Řízená střela dlouhého doletu Neptun je ukrajinským esem v rukávu

Rusko naznačuje možnost omezení útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu právě ve chvíli, kdy Ukrajina nasazuje svou novou výkonnou střelu s plochou dráhou letu Long Neptune. Tento nový zbraňový systém představuje významný posun v ukrajinské strategii proti ruské ropné infrastruktuře a může mít dlouhodobý dopad na válečnou dynamiku.

Ukrajina úspěšně otestovala svou první dálkovou střelu Long Neptune v pátek v noci, kdy zasáhla ropnou rafinerii v ruském přístavním městě Tuapse, vzdáleném přibližně 1 000 kilometrů od ukrajinského území. Útok způsobil požár, který se podařilo uhasit až po třech dnech. Guvernér Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv potvrdil, že v noci na 14. března došlo k zapálení nádrže s 20 000 tunami benzinu a plameny se rozšířily na plochu přesahující 1 000 metrů čtverečních, píše Politico.

Prezident Volodymyr Zelenskyj útok komentoval slovy: „Jsme spokojeni s výsledky Long Neptune.“ Tento úspěch zvyšuje tlak na ruský ropný průmysl, který je klíčovým zdrojem financování ruské ekonomiky. Ukrajina v posledních měsících soustavně útočí na ruské rafinerie, ropovody a čerpací stanice pomocí dronů, což podle dostupných informací vyřadilo z provozu přibližně 10 % ruské rafinační kapacity.

Ukrajinský poslanec Roman Lozynskyj na sociální síti uvedl, že útoky hluboko na ruském území jsou pro Moskvu značným problémem: „Putin tímto v podstatě Trumpovi potvrdil, jak moc naše údery poškozují ruský energetický sektor. To je náš trumf.“

Střely s plochou dráhou letu představují pro Ukrajinu významné posílení bojových schopností, neboť na rozdíl od pomalu letících dronů jsou podzvukové střely mnohem obtížněji zachytitelné a sestřelitelné. Přesto nejsou samy o sobě klíčem k vítězství ve válce.

„Tyto střely samy o sobě nemohou změnit průběh války, i kdyby jich Ukrajina měla mnohem více. Máme zkušenosti s tím, jak Rusko na nás od začátku konfliktu vypálilo nesrovnatelně více raket, a přesto stále fungujeme,“ uvedl Mykola Bělieskov, analytik z kyjevského Národního institutu strategických studií. Dodal však, že kombinace střel a dronů může vytvářet účinné kombinované údery, které přinesou Ukrajině strategickou výhodu.

Vývoj raket dlouhého doletu je pro Ukrajinu zásadní. Long Neptune ji zařazuje mezi hrstku zemí schopných vyvinout a vyrábět střely s doletem nad 500 kilometrů, což je technologický milník.

V západním arzenálu patří mezi obdobné zbraně britsko-francouzské střely Storm Shadow/SCALP, které již byly dodány Ukrajině, nebo německé Taurus, jejichž dodávky Berlín stále váhá schválit. Spojené státy diskutují o možnosti poskytnutí střel JASSM, avšak dosud nebylo oznámeno, zda již byly Ukrajině doručeny.

Long Neptune není jedinou novou ukrajinskou střelou. V únoru Zelenskyj představil dron Peklo s proudovým pohonem a dosahem 700 kilometrů, což je další přírůstek do ukrajinského arsenálu dálkových zbraní.

Ukrajina na vývoji verze Neptune s dlouhým doletem pracuje několik let. Původní střela R-360 Neptune byla navržena jako protilodní střela s dosahem 300 kilometrů a bojovou hlavicí o hmotnosti 150 kg. Je založena na sovětské střele Ch-35, avšak byla modernizována s vylepšeným dosahem, přesností a elektronikou.

Po ruské invazi v roce 2022 Ukrajina Neptuny úspěšně nasadila proti ruské Černomořské flotile. Moskva byla podle Kyjeva potopena právě dvěma zásahy střel Neptune a zbraň byla následně využívána i proti dalším námořním cílům a ruské protivzdušné obraně podél pobřeží.

Vývoj Long Neptune znamenal prodloužení doletu, zavedení nové naváděcí soustavy a úpravu softwaru určeného pro pobřežní cílení na útoky proti pozemním objektům. Ukrajinský zpravodajský portál Militarnyi uvedl, že střela používá infračervené navádění v závěrečné fázi letu, což zvyšuje přesnost zásahu.

Zelenskyj označil poslední útok za „nový ukrajinský úspěch“. Analytik Bělieskov potvrdil, že Ukrajina adaptovala původní naváděcí systém na pozemní cíle a zvětšením střely zvýšila dolet. „Není to nemožný úkol – stačilo větší tělo střely a více paliva,“ uvedl.

Podle Zelenského Ukrajina od loňského listopadu vyrobila přibližně 100 raket různých typů a plánuje další rozšíření produkce. Rumunsko navázalo s Ukrajinou spolupráci na výrobě střel Neptune, což posiluje regionální obranné kapacity.

Financování z Evropské unie by mohlo pomoci Ukrajině zvýšit produkci a snížit závislost na americké pomoci. „S podporou EU bychom mohli navýšit výrobu a zajistit Ukrajině větší strategickou volnost,“ řekl Bělieskov.

Ukrajina tak pokračuje v modernizaci svého raketového arzenálu a nasazení Long Neptune představuje důležitý krok v její obraně i strategickém odstrašování Ruska. V kombinaci s dalšími technologiemi, jako jsou drony a západní střely dlouhého doletu, může tato zbraň znamenat významný tlak na ruskou infrastrukturu i vojenské kapacity.

Související

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Neptun (střela)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

před 6 hodinami

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

před 7 hodinami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 11 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 11 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 14 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy