Řízená střela dlouhého doletu Neptun je ukrajinským esem v rukávu

Rusko naznačuje možnost omezení útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu právě ve chvíli, kdy Ukrajina nasazuje svou novou výkonnou střelu s plochou dráhou letu Long Neptune. Tento nový zbraňový systém představuje významný posun v ukrajinské strategii proti ruské ropné infrastruktuře a může mít dlouhodobý dopad na válečnou dynamiku.

Ukrajina úspěšně otestovala svou první dálkovou střelu Long Neptune v pátek v noci, kdy zasáhla ropnou rafinerii v ruském přístavním městě Tuapse, vzdáleném přibližně 1 000 kilometrů od ukrajinského území. Útok způsobil požár, který se podařilo uhasit až po třech dnech. Guvernér Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv potvrdil, že v noci na 14. března došlo k zapálení nádrže s 20 000 tunami benzinu a plameny se rozšířily na plochu přesahující 1 000 metrů čtverečních, píše Politico.

Prezident Volodymyr Zelenskyj útok komentoval slovy: „Jsme spokojeni s výsledky Long Neptune.“ Tento úspěch zvyšuje tlak na ruský ropný průmysl, který je klíčovým zdrojem financování ruské ekonomiky. Ukrajina v posledních měsících soustavně útočí na ruské rafinerie, ropovody a čerpací stanice pomocí dronů, což podle dostupných informací vyřadilo z provozu přibližně 10 % ruské rafinační kapacity.

Ukrajinský poslanec Roman Lozynskyj na sociální síti uvedl, že útoky hluboko na ruském území jsou pro Moskvu značným problémem: „Putin tímto v podstatě Trumpovi potvrdil, jak moc naše údery poškozují ruský energetický sektor. To je náš trumf.“

Střely s plochou dráhou letu představují pro Ukrajinu významné posílení bojových schopností, neboť na rozdíl od pomalu letících dronů jsou podzvukové střely mnohem obtížněji zachytitelné a sestřelitelné. Přesto nejsou samy o sobě klíčem k vítězství ve válce.

„Tyto střely samy o sobě nemohou změnit průběh války, i kdyby jich Ukrajina měla mnohem více. Máme zkušenosti s tím, jak Rusko na nás od začátku konfliktu vypálilo nesrovnatelně více raket, a přesto stále fungujeme,“ uvedl Mykola Bělieskov, analytik z kyjevského Národního institutu strategických studií. Dodal však, že kombinace střel a dronů může vytvářet účinné kombinované údery, které přinesou Ukrajině strategickou výhodu.

Vývoj raket dlouhého doletu je pro Ukrajinu zásadní. Long Neptune ji zařazuje mezi hrstku zemí schopných vyvinout a vyrábět střely s doletem nad 500 kilometrů, což je technologický milník.

V západním arzenálu patří mezi obdobné zbraně britsko-francouzské střely Storm Shadow/SCALP, které již byly dodány Ukrajině, nebo německé Taurus, jejichž dodávky Berlín stále váhá schválit. Spojené státy diskutují o možnosti poskytnutí střel JASSM, avšak dosud nebylo oznámeno, zda již byly Ukrajině doručeny.

Long Neptune není jedinou novou ukrajinskou střelou. V únoru Zelenskyj představil dron Peklo s proudovým pohonem a dosahem 700 kilometrů, což je další přírůstek do ukrajinského arsenálu dálkových zbraní.

Ukrajina na vývoji verze Neptune s dlouhým doletem pracuje několik let. Původní střela R-360 Neptune byla navržena jako protilodní střela s dosahem 300 kilometrů a bojovou hlavicí o hmotnosti 150 kg. Je založena na sovětské střele Ch-35, avšak byla modernizována s vylepšeným dosahem, přesností a elektronikou.

Po ruské invazi v roce 2022 Ukrajina Neptuny úspěšně nasadila proti ruské Černomořské flotile. Moskva byla podle Kyjeva potopena právě dvěma zásahy střel Neptune a zbraň byla následně využívána i proti dalším námořním cílům a ruské protivzdušné obraně podél pobřeží.

Vývoj Long Neptune znamenal prodloužení doletu, zavedení nové naváděcí soustavy a úpravu softwaru určeného pro pobřežní cílení na útoky proti pozemním objektům. Ukrajinský zpravodajský portál Militarnyi uvedl, že střela používá infračervené navádění v závěrečné fázi letu, což zvyšuje přesnost zásahu.

Zelenskyj označil poslední útok za „nový ukrajinský úspěch“. Analytik Bělieskov potvrdil, že Ukrajina adaptovala původní naváděcí systém na pozemní cíle a zvětšením střely zvýšila dolet. „Není to nemožný úkol – stačilo větší tělo střely a více paliva,“ uvedl.

Podle Zelenského Ukrajina od loňského listopadu vyrobila přibližně 100 raket různých typů a plánuje další rozšíření produkce. Rumunsko navázalo s Ukrajinou spolupráci na výrobě střel Neptune, což posiluje regionální obranné kapacity.

Financování z Evropské unie by mohlo pomoci Ukrajině zvýšit produkci a snížit závislost na americké pomoci. „S podporou EU bychom mohli navýšit výrobu a zajistit Ukrajině větší strategickou volnost,“ řekl Bělieskov.

Ukrajina tak pokračuje v modernizaci svého raketového arzenálu a nasazení Long Neptune představuje důležitý krok v její obraně i strategickém odstrašování Ruska. V kombinaci s dalšími technologiemi, jako jsou drony a západní střely dlouhého doletu, může tato zbraň znamenat významný tlak na ruskou infrastrukturu i vojenské kapacity.

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.
Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Neptun (střela)

Aktuálně se děje

před 21 minutami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy