ANALÝZA | Kdo se postaví Izraeli? Odpověď je smutná a jednoduchá

Izraelská armáda po dvouměsíčním příměří znovu operuje v Pásmu Gazy. Ostré reakce arabských států na sebe nenechaly dlouho čekat, zatímco Spojené státy izraelskou akci podpořily jako krok k zajištění bezpečnosti. Rusko mezitím zůstává zdrženlivé. Saúdská Arábie a Katar tvrdě odsoudily útoky, zatímco Liga arabských států volá po sankcích.

Po dvou měsících relativního klidu se izraelská armáda znovu vrátila k vojenským operacím v Pásmu Gazy. V noci na středu spustily izraelské letecké síly intenzivní bombardování a zhruba o den později byla zahájena i rozsáhlá pozemní ofenziva.

Tento krok přímo navazuje na dvouměsíční příměří a očekávání, jak se situace bude vyvíjet po skončení příměří. „Na základě našich historických znalostí bylo logické takový vývoj očekávat,“ uvedl pro EuroZprávy.cz expert na blízkovýchodní politiku Gokhan Bacik.

Jeho slova potvrdil také Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. „Obnovený konflikt v Gaze není nijak překvapivý. Myslím, že tato eskalace do jisté míry probíhá v kooperaci s Bílým domem a nejde o velké překvapení. Je to v souladu s jeho slovy o propuštění rukojmí,“ vysvětlil Salem pro EuroZprávy.cz.

Mezinárodní odsouzení a humanitární krize

Proti znovuobnovení izraelské vojenské operace v Gaze se ostře postavily mezinárodní a humanitární organizace. Amnesty International označila situaci za tragickou eskalaci násilí, která si vyžádala stovky obětí. „Dnešek je zoufale temným dnem pro celé lidstvo. Izrael bezostyšně obnovil svou zničující bombardovací kampaň v Gaze, kde během spánku zabil nejméně 414 lidí, z toho nejméně 100 dětí, a v průběhu několika hodin opět vyhladil celé rodiny,“ uvedla generální tajemnice Amnesty International Agnès Callamardová.

Humanitární organizace také upozorňují na katastrofální situaci v oblasti, která se rapidně zhoršila po znovuzavedení blokády. „Dnes jsme opět na bodu nula. Od 2. března Izrael obnovil naprostou blokádu Gazy, která znemožňuje přístup jakékoli humanitární pomoci, léků a komerčního zboží, včetně paliva a potravin. To je flagrantní porušení mezinárodního práva,“ shrnula Callamardová. Dodala, že Izrael také odřízl Gazu od dodávek elektřiny do hlavní odsolovací stanice, což může způsobit obrovskou humanitární katastrofu.

Obavy o bezpečnost nemocnic a pacientů

Zvláštní obavy vzbuzuje postoj izraelských sil k nemocnicím a zdravotnickým zařízením. Organizace Human Rights Watch (HRW) varovala, že izraelské jednotky se dopouštějí násilí vůči pacientům a zdravotnickému personálu.

„Izraelské síly opakovaně prokázaly smrtelnou krutost vůči palestinským pacientům v nemocnicích, které obsadily,“ uvedl zástupce ředitele pro práva dětí HRW Bill Van Esveld. „Odmítnutí vody a elektřiny izraelskou armádou způsobilo, že nemocní a zranění umírali, zatímco vojsko špatně zacházelo s pacienty a zdravotnickými pracovníky, násilně je vysídlovalo a poškozovalo zdravotnická zařízení,“ dodal.

Celá situace v Gaze se tak opět ocitla na pokraji další humanitární katastrofy. Mezinárodní společenství nyní čelí výzvě, jak zareagovat na rostoucí napětí a jak se pokusit zabránit dalšímu prohlubování krize.

Američané Izrael podporují

Nejen analytici Bacik a Salem, ale také historička Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR upozornila na geopolitické souvislosti izraelského postupu. Podle ní Spojené státy o izraelských operacích nejen věděly, ale v některých případech je i aktivně podporovaly.

„Po nástupu Donalda Trumpa do prezidentského úřadu získal Izrael téměř bezvýhradnou podporu USA, a to i pro kroky, které by za administrativy Joea Bidena byly minimálně předmětem intenzivních debat, ne-li přímo neprůchozí,“ uvedla Taterová pro EuroZprávy.cz.

Podle dostupných informací Spojené státy nejenže věděly o připravovaném útoku na Gazu, ale jejich prezident Donald Trump jej v rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem dokonce přímo schválil, jak zdůraznila Taterová.

Ruská zdrženlivost

Kromě vojenských operací v Pásmu Gazy podniká Izrael i strategické akce na jihu Sýrie, což jej staví do potenciální kolize se zájmy Ruska. Moskva si v této oblasti udržuje vojenskou přítomnost a hájí vlastní geopolitické cíle. Přesto je ruská reakce na izraelské operace v regionu překvapivě umírněná.

Ruské tiskové agentury a diplomaté zůstávají ve svých komentářích spíše zdrženliví. Podle vyjádření ruského ministerstva zahraničí se jednání mezi ruskými a izraelskými představiteli soustředila především na otázky ruských nemovitostí ve Svaté zemi. Konflikt jako takový ruská strana širším způsobem veřejně nekomentovala.

Arabské země zuří

Blízkovýchodní arabské státy reagují na izraelské útoky v Pásmu Gazy se stále větším rozhořčením a důrazně odmítají postup izraelské armády. Katar, Saúdská Arábie, Egypt i další regionální aktéři odsuzují bombardování hustě obydlených palestinských oblastí a varují před hrozbou eskalace konfliktu, který by mohl zasáhnout celý region.

Saúdská Arábie ostře odsoudila také nejnovější sérii izraelských leteckých útoků v Sýrii, které podle Rijádu představují vážné narušení regionální bezpečnosti a stability. Ve svém úterním prohlášení saúdskoarabské ministerstvo zahraničí vyjádřilo „hluboké odsouzení a kategorické zavržení“ těchto útoků, které označilo za „flagrantní porušení mezinárodního práva a suverenity Sýrie“.

Saúdské království v prohlášení varovalo, že opakované izraelské vojenské akce v Sýrii nejen destabilizují tuto válkou zmítanou zemi, ale ohrožují i bezpečnost celého Blízkého východu. Rijád obvinil Izrael z cíleného podkopávání regionální stability a eskalace napětí, čímž se podle něj narušují snahy o diplomatické řešení konfliktů na Blízkém východě.

„Tyto neustálé izraelské agrese nejen porušují Chartu OSN a zásady mezinárodního práva, ale zároveň zvyšují riziko rozšíření konfliktu a prohlubují humanitární krizi v Sýrii,“ uvedlo saúdské ministerstvo zahraničí.

Vzhledem k vážnosti situace Rijád naléhavě vyzval světové společenství, zejména členy Rady bezpečnosti OSN, aby přijali konkrétní opatření k zastavení izraelských úderů. Podle Saúdské Arábie je nezbytné, aby mezinárodní instituce začaly činit odpovědné kroky k ochraně syrské civilní populace a zabránily další eskalaci konfliktu.

Saúdská diplomacie také zdůraznila potřebu aktivovat mezinárodní mechanismy odpovědnosti za tato porušení, včetně vyšetřování a možných sankcí vůči Izraeli. Rijád přitom znovu potvrdil svou podporu syrské vládě a tamním občanům a vyzval k respektování svrchovanosti Sýrie.

Katarské ministerstvo zahraničí v prohlášení pro Gulf Times vyjádřilo „hluboké odsouzení a zavržení náletů izraelských okupačních sil na Pásmo Gazy a jejich přímého bombardování oblastí obývaných neozbrojenými civilisty, při nichž zahynuly a byly zraněny stovky Palestinců“.

Ministerstvo zároveň označilo izraelské útoky za „jasné porušení dohody o příměří v Pásmu Gazy, rezolucí OSN a mezinárodního humanitárního práva“. Dále varovalo, že tato eskalace „zhoršuje již tak kritickou humanitární situaci, představuje vážnou hrozbu pro regionální bezpečnost a stabilitu a zvyšuje riziko širšího ozbrojeného konfliktu“.

Na mimořádném zasedání Ligy arabských států v Káhiře palestinský velvyslanec při této organizaci Mohannad Aklouk důrazně vyzval k „okamžitému uvalení ekonomických a politických sankcí na Izrael“ jako odpověď na rostoucí násilí v Gaze. „Musíme přijmout konkrétní opatření, včetně ekonomických a politických sankcí, aby se zabránilo izraelským přestupkům a plánům na expanzi, jejichž cílem je vysídlování Palestinců,“ citoval Aklouka server Africa News.

Související

J.D. Vance, Marco Rubio

Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit

Křehké čtrnáctidenní příměří mezi Spojenými státy a Íránem prochází hned v prvních hodinách zatěžkávací zkouškou. Americký viceprezident JD Vance se k aktuální situaci vyjádřil během své cesty z Maďarska zpět do vlasti. Naznačil, že Izrael by mohl v nadcházejících dnech své vojenské operace v Libanonu poněkud utlumit, aby prokázal dobrou vůli vůči Washingtonu a podpořil úspěch dalších diplomatických jednání s Teheránem.
Válka v Izraeli

Příměří zahrnuje i Libanon, tvrdí Pákistán. Na ten se nevztahuje, míní izraelská armáda a pokračuje v útocích

Navzdory vyhlášenému dvoutýdennímu příměří mezi Spojenými státy a Íránem zůstává situace na Blízkém východě napjatá a nepřehledná. Izraelská armáda (IDF) oficiálně oznámila, že i přes zastavení přímých úderů na íránské území hodlá pokračovat v intenzivních bojových a pozemních operacích v Libanonu. Jejím hlavním cílem zůstává militantní hnutí Hizballáh, které se těší podpoře Teheránu.

Více souvisejících

Izrael Izraelská armáda

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Pouštní saharský písek, ilustrační fotografie.

Nad Česko doputoval prach ze Sahary. Může i ovlivnit počasí

Nad Českem se momentálně nachází velké množství saharského prachu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí na sociální síti X. V posledních letech jde o poměrně pravidelnou záležitost, která přitom může mít vliv na počasí. 

před 1 hodinou

Péter Szijjártó navštívil Česko

Kam se poděl Szijjártó? Od voleb se na veřejnosti neobjevil, jeho letadlo odletělo do Afriky

V pondělí v brzkých ranních hodinách opustila maďarský vzdušný prostor dvě vojenská letadla, která zamířila směrem k africkému kontinentu, uvedl web 24.hu. Mezi sledovanými stroji byl i letoun typu Falcon, který ke svým zahraničním cestám často využívá ministr zahraničí Péter Szijjártó, a také nový brazilský transportní letoun KC-390 Millennium, který maďarské letectvo zařadilo do výzbroje teprve v loňském roce. Situace je o to divnější, že se Szijjártó poděl neznámo kam.

před 2 hodinami

Péter Magyar

Magyar: Szijjártó běžel po volbách na ministerstvo skartovat dokumenty. Omezíme výkon funkce premiéra

Péter Magyar, předseda strany Tisza a budoucí maďarský premiér, vystoupil na tiskové konferenci poté, co jeho strana v historických volbách drtivě zvítězila a získala ústavní dvoutřetinovou většinu. S aktuálním ziskem 138 mandátů oproti 55 křeslům dosavadního vládního bloku Fidesz-KDNP hovořil Magyar o „vítězství celého Maďarska“ a konci éry, kterou přirovnal ke státostrannému systému před rokem 1990.

před 3 hodinami

Hormuzský průliv

Na uvolnění Hormuzského průlivu se bude podílet i Británie, prohlásil Trump. Podle Londýna je to úplně jinak

Spojené království odmítlo účast na chystané námořní blokádě Hormuzského průlivu, kterou prosazuje administrativa Donalda Trumpa. Přestože Londýn podle deníku The Guardian připouští možnost asistence při odminování této strategické cesty, od samotné blokády se distancuje. Britský kabinet má totiž vážné obavy, že by aktivní zapojení do Trumpových plánů mohlo nebezpečně vyostřit už tak kritickou situaci na Blízkém východě.

před 3 hodinami

Alena Schillerová

Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot

Vláda se na pondělním jednání opět zabývala situací na trhu s ropou, přičemž schválila návrh zákona o regulaci cen pohonných hmot. Cílem nové legislativy je zajistit státu stabilní a operativní nástroj pro řešení mimořádných tržních situací. Vzhledem k naléhavosti situace navrhuje vláda projednání v Poslanecké sněmovně ve stavu legislativní nouze.

před 4 hodinami

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Rusové, jděte domů, hřmělo o víkendu Budapeští. Největším vítězem voleb je Ukrajina, míní experti

Dramatický pád Viktora Orbána po šestnácti letech u moci vyvolal vlnu nadšení nejen v ulicích Budapešti, ale především v Bruselu a Kyjivu. Analytik Sean O’Grady zdůrazňuje, že ačkoliv se po Magyarově drtivém vítězství raduje celá Evropa, největším vítězem těchto voleb je jednoznačně Ukrajina. Konec Orbánovy éry totiž znamená odstranění největší překážky v rámci Evropské unie, která dosud brzdila zásadní pomoc napadené zemi.

před 5 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Je hrozný a slabý, zaútočil Trump na papeže Lva. Ten promptně zareagoval

Vztah mezi americkým prezidentem a hlavou katolické církve dosáhl historického bodu mrazu. Donald Trump v bezprecedentním útoku označil papeže Lva XIV. za „slabého“, „hrozného“ a „příliš liberálního“. Tato ostrá slova zazněla poté, co pontifik, jenž se narodil v USA, během víkendové modlitby ve Vatikánu kritizoval válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem jako projev „bludu všemocnosti“.

před 5 hodinami

Prezident Trump

VIDEO: Novináři se zeptali Trumpa na hodnocení voleb v Maďarsku. Urazil se a odešel

Americký prezident Donald Trump, který Viktora Orbána v předvolební kampani hlasitě podporoval, reagoval na zprávu o jeho porážce velmi neobvyklým způsobem. Zatímco z celého světa přicházely gratulace vítěznému Péteru Magyarovi, v Bílém domě zavládlo nezvyklé ticho. Když se nakonec novináři pokusili získat Trumpovo vyjádření přímo, dočkali se překvapivé scény, která nyní zaplavuje sociální sítě.

před 6 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko po Orbánovi: Péter Magyar slibuje návrat k evropským hodnotám

Péter Magyar, lídr vítězné strany Tisza, se bezprostředně po historickém volebním úspěchu obrátil na své příznivce s jasným poselstvím. Přestože oslavy trvaly dlouho do noci, hned v pondělí ráno poděkoval voličům doma i v zahraničí. Prohlásil, že je pro něj obrovskou ctí získat mandát k vytvoření vlády, která bude v příštích čtyřech letech usilovat o svobodné, evropské, funkční a soucitné Maďarsko. Zdůraznil, že jeho kabinet bude vládou všech Maďarů bez rozdílu.

před 7 hodinami

Ropná rafinerie

Cena ropy po Trumpově oznámení opět poskočila. Znovu překonala hranici 100 dolarů za barel

Americký prezident Donald Trump oznámil, že v pondělí v 15:00 středoevropského času zahájí námořní blokádu íránských přístavů. Tento krok následuje po krachu víkendových mírových rozhovorů a představuje další zásadní eskalaci napětí v regionu. Podle prohlášení amerického velení Centcom se opatření bude týkat veškeré námořní dopravy, která do íránských přístavů vplouvá nebo z nich vyplouvá.

před 8 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Neliberální demokracie, nebo národní konzervatismus? Skončila Orbánova éra, kterou nikdo nedokázal pojmenovat

Šestnáctileté vládnutí Viktora Orbána v Maďarsku bylo často označováno za jeden velký experiment, pro který však ani on sám dlouho nemohl najít to správné pojmenování. Termín „neliberální demokracie“ působil příliš negativně, a tak jeho američtí přátelé raději používali označení „národní konzervatismus“. Ani to však zcela neodpovídalo realitě, protože na rozdíl od klasických konzervatvců byl Orbán spíše rebelem, který se neustále radikalizoval a odmítal se přizpůsobit zavedeným pořádkům.

před 9 hodinami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 9 hodinami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 9 hodinami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 18 hodinami

Aktualizováno před 18 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy