Ztráta Donbasu by pro Ukrajince byla kapitulací. Rusové si území nárokují neprávem

Obě oblasti, které dohromady tvoří historický a průmyslový region Donbas, má Moskva pod téměř úplnou kontrolou. Přesto zůstávají pro Ukrajinu strategicky, symbolicky i vojensky natolik zásadní, že jakýkoli návrh na jejich oficiální odstoupení je pro Zelenského i pro většinu ukrajinské společnosti nepřijatelný. Informoval o tom německý server DW. 

Z ústavního hlediska je Donbas neoddělitelnou součástí ukrajinského území. Tato skutečnost nebyla zpochybňována ani v době Sovětského svazu, kdy Doněck i Luhansk tvořily pevnou součást Ukrajinské SSR. Putin opakovaně tvrdí, že oblast je historicky ruská, nicméně realita je mnohem složitější. Až do roku 2014, kdy Kreml zareagoval na svržení proruského prezidenta Viktora Janukovyče anexí Krymu a podporou separatistů, byl Donbas součástí jednotného ukrajinského státu.

Z vojenského hlediska má region zásadní význam. Ukrajinská armáda zde vybudovala silnou obrannou linii, takzvaný „pevnostní pás“, který zahrnuje strategická města jako Slovjansk, Kramatorsk nebo Kostjantynivku. Tento pás brání Rusku v dalším postupu do centrální části země. Jeho prolomení by mohlo otevřít cestu k hlubší invazi a ohrozit bezpečnost dalších regionů.

Donbas má i klíčový ekonomický rozměr. Vedle tradičního těžkého průmyslu se zde nachází významná naleziště lithia, kobaltu, titanu a dalších surovin důležitých pro moderní technologie. Ztráta těchto zdrojů by pro Ukrajinu představovala nejen ekonomický, ale i technologický úder. Zároveň by Rusku poskytla přístup k cenným surovinám a posílila jeho vyjednávací pozici vůči Západu.

Z hlediska logistiky je Donbas zásadní pro ruský plán vytvořit pozemní koridor na Krym. Pokud by Moskva Donbas plně ovládla a zároveň by byly boje zmrazeny na jihu Ukrajiny, Rusko by si udrželo kontrolu nad většinou okupovaných území včetně strategicky významného Azovského pobřeží. Pro Kyjev by to znamenalo de facto uznání ztráty klíčových částí státu.

Zelenskyj proto trvá na tom, že jakákoli mírová dohoda musí vycházet z obnovení územní celistvosti Ukrajiny. Kromě vojenských a ústavních důvodů je tu i silný veřejný tlak. Podle aktuálních průzkumů Kyjevského mezinárodního sociologického institutu odmítá zhruba 75 procent Ukrajinců jakékoli územní ústupky Rusku. Politicky by tedy přijetí dohody navržené na Aljašce znamenalo pro Zelenského vysoké domácí riziko.

Nabídka na výměnu Donbasu za příměří tak narazila nejen na právní a vojenské mantinely, ale i na hluboce zakořeněné přesvědčení, že bez Donbasu by ukrajinská státnost utrpěla zásadní trhlinu. Pro mnohé v Kyjevě i v regionech, které zůstávají pod palbou, by to nebyl mír, nýbrž kapitulace.