ANALÝZA | Kdo se postaví Izraeli? Odpověď je smutná a jednoduchá

Izraelská armáda po dvouměsíčním příměří znovu operuje v Pásmu Gazy. Ostré reakce arabských států na sebe nenechaly dlouho čekat, zatímco Spojené státy izraelskou akci podpořily jako krok k zajištění bezpečnosti. Rusko mezitím zůstává zdrženlivé. Saúdská Arábie a Katar tvrdě odsoudily útoky, zatímco Liga arabských států volá po sankcích.

Po dvou měsících relativního klidu se izraelská armáda znovu vrátila k vojenským operacím v Pásmu Gazy. V noci na středu spustily izraelské letecké síly intenzivní bombardování a zhruba o den později byla zahájena i rozsáhlá pozemní ofenziva.

Tento krok přímo navazuje na dvouměsíční příměří a očekávání, jak se situace bude vyvíjet po skončení příměří. „Na základě našich historických znalostí bylo logické takový vývoj očekávat,“ uvedl pro EuroZprávy.cz expert na blízkovýchodní politiku Gokhan Bacik.

Jeho slova potvrdil také Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. „Obnovený konflikt v Gaze není nijak překvapivý. Myslím, že tato eskalace do jisté míry probíhá v kooperaci s Bílým domem a nejde o velké překvapení. Je to v souladu s jeho slovy o propuštění rukojmí,“ vysvětlil Salem pro EuroZprávy.cz.

Mezinárodní odsouzení a humanitární krize

Proti znovuobnovení izraelské vojenské operace v Gaze se ostře postavily mezinárodní a humanitární organizace. Amnesty International označila situaci za tragickou eskalaci násilí, která si vyžádala stovky obětí. „Dnešek je zoufale temným dnem pro celé lidstvo. Izrael bezostyšně obnovil svou zničující bombardovací kampaň v Gaze, kde během spánku zabil nejméně 414 lidí, z toho nejméně 100 dětí, a v průběhu několika hodin opět vyhladil celé rodiny,“ uvedla generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová.

Humanitární organizace také upozorňují na katastrofální situaci v oblasti, která se rapidně zhoršila po znovuzavedení blokády. „Dnes jsme opět na bodu nula. Od 2. března Izrael obnovil naprostou blokádu Gazy, která znemožňuje přístup jakékoli humanitární pomoci, léků a komerčního zboží, včetně paliva a potravin. To je flagrantní porušení mezinárodního práva,“ shrnula Callamardová. Dodala, že Izrael také odřízl Gazu od dodávek elektřiny do hlavní odsolovací stanice, což může způsobit obrovskou humanitární katastrofu.

Obavy o bezpečnost nemocnic a pacientů

Zvláštní obavy vzbuzuje postoj izraelských sil k nemocnicím a zdravotnickým zařízením. Organizace Human Rights Watch (HRW) varovala, že izraelské jednotky se dopouštějí násilí vůči pacientům a zdravotnickému personálu.

„Izraelské síly opakovaně prokázaly smrtelnou krutost vůči palestinským pacientům v nemocnicích, které obsadily,“ uvedl zástupce ředitele pro práva dětí HRW Bill Van Esveld. „Odmítnutí vody a elektřiny izraelskou armádou způsobilo, že nemocní a zranění umírali, zatímco vojsko špatně zacházelo s pacienty a zdravotnickými pracovníky, násilně je vysídlovalo a poškozovalo zdravotnická zařízení,“ dodal.

Celá situace v Gaze se tak opět ocitla na pokraji další humanitární katastrofy. Mezinárodní společenství nyní čelí výzvě, jak zareagovat na rostoucí napětí a jak se pokusit zabránit dalšímu prohlubování krize.

Američané Izrael podporují

Nejen analytici Bacik a Salem, ale také historička Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR upozornila na geopolitické souvislosti izraelského postupu. Podle ní Spojené státy o izraelských operacích nejen věděly, ale v některých případech je i aktivně podporovaly.

„Po nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu získal Izrael téměř bezvýhradnou podporu USA, a to i pro kroky, které by za administrativy Joea Bidena byly minimálně předmětem intenzivních debat, ne-li přímo neprůchozí,“ uvedla Taterová pro EuroZprávy.cz.

Podle dostupných informací Spojené státy nejenže věděly o připravovaném útoku na Gazu, ale jejich prezident Donald Trump jej v rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem dokonce přímo schválil, jak zdůraznila Taterová.

Ruská zdrženlivost

Kromě vojenských operací v Pásmu Gazy podniká Izrael i strategické akce na jihu Sýrie, což jej staví do potenciální kolize se zájmy Ruska. Moskva si v této oblasti udržuje vojenskou přítomnost a hájí vlastní geopolitické cíle. Přesto je ruská reakce na izraelské operace v regionu překvapivě umírněná.

Ruské tiskové agentury a diplomaté zůstávají ve svých komentářích spíše zdrženliví. Podle vyjádření ruského ministerstva zahraničí se jednání mezi ruskými a izraelskými představiteli soustředila především na otázky ruských nemovitostí ve Svaté zemi. Konflikt jako takový ruská strana širším způsobem veřejně nekomentovala.

Arabské země zuří

Blízkovýchodní arabské státy reagují na izraelské útoky v Pásmu Gazy se stále větším rozhořčením a důrazně odmítají postup izraelské armády. Katar, Saúdská Arábie, Egypt i další regionální aktéři odsuzují bombardování hustě obydlených palestinských oblastí a varují před hrozbou eskalace konfliktu, který by mohl zasáhnout celý region.

Saúdská Arábie ostře odsoudila také nejnovější sérii izraelských leteckých útoků v Sýrii, které podle Rijádu představují vážné narušení regionální bezpečnosti a stability. Ve svém úterním prohlášení saúdskoarabské ministerstvo zahraničí vyjádřilo „hluboké odsouzení a kategorické zavržení“ těchto útoků, které označilo za „flagrantní porušení mezinárodního práva a suverenity Sýrie“.

Saúdské království v prohlášení varovalo, že opakované izraelské vojenské akce v Sýrii nejen destabilizují tuto válkou zmítanou zemi, ale ohrožují i bezpečnost celého Blízkého východu. Rijád obvinil Izrael z cíleného podkopávání regionální stability a eskalace napětí, čímž se podle něj narušují snahy o diplomatické řešení konfliktů na Blízkém východě.

„Tyto neustálé izraelské agrese nejen porušují Chartu OSN a zásady mezinárodního práva, ale zároveň zvyšují riziko rozšíření konfliktu a prohlubují humanitární krizi v Sýrii,“ uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí.

Vzhledem k vážnosti situace Rijád naléhavě vyzval světové společenství, zejména členy Rady bezpečnosti OSN, aby přijali konkrétní opatření k zastavení izraelských úderů. Podle Saúdské Arábie je nezbytné, aby mezinárodní instituce začaly činit odpovědné kroky k ochraně syrské civilní populace a zabránily další eskalaci konfliktu.

Saúdská diplomacie také zdůraznila potřebu aktivovat mezinárodní mechanismy odpovědnosti za tato porušení, včetně vyšetřování a možných sankcí vůči Izraeli. Rijád přitom znovu potvrdil svou podporu syrské vládě a tamním občanům a vyzval k respektování svrchovanosti Sýrie.

Katarské ministerstvo zahraničí v prohlášení pro Gulf Times vyjádřilo „hluboké odsouzení a zavržení náletů izraelských okupačních sil na Pásmo Gazy a jejich přímého bombardování oblastí obývaných neozbrojenými civilisty, při nichž zahynuly a byly zraněny stovky Palestinců“.

Ministerstvo zároveň označilo izraelské útoky za „jasné porušení dohody o příměří v Pásmu Gazy, rezolucí OSN a mezinárodního humanitárního práva“. Dále varovalo, že tato eskalace „zhoršuje již tak kritickou humanitární situaci, představuje vážnou hrozbu pro regionální bezpečnost a stabilitu a zvyšuje riziko širšího ozbrojeného konfliktu“.

Na mimořádném zasedání Ligy arabských států v Káhiře palestinský velvyslanec při této organizaci Mohannad Aklouk důrazně vyzval k „okamžitému uvalení ekonomických a politických sankcí na Izrael“ jako odpověď na rostoucí násilí v Gaze. „Musíme přijmout konkrétní opatření, včetně ekonomických a politických sankcí, aby se zabránilo izraelským přestupkům a plánům na expanzi, jejichž cílem je vysídlování Palestinců,“ citoval Aklouka server Africa News.

Související

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu tvrdí, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Pravice požaduje nové hlasování

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho političtí spojenci čelí vážné situaci poté, co po říjnových volbách ztratili většinu v parlamentu, a nyní přicházejí s obviněními, že celé hlasování bylo ukradeno. Volební výsledky ukázaly, že Netanjahuova koalice klesla na třiapadesát křesel a nemá jasnou cestu k získání většiny, zatímco opoziční blok v čele s Gadim Eisenkotem může s podporou devatenácti mandátů od arabských stran spoléhat na pohodlnou většinu šedesáti sedmi křesel ve stodvacetičlenném parlamentu.

Více souvisejících

Izrael ,  Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

před 1 hodinou

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

před 2 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

před 9 hodinami

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

před 13 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána

Meteorologové vydali předpověď počasí na nadcházející víkend, podle níž přinesou jak sobota, tak i neděle kombinaci slunečných dnů, mrazivých rán a v oblasti Čech také výskyt nízké oblačnosti či mlh.

včera

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

včera

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

včera

včera

Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

včera

Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem

Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy