PŮVODNÍ ZPRÁVA | Eskalace v Gaze probíhá v určité kooperaci s Bílým domem, míní Salem. Izraelci čekali, jaká bude jeho pozice

Obnovení bojů v Pásmu Gazy Salema nepřekvapilo. Jak upozornil, druhá fáze příměří byla mnohem komplikovanější než ta první. „Obnovený konflikt v Gaze není překvapivý,“ uvedl pro EuroZprávy.cz Salem s tím, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu nikdy nehodlal uznat vládu Hamásu v Pásmu Gazy. „Politicky to nemohla udělat ani vláda.“

Podle Salema Izrael čekal na vývoj situace ve Spojených státech. „Myslím, že čekali, jaká bude pozice Trumpa. Ten sám řekl, že buď propustí rukojmí, nebo se rozpoutá peklo,“ poznamenal.

Zároveň se domnívá, že eskalace konfliktu probíhá v určité koordinaci s Bílým domem. „(Izraelci) dali Trumpovi čas, aby se vrátil do Bílého domu a zkusili všechno možné. Myslím, že tato eskalace do jisté míry probíhá v kooperaci s Bílým domem a nejde o velké překvapení. Je to v souladu s jeho slovy o propuštění rukojmí,“ doplnil Salem.

Podobně nepřekvapivá je podle Salema i americká vojenská aktivita v Jemenu. „Americké akce v Jemenu rovněž nejsou nijak překvapivé. Centrální velení chtělo dělat více proti Husíjům. Trumpova administrativa má (oproti Bidenově) mnoho jestřábů, ale také tady byla asi měsíční pauza, když se Trump ujal vlády. Říkal, že chce ukončit války, což se nebralo na lehkou váhu, ale Trumpovi očividně došla trpělivost, a teď velení řekl, ať to spustí,“ shrnul Salem.

Salem naznačil, že cílem Trumpovy strategie je vytvořit tlak na Írán. „Trump také chce vytvořit tlak na to, aby s ním vyjednával Teherán, což útoky proti Husíjům mohou zajistit.“

Přesto se domnívá, že vojenské operace v Jemenu nebudou mít tak zásadní dopad jako izraelské útoky na Hizballáh. „Jistě husíjské infrastruktuře způsobí mnoho škod, ale nemyslím si, že to bude devastující jako (izraelské) útoky na Hizballáh, protože Izrael a USA nemají takové množství zpravodajských informací v Jemenu,“ vysvětlil. „Hutíjové budou oslabení, ale rozhodně ne poraženi.“

Zásadní otázkou podle Salema zůstává, zda útoky Husíjů a Íránem podporovaných sil v Iráku proti americkým jednotkám budou pokračovat. „Jemen je velmi velký a geograficky náročný. Otázkou je, jestli Husíjové a síly v Iráku, podporované Íránem, zastaví své útoky na americké síly. Je možné, že se Íránci rozhodnou tyto útoky redukovat,“ míní Salem. „Írán chce ukázat, že je silný a má karty.“

Na rozdíl od některých analytiků však Salem nevnímá konflikt v Gaze a Jemenu jako hluboce propojený. „Nemyslím si, že jsou eskalace v Gaze a Jemenu nějak hlouběji propojené. Izrael má v Gaze své vlastní problémy a cíle. Američané mají problémy v Jemenu už dlouhou dobu,“ nastínil.

Podle něj tedy nejde o součást jednotné strategie, ale spíše o paralelně probíhající konflikty s odlišnou dynamikou. Podle Salema nejsou útoky v Gaze a Jemenu „přímo propojené“, protože například v případě Jemenu jde o „Trumpovo myšlení“ a snahu o vynucení jednání s Íránem. „Věc Gazy je více lokální,“ podotkl.

Paradoxně však Trump během své kampaně sliboval, že USA už nebudou vést žádné další války. Realita je ovšem jiná. Salem také zdůraznil, že Trump během kampaně prohlašoval, že už nechce žádné války, a o měsíc později „máme válku v Gaze, v Jemenu a potenciálně hrozí i válka s Íránem.“

Přímý vojenský vstup Íránu do konfliktu ale Salem neočekává. „Zjevně už jsou nepřímo zapojení prostřednictvím podpory Husíjů a to je způsob, jakým se jim to líbí. Mají sítě, mají milice, ale nemají přímou zodpovědnost nebo viditelnou roli. Nemyslím si, že hru změní,“ míní.

Írán podle něj využívá svůj systém zástupných sil k tomu, aby vedl boj s USA a Izraelem, aniž by sám nesl hlavní náklady. Zdůraznil, že Íránu se zamlouvá hlavně to, že Izrael a USA vedou válku s jeho zástupnými silami a „utrácejí peníze na nich“. „To je přesně účel zástupných sil. Vaši nepřátelé útočí na ně, a ne na vás,“ přiblížil.