Řízená střela dlouhého doletu Neptun je ukrajinským esem v rukávu

Rusko naznačuje možnost omezení útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu právě ve chvíli, kdy Ukrajina nasazuje svou novou výkonnou střelu s plochou dráhou letu Long Neptune. Tento nový zbraňový systém představuje významný posun v ukrajinské strategii proti ruské ropné infrastruktuře a může mít dlouhodobý dopad na válečnou dynamiku.

Ukrajina úspěšně otestovala svou první dálkovou střelu Long Neptune v pátek v noci, kdy zasáhla ropnou rafinerii v ruském přístavním městě Tuapse, vzdáleném přibližně 1 000 kilometrů od ukrajinského území. Útok způsobil požár, který se podařilo uhasit až po třech dnech. Guvernér Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv potvrdil, že v noci na 14. března došlo k zapálení nádrže s 20 000 tunami benzinu a plameny se rozšířily na plochu přesahující 1 000 metrů čtverečních, píše Politico.

Prezident Volodymyr Zelenskyj útok komentoval slovy: „Jsme spokojeni s výsledky Long Neptune.“ Tento úspěch zvyšuje tlak na ruský ropný průmysl, který je klíčovým zdrojem financování ruské ekonomiky. Ukrajina v posledních měsících soustavně útočí na ruské rafinerie, ropovody a čerpací stanice pomocí dronů, což podle dostupných informací vyřadilo z provozu přibližně 10 % ruské rafinační kapacity.

Ukrajinský poslanec Roman Lozynskyj na sociální síti uvedl, že útoky hluboko na ruském území jsou pro Moskvu značným problémem: „Putin tímto v podstatě Trumpovi potvrdil, jak moc naše údery poškozují ruský energetický sektor. To je náš trumf.“

Střely s plochou dráhou letu představují pro Ukrajinu významné posílení bojových schopností, neboť na rozdíl od pomalu letících dronů jsou podzvukové střely mnohem obtížněji zachytitelné a sestřelitelné. Přesto nejsou samy o sobě klíčem k vítězství ve válce.

„Tyto střely samy o sobě nemohou změnit průběh války, i kdyby jich Ukrajina měla mnohem více. Máme zkušenosti s tím, jak Rusko na nás od začátku konfliktu vypálilo nesrovnatelně více raket, a přesto stále fungujeme,“ uvedl Mykola Bělieskov, analytik z kyjevského Národního institutu strategických studií. Dodal však, že kombinace střel a dronů může vytvářet účinné kombinované údery, které přinesou Ukrajině strategickou výhodu.

Vývoj raket dlouhého doletu je pro Ukrajinu zásadní. Long Neptune ji zařazuje mezi hrstku zemí schopných vyvinout a vyrábět střely s doletem nad 500 kilometrů, což je technologický milník.

V západním arzenálu patří mezi obdobné zbraně britsko-francouzské střely Storm Shadow/SCALP, které již byly dodány Ukrajině, nebo německé Taurus, jejichž dodávky Berlín stále váhá schválit. Spojené státy diskutují o možnosti poskytnutí střel JASSM, avšak dosud nebylo oznámeno, zda již byly Ukrajině doručeny.

Long Neptune není jedinou novou ukrajinskou střelou. V únoru Zelenskyj představil dron Peklo s proudovým pohonem a dosahem 700 kilometrů, což je další přírůstek do ukrajinského arsenálu dálkových zbraní.

Ukrajina na vývoji verze Neptune s dlouhým doletem pracuje několik let. Původní střela R-360 Neptune byla navržena jako protilodní střela s dosahem 300 kilometrů a bojovou hlavicí o hmotnosti 150 kg. Je založena na sovětské střele Ch-35, avšak byla modernizována s vylepšeným dosahem, přesností a elektronikou.

Po ruské invazi v roce 2022 Ukrajina Neptuny úspěšně nasadila proti ruské Černomořské flotile. Moskva byla podle Kyjeva potopena právě dvěma zásahy střel Neptune a zbraň byla následně využívána i proti dalším námořním cílům a ruské protivzdušné obraně podél pobřeží.

Vývoj Long Neptune znamenal prodloužení doletu, zavedení nové naváděcí soustavy a úpravu softwaru určeného pro pobřežní cílení na útoky proti pozemním objektům. Ukrajinský zpravodajský portál Militarnyi uvedl, že střela používá infračervené navádění v závěrečné fázi letu, což zvyšuje přesnost zásahu.

Zelenskyj označil poslední útok za „nový ukrajinský úspěch“. Analytik Bělieskov potvrdil, že Ukrajina adaptovala původní naváděcí systém na pozemní cíle a zvětšením střely zvýšila dolet. „Není to nemožný úkol – stačilo větší tělo střely a více paliva,“ uvedl.

Podle Zelenského Ukrajina od loňského listopadu vyrobila přibližně 100 raket různých typů a plánuje další rozšíření produkce. Rumunsko navázalo s Ukrajinou spolupráci na výrobě střel Neptune, což posiluje regionální obranné kapacity.

Financování z Evropské unie by mohlo pomoci Ukrajině zvýšit produkci a snížit závislost na americké pomoci. „S podporou EU bychom mohli navýšit výrobu a zajistit Ukrajině větší strategickou volnost,“ řekl Bělieskov.

Ukrajina tak pokračuje v modernizaci svého raketového arzenálu a nasazení Long Neptune představuje důležitý krok v její obraně i strategickém odstrašování Ruska. V kombinaci s dalšími technologiemi, jako jsou drony a západní střely dlouhého doletu, může tato zbraň znamenat významný tlak na ruskou infrastrukturu i vojenské kapacity.

Související

Kaja Kallasová a Alexander Stubb

Plán EU na vojenskou pomoc Ukrajině se rozpadá

Evropská unie měla v plánu poskytnout Ukrajině miliardovou vojenskou podporu a dodat miliony kusů dělostřelecké munice. Rozdílné postoje členských států však podle serveru Politico vedou k neúspěchu ambiciózního plánu.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Neptun (střela)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 1 hodinou

Letní počasí, ilustrační foto

Předpověď počasí prochází revolucí. Umělá inteligence strčí meteorology do kapsy

Nový přístup k předpovědi počasí, založený na umělé inteligenci, slibuje dramatické zlepšení rychlosti, přesnosti i nákladové efektivity oproti tradičním modelům. Podle výzkumu zveřejněného ve čtvrtek v prestižním vědeckém časopise Nature umožňuje technologie Aardvark Weather generovat předpovědi s tisíckrát nižšími výpočetními nároky, přičemž celý proces je desítkykrát rychlejší než současné systémy.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Kaja Kallasová a Alexander Stubb

Plán EU na vojenskou pomoc Ukrajině se rozpadá

Evropská unie měla v plánu poskytnout Ukrajině miliardovou vojenskou podporu a dodat miliony kusů dělostřelecké munice. Rozdílné postoje členských států však podle serveru Politico vedou k neúspěchu ambiciózního plánu.

před 4 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev, zatímco USA a Ukrajina zahajují jednání v Saúdské Arábii

Nejméně tři lidé, včetně pětiletého dítěte, zemřeli a dalších deset bylo zraněno při nočním dronovém útoku ruských sil na ukrajinské hlavní město Kyjev. Útok zasáhl obytné budovy a způsobil rozsáhlé požáry, oznámili v neděli ukrajinští představitelé. Podle ukrajinského letectva byl Kyjev, jeho okolí i východní část země pod celonočním leteckým poplachem.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Papež František

Papež František bude propuštěn z nemocnice

Papež František, který se v posledních týdnech léčil s oboustranným zápalem plic, bude v neděli propuštěn z římské nemocnice Gemelli. Podle vyjádření lékařů se jeho zdravotní stav výrazně zlepšil, nicméně ho čeká dvouměsíční rekonvalescence v jeho rezidenci Casa Santa Marta ve Vatikánu.

včera

Na Slovensku pokračují demonstrace proti Robertu Ficovi

Fico táhne zemi k Rusku, kam ale skutečně chtějí patřit Slováci? Nový průzkum to ukázal

Téměř dvě třetiny obyvatel Slovenské republiky (63,5 %) preferují, aby se země orientovala na Západ, tedy na EU. Naopak počet těch, kteří dávají přednost Východu, konkrétně Ruské federaci, je třikrát nižší (19,2 %). Vyplývá to z průzkumu think-tanku Future Slovakia Forum ve spolupráci s agenturou Focus realizovaného ve dnech 3. až 6. března na reprezentativním vzorku 1006 respondentů.

včera

včera

sport

Fotbal jako téma pro poslance. Tématem byly policejní zásahy po zápasech

Málokdy se stává, že se v Poslanecké sněmovně vedle tradičních životně důležitějších věcí mluví i o fotbale. Ve čtvrtek tomu tak bylo. Jelikož se ale tak dělo ve Výboru pro bezpečnost, mluvilo se hlavně o zásazích policie z poslední doby. Přetřásal se tak především zásah po nedávném derby pražských „S“, na který si stěžovali fanoušci Slavie a právě na základě následné reakce od předsedy slávistického představenstva Jaroslava Tvrdíka k jednání mezi poslanci, ministerstvem vnitra, policií, Ligovou fotbalovou asociací (LFA) i Fotbalovou asociací ČR (FAČR) došlo.

včera

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj (21. února 2025).

Zelenskyj přelstil Putina, obnovil vztahy s Trumpem

Po nedávném „velmi dobrém a produktivním“ telefonátu mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem se pozornost upřela na Trumpovu následnou konverzaci s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Mnozí spekulovali, zda se jejich rozhovor, stejně jako při setkání ve Washingtonu 28. února, změní v ostrou výměnu názorů, nebo zda se Zelenskému podaří získat přízeň amerického prezidenta. Ukázalo se, že druhá možnost byla správná.

včera

včera

včera

Čínská armáda, ilustrační foto

Čína zvažuje, že pošle své vojáky na Ukrajinu

Čína zvažuje účast na mezinárodních mírových jednotkách na Ukrajině. Podle zprávy deníku Welt am Sonntag čínští diplomaté v Bruselu zjišťovali, zda by Evropská unie považovala takový krok za přijatelný a možná i žádoucí. V diplomatických kruzích v Bruselu se uvádí, že zapojení Číny do takzvané „koalice ochotných“ by mohlo zvýšit šanci, že Rusko přijme přítomnost mírových jednotek na Ukrajině. Zároveň je však celá záležitost označována za „choulostivou“.

včera

včera

Jana Maláčová

SOCDEM neví, co s volbami. Se Zelenými nechce, o ANO mlčí

Sociální demokracie (SOCDEM) v sobotu na programové konferenci v pražském hotelu Olšanka představila své klíčové priority pro nadcházející podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Strana se zaměřila především na dostupné bydlení, sociální otázky a ekonomickou spravedlnost. Předsedkyně Jana Maláčová zároveň připustila, že stále není jasné, v jaké podobě se SOCDEM voleb zúčastní. 

včera

včera

včera

Předpovídat počasí je stále složitější. Meteorologové museli zavést nový pojem

Světové klima se stává stále nepředvídatelnějším, což vedlo odborníky k zavedení nového pojmu – globální podivnost („global weirding“). Tento termín odráží skutečnost, že rostoucí teploty vyvolávají extrémní a někdy protichůdné meteorologické jevy po celém světě. Města se potýkají s rychle se střídajícími katastrofami, což ztěžuje obnovu postižených oblastí. A podle vědců bude situace v budoucnu jen horší, uvedl The Week.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy