Zelenskyj dal Trumpovi košem. Odmítl předat USA vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl jakoukoli možnost, že by Spojené státy převzaly vlastnictví Záporožské jaderné elektrárny nebo jiných ukrajinských energetických aktiv. Zdůraznil, že veškeré jaderné elektrárny v zemi patří ukrajinskému lidu a jsou ve vlastnictví státu, přičemž Ukrajina hradí jejich provoz i přesto, že Záporožská elektrárna je momentálně okupována Ruskem.

Zelenskyj se v této souvislosti zmínil o závažných technických problémech elektrárny, zejména o komplikacích s chlazením po zničení Kachovské přehrady. Zdůraznil, že s Donaldem Trumpem diskutoval o možnostech, jak elektrárnu získat zpět od Ruska, včetně variant, jak by se USA mohly zapojit do její modernizace. Nicméně otázka změny vlastnictví podle něj nebyla tématem jednání. Totéž platí i pro další jaderné elektrárny na Ukrajině.

Prezident zároveň kritizoval ruský masivní dronový útok, který minulou noc zasáhl Ukrajinu. Celkem bylo odpáleno 171 bezpilotních letounů, především typu Šáhed, přičemž hlavním cílem byla infrastruktura. Ve městě Kropyvnyckyj v centrální části země byly poškozeny obytné domy, kostel i škola. Mezi zraněnými jsou i čtyři děti. Další ruský úder zasáhl také ukrajinskou energetickou infrastrukturu, což podle Zelenského ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin ve skutečnosti nemá zájem zastavit útoky, přestože tvrdí opak.

Zelenskyj proto apeloval na partnery Ukrajiny, aby jejich podpora neoslabila, ale naopak rostla. Vyzdvihl význam protivzdušné obrany, vojenské pomoci i ekonomické odolnosti země. Zdůraznil potřebu financí na dělostřeleckou munici a ocenil evropskou podporu ve výši nejméně pěti miliard eur. Současně vyzval k investicím do výroby zbraní jak na Ukrajině, tak v Evropě, která by podle něj měla usilovat o technologickou nezávislost v oblasti obranného průmyslu.

V této souvislosti zmínil nutnost rychlého spuštění programu ReArm Europe, který by měl zajistit modernizaci evropské vojenské technologie. Ukrajina podle něj disponuje vyspělými technologiemi, zejména v oblasti dronů a elektronického boje, které mohou být užitečné pro celou Evropu i globální partnery. Zároveň vyzval k posílení sankcí proti Rusku a důslednému boji proti obcházení sankčních opatření, protože Moskva stále financuje svou válečnou mašinérii.

Ukrajinský prezident rovněž zdůraznil, že diplomatické úsilí nesmí vést k oslabení tlaku na Rusko. Poukázal na to, že Moskva často dává sliby, které vzápětí porušuje, a proto je třeba ji neustále tlačit k ukončení války. Připomněl, že během včerejšího telefonátu s prezidentem Trumpem hovořili o potřebě zastavení útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a o příměří na moři. Zároveň jejich týmy pracují na dosažení úplného příměří na pevnině.

Zelenskyj také kritizoval Putina za to, že svými zbytečnými požadavky jen prodlužuje válku. Tvrdí, že pokud by ruský prezident splnil své sliby, už více než týden by nebyly žádné útoky ani oběti. Připomněl, že mírové návrhy předložené 11. března v Džiddě jsou stále platné a že je nutné vyvinout maximální tlak na Rusko, aby byly realizovány.

V rámci širšího geopolitického kontextu Zelenskyj upozornil i na problémy v Evropě, kde podle něj někdy jednotlivci blokují klíčová rozhodnutí pro celý kontinent. Konkrétně poukázal na komplikace při zahájení přístupových jednání Ukrajiny s Evropskou unií, přestože Kyjev splnil požadované podmínky. Podle něj je neakceptovatelné, aby bylo evropské rozhodování brzděno osobními zájmy některých aktérů.

Závěrem zdůraznil, že Evropa musí být jednotná a schopná rychlého rozhodování. Ukrajina podle něj vždy prosazovala, aby Evropa hrála klíčovou roli v mírových vyjednáváních a v otázkách vlastní bezpečnosti. Poděkoval všem, kteří se podílejí na přípravě bezpečnostních záruk pro Ukrajinu a východní křídlo Evropy, a vyzval další státy, aby se k těmto snahám připojily. Podle něj je nyní klíčové jednat co nejrychleji a co nejefektivněji. 

Související

Čínská armáda, ilustrační foto

Čína zvažuje, že pošle své vojáky na Ukrajinu

Čína zvažuje účast na mezinárodních mírových jednotkách na Ukrajině. Podle zprávy deníku Welt am Sonntag čínští diplomaté v Bruselu zjišťovali, zda by Evropská unie považovala takový krok za přijatelný a možná i žádoucí. V diplomatických kruzích v Bruselu se uvádí, že zapojení Číny do takzvané „koalice ochotných“ by mohlo zvýšit šanci, že Rusko přijme přítomnost mírových jednotek na Ukrajině. Zároveň je však celá záležitost označována za „choulostivou“.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Čínská armáda, ilustrační foto

Čína zvažuje, že pošle své vojáky na Ukrajinu

Čína zvažuje účast na mezinárodních mírových jednotkách na Ukrajině. Podle zprávy deníku Welt am Sonntag čínští diplomaté v Bruselu zjišťovali, zda by Evropská unie považovala takový krok za přijatelný a možná i žádoucí. V diplomatických kruzích v Bruselu se uvádí, že zapojení Číny do takzvané „koalice ochotných“ by mohlo zvýšit šanci, že Rusko přijme přítomnost mírových jednotek na Ukrajině. Zároveň je však celá záležitost označována za „choulostivou“.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jana Maláčová

SOCDEM neví, co s volbami. Se Zelenými nechce, o ANO mlčí

Sociální demokracie (SOCDEM) v sobotu na programové konferenci v pražském hotelu Olšanka představila své klíčové priority pro nadcházející podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Strana se zaměřila především na dostupné bydlení, sociální otázky a ekonomickou spravedlnost. Předsedkyně Jana Maláčová zároveň připustila, že stále není jasné, v jaké podobě se SOCDEM voleb zúčastní. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Bouřky

Předpovídat počasí je stále složitější. Meteorologové museli zavést nový pojem

Světové klima se stává stále nepředvídatelnějším, což vedlo odborníky k zavedení nového pojmu – globální podivnost („global weirding“). Tento termín odráží skutečnost, že rostoucí teploty vyvolávají extrémní a někdy protichůdné meteorologické jevy po celém světě. Města se potýkají s rychle se střídajícími katastrofami, což ztěžuje obnovu postižených oblastí. A podle vědců bude situace v budoucnu jen horší, uvedl The Week.

před 8 hodinami

Jan Zahradil

Jan Zahradil po 34 letech končí v ODS

Bývalý europoslanec za Občanskou demokratickou stranu (ODS) Jan Zahradil oznámil svůj odchod ze strany po téměř 34 letech členství. Uvedl, že důvodem je rostoucí propast mezi jeho názory a postoji současného vedení strany. Ve svém prohlášení zároveň uvedl, že koalici Spolu, kterou tvoří ODS společně s TOP 09 a KDU-ČSL, v nadcházejících volbách podporovat nebude. Zahradilovo členství v ODS oficiálně zanikne k 31. březnu tohoto roku nezaplacením členských příspěvků.

před 9 hodinami

Donald Trump

Ukončit válku za den? Trump poprvé připustil, že předvolební slib nesplnil

Donald Trump čelí složitým překážkám při snaze rychle ukončit válku na Ukrajině, ačkoli v předvolební kampani sebevědomě tvrdil, že konflikt vyřeší během jediného dne. Když se loni v září v New Yorku setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, naznačil, že by mohl dosáhnout příměří velmi rychle. Předtím dokonce prohlásil, že válku ukončí ještě předtím, než usedne do Bílého domu. Nyní, po více než dvou měsících ve funkci, se však ukazuje, že jeho ambiciózní sliby narážejí na tvrdou realitu mezinárodní diplomacie a složitosti konfliktu.

včera

Play-Off Sparta vs. Třinec

TELH čtvrtfinále: Sparta porazila Třinec v prodloužení 4:3, Hradec srovnal

Napětí ve čtvrtfinále hokejové extraligy se stupňuje. Hradec Králové v prodloužení udolal Mladou Boleslav 3:2 a srovnal stav série na 2:2. O postup se bude bojovat v pondělí. Sparta v dramatickém duelu s Třincem vyrovnala v poslední minutě a v prodloužení rozhodla přesilovkou. Výhrou 4:3 si zajistila mečbol a vrací sérii do Prahy.

včera

důchody

Dubnové důchody doprovodí změny. Reagovat musí i pošťáci

Dubnová změna týkající se termínů výplaty důchodů představuje velkou výzvu i pro Českou poštu, která se stará o výplatu penzí v hotovosti. Celkem 210 tisíc důchodců, kterým peníze přicházeli v druhé polovině měsíce, dostane příští měsíc svůj důchod o deset dní dříve. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

Aktualizováno včera

Josef Zíma, český herec, zpěvák a moderátor, manžel herečky Evy Klepáčové. Kromě pop music je známý jako zpěvák české dechovky. Často bývá označován jako nekorunovaný král české dechovky.

Česko se rozloučilo se zpěvákem Josefem Zímou

Česko se v pátek rozloučilo s legendárním zpěvákem Josefem Zímou, který zemřel počátkem měsíce ve věku 92 let. Účast na smutečním obřadu byla značná, čímž se jen potvrdilo, jak populární osobností Zíma byl. 

včera

Policie ČR

Policisté z kauzy napadení dívky v Praze vyvázli s podmínkami

Policisté, kteří loni v únoru napadli devatenáctiletou teenagerku před barem v Praze na Smíchově, vyvázli s podmíněnými tresty. Muži a ženě je ve čtvrtek udělil Obvodní soud pro Prahu 5, rozhodnutí zatím není pravomocné. Informoval o tom web novinky.cz. 

včera

včera

Donald Trump

Politico: Trump v úřadu je stejný zlom pro svět, jako 11. září a Berlínská zeď

Události posledních týdnů zpečetily konec amerického vedení takzvaného svobodného světa. Politický vývoj ve Washingtonu, především přístup prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance k Ukrajině a spojeneckým závazkům, představuje historický zlom, který může být srovnatelný s pádem Berlínské zdi nebo teroristickými útoky z 11. září, uvedl server Politico.

včera

R-360 Neptun (ukrajinsky Р-360 «Непту́н») je ukrajinská podzvuková protilodní střela vyvinutá v Kyjevské konstrukční kanceláři Luč v letech 2012–2020. Střela slouží k ničení válečných lodí a jiných plavidel do výtlaku 5000 tun, popřípadě pozemních cílů.

Řízená střela dlouhého doletu Neptun je ukrajinským esem v rukávu

Rusko naznačuje možnost omezení útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu právě ve chvíli, kdy Ukrajina nasazuje svou novou výkonnou střelu s plochou dráhou letu Long Neptune. Tento nový zbraňový systém představuje významný posun v ukrajinské strategii proti ruské ropné infrastruktuře a může mít dlouhodobý dopad na válečnou dynamiku.

včera

Ilustrační foto

Jak urovnat spor se Slovenskem? EU zvažuje využití rozsáhlých podzemních zásobníků na Ukrajině

Evropská unie zvažuje nový plán využití rozsáhlých podzemních zásobníků plynu na Ukrajině k urovnání vleklého sporu mezi Bratislavou a Kyjevem. Tento návrh, který byl poprvé projednáván při návštěvě evropských komisařů v Kyjevě minulý měsíc, má pomoci Slovensku kompenzovat ztrátu tranzitních poplatků po ukončení dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu na začátku letošního roku.

včera

Izraelská armáda

Kdo se postaví Izraeli? Odpověď je smutná a jednoduchá

Izraelská armáda po dvouměsíčním příměří znovu operuje v Pásmu Gazy. Ostré reakce arabských států na sebe nenechaly dlouho čekat, zatímco Spojené státy izraelskou akci podpořily jako krok k zajištění bezpečnosti. Rusko mezitím zůstává zdrženlivé. Saúdská Arábie a Katar tvrdě odsoudily útoky, zatímco Liga arabských států volá po sankcích.

včera

Elon Musk

Měla to být nejzábavnější AI na světě. Muskův chatbot Grok rozložil Indii, zasáhnout musela i vláda

Zdánlivě nevinná otázka na sociální síti X (dříve Twitter) spustila v Indii nečekanou digitální lavinu. Uživatel s přezdívkou Toka se Groka zeptal, zda by vypsal deset jeho nejlepších „mutuals“, tedy uživatelů, kteří se navzájem sledují a reagují na své příspěvky. Když chatbot odpověď chvíli zdržoval, Toka neudržel nervy a použil několik expresivních slov.

včera

Aktualizováno včera

Trump vydal nařízení, kterým rozpustí ministerstvo školství. Studenti se bojí o budoucnost

Prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výkonný příkaz, který nařizuje postupné rozpuštění ministerstva školství. Tento krok představuje realizaci dlouholetého cíle Republikánské strany, která usiluje o převedení pravomocí v oblasti vzdělávání zpět na jednotlivé státy a místní samosprávy. Výnos nařizuje ministryni školství Lindě McMahon, aby „v maximální možné míře a v souladu se zákonem učinila veškeré nezbytné kroky k uzavření ministerstva školství“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy