinami
Výhled počasí na měsíc. Teploty budou jiné, než bývá zvykem
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
Lídři Ukrajiny, Velké Británie, Francie a Německa definovali pět základních podmínek pro dosažení spravedlivé a trvalé dohody o ukončení války s Ruskem. Ve společném prohlášení po jednání v Londýně to oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, britský premiér Keir Starmer, francouzský prezident Emmanuel Macron a německý kancléř Friedrich Merz. Všichni přítomní státníci zároveň deklarovali, že budou pevně stát na straně Ukrajiny. Mezi stanovenými body je okamžité zastavení bojů, zahájení vyjednávání ze současných pozic na bojišti a také poskytnutí robustních bezpečnostních záruk pro napadenou zemi.
Zdroj: Libor Novák