PŮVODNÍ ZPRÁVA | Američané o útoku na Gazu věděli. Trump jej zřejmě v rozhovoru s Netanjahuem přímo schválil, řekla Taterová

Izrael v noci na úterý znovu rozpoutal boje v Pásmu Gazy. Noční obloha se rozzářila explozemi, když přibližně dvacet izraelských stíhaček zasypalo Gazu, Rafáh a Chán Júnis smrtícími nálety.

Podle palestinského ministerstva zdravotnictví si útoky vyžádaly stovky obětí. Obnovení konfliktu přišlo pouhé dva dny po neúspěšných jednáních v katarském Dauhá, kde se Izraeli a Hamásu nepodařilo prodloužit příměří ani dosáhnout dohody o jeho druhé fázi.

Izraelská armáda navíc ve středu oznámila, že zahájila „cílené pozemní operace“ v pásmu Gazy, částečně znovu ovládla klíčovou oblast a rozšířila tzv. bezpečnostní zónu mezi severní a jižní částí území. Tento krok následoval po úterním leteckém bombardování, které ukončilo dvouměsíční příměří s hnutím Hamás.

„Je samozřejmě těžké přesně předvídat další vývoj. Jako jedna z variant se nepochybně nabízí zintenzivnění bojů v Gaze a s tím nevyhnutelně související pokračující destrukce této enklávy s cílem zničit hnutí Hamás. Současně však toto ostřelování může představovat i určitou demonstraci síly ze strany Izraele s cílem zvýšit tlak,“ nastínila Taterová pro EuroZprávy.cz.

Podle ní se o Hamásu dlouhodobě ví, že rozumí primárně jazyku síly a násilí. „Je tedy na stole i varianta, že Izrael se svými činy posledních dnů primárně snaží ukázat, že svá prohlášení o obnovení války myslí skutečně vážně, a donutit tak Hamás k požadovaným ústupkům,“ pokračovala expertka.

Zničit Hamás ale bude nesmírně těžké, jak zdůraznila Taterová. „Nicméně od uzavření příměří se mocenská pozice židovského státu významně změnila. Po nástupu Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta má Izrael bezmeznou podporu USA i pro kroky, které by za prezidentství Joea Bidena byly přinejmenším předmětem velkých debat, případně zcela neprůchozí. To znamená, že nejenže bojové operace může Izrael vést výrazně tvrději než v minulosti, ale může též sáhnout i k některým dalším opatřením,“ upřesnila.

„Jednalo by se například o naprosté přerušení dodávek humanitární pomoci či v nejzazším případě k prvním přesunům části Palestinců pryč z Gazy. To vše s cílem, aby místní obyvatelé dospěli k závěru, že jejich jedinou možností pro zlepšení jejich životů je vyhnání Hamásu. Zůstává však otázkou, zda podobná opatření mohou být efektivní, navíc by byla v rozporu s mezinárodním právem,“ shrnula.

Američané navíc zřejmě věděli o plánovaném útoku na Gazu. „Z dostupných informací se zdá, že Američané o připravovaném útoku na Pásmo Gazy nejenže byli dopředu informováni, ale Donald Trump jej v rozhovoru s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem dokonce přímo schválil,“ zdůraznila Taterová.

„To ostatně odpovídá Trumpovým předchozím vyjádřením jak ohledně bezmezné podpoře židovskému státu, tak ohledně rozpoutání pekla v Gaze, pokud Hamás nepropustí všechny zadržované rukojmí,“ podotkla.

S tím podle Taterové souvisí americké útoky v Jemenu. „Částečně s tím souvisí i americké útoky v Jemenu na pozice místních šíitských milic, které se dlouhodobě hlásí k podpoře Hamásu, a de facto představují prodlouženou ruku Íránu a jeho dlouhodobě proti-amerických postojů,“ uvedla.

Kromě Pásma Gazy Izrael působí také na jihu Sýrie. „Izraelským strategickým zájmem určitě není dlouhodobě bojovat na více frontách zároveň. Operace v Sýrii se navíc od války v Gazy zásadně liší v charakteru bojových operací i stanovených cílů. V zásadě se jedná o snahu zabezpečit izraelsko-syrskou hranici před potenciální hrozbou ze strany nového syrského režimu zformovaného bývalými islamisty, kterým Izrael nedůvěřuje,“ vysvětlila Taterová.

„Hlavními cíli jsou tedy především vytvoření nárazníkové pohraniční zóny a zničení zbraní a dalšího vojenského materiálu nakumulovaného v době vlády dynastie Asadů, dokud je nový syrský režim slabý a zaměstnaný svými vnitřními problémy,“ doplnila.