EU nutně potřebuje peníze, kde je ale vzít? Zvažuje, že se inspiruje v USA

Evropská unie se ocitá na křižovatce. Hospodářský růst zpomaluje, bezpečnostní architektura starého kontinentu prochází otřesy a potřeba masivních investic do obrany a konkurenceschopnosti je naléhavější než kdy dříve. Hlavní otázkou nadcházejícího summitu evropských lídrů proto bude, zda se konečně podaří uvolnit soukromý kapitál a zapojit ho do financování evropské budoucnosti.

Doposud byly snahy o vytvoření jednotného investičního trhu v EU neúspěšné. Byrokracie, rozdílné národní zájmy a odpor těch, kteří těží z roztříštěnosti současného systému, zabránily pokroku. Nyní se však zdá, že tlak geopolitických změn a rostoucí výzvy mohou přimět unijní státy k akci.

Evropská komise, v čele s Ursulou von der Leyenovou, chce podle webu Politico podpořit investiční kulturu podobnou té v USA. Cílem je přimět evropské domácnosti, aby začaly investovat část svých úspor – odhadem 10 bilionů eur – do kapitálových trhů. Tím by evropské firmy získaly přístup k novým finančním zdrojům a mohly by více investovat do prioritních oblastí, jako je obrana či inovace.

Současný stav evropského finančního trhu je problematický. Zatímco ve Spojených státech vlastní akcie téměř 60 procent domácností, v Německu a Francii je to pouze kolem 18 procent. Evropský trh je navíc rozdělený do 27 různých regulací a finančních infrastruktur, což znesnadňuje přeshraniční investice. To znamená, že stejně obtížné, jako je otevřít si účet v Madridu, pokud žijete v Berlíně, je investovat do lotyšské firmy z Budapešti.

Problémem jsou i zastaralé regulace. Některé z nich nebyly aktualizovány desítky let – ve Francii dokonce stále platí insolvenční zákony z roku 1807. Přestože v minulosti krize vedly k určitému pokroku, jako například po roce 2008, kdy byla vytvořena centrální bankovní regulace pod dohledem Evropské centrální banky, podobná opatření pro nebankovní finanční instituce dosud chybí.

Evropská komise proto navrhuje zavedení jednotných pravidel pro podnikání a vytvoření jednoho dozorového orgánu, který by dohlížel na finanční trhy v celé EU. Zatím však panuje spor o to, která země by tento orgán hostila, neboť by to mohlo přinést ekonomické výhody a přilákat finanční firmy do daného státu.

Ve snaze překonat patovou situaci Komise představí strategii na podporu investování. Dokument, který unikl do médií, obsahuje návrhy na zavedení národních spořicích a investičních účtů s daňovými úlevami a omezení překážek na kapitálových trzích. Odborníci však varují, že tento přístup je zatím spíše váhavým testováním vody než odvážným krokem vpřed.

Kromě unijní iniciativy se také formují menší koalice členských států. Španělsko vede skupinu sedmi zemí, včetně Německa, Francie a Itálie, která plánuje pilotní projekt na podporu jednoduchých investičních produktů dostupných v celé EU. Podobný plán připravují i severské země.

Dalším návrhem je takzvaný „28. režim“, který by firmám umožnil vyhnout se složitým národním pravidlům a řídit se jednotnými unijními předpisy. Tento model by mohl nabídnout zrychlenou cestu k harmonizaci bez nutnosti složitých dohod mezi všemi 27 členskými státy.

Výsledky čtvrtečního summitu ukážou, zda se podaří prolomit letitou stagnaci a posunout EU k efektivnějšímu kapitálovému trhu. Pokud ne, hrozí, že Evropa zůstane nadále závislá na veřejném financování, které už nyní naráží na své limity. S ohledem na geopolitické hrozby a ekonomické zpomalení je však jasné, že další odklad už nebude bez následků. 

Související

Ilustrační foto

Jak urovnat spor se Slovenskem? EU zvažuje využití rozsáhlých podzemních zásobníků na Ukrajině

Evropská unie zvažuje nový plán využití rozsáhlých podzemních zásobníků plynu na Ukrajině k urovnání vleklého sporu mezi Bratislavou a Kyjevem. Tento návrh, který byl poprvé projednáván při návštěvě evropských komisařů v Kyjevě minulý měsíc, má pomoci Slovensku kompenzovat ztrátu tranzitních poplatků po ukončení dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu na začátku letošního roku.
Bundeswehr, němečtí mariňáci

Obranný komplex za stamiliardy eur, žádné nákupy z USA. EU zveřejnila plán masivního zbrojení

Evropská unie se rozhodla vyloučit americké zbrojařské společnosti z nového obranného programu Readiness 2030, jehož cílem je posílit evropský vojenský průmysl a snížit závislost na Spojených státech. Oznámila to ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová s tím, že EU chce více nakupovat od evropských výrobců a posílit tak vlastní obrannou technologickou základnu.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Ursula von der Leyenová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Čínská armáda, ilustrační foto

Čína zvažuje, že pošle své vojáky na Ukrajinu

Čína zvažuje účast na mezinárodních mírových jednotkách na Ukrajině. Podle zprávy deníku Welt am Sonntag čínští diplomaté v Bruselu zjišťovali, zda by Evropská unie považovala takový krok za přijatelný a možná i žádoucí. V diplomatických kruzích v Bruselu se uvádí, že zapojení Číny do takzvané „koalice ochotných“ by mohlo zvýšit šanci, že Rusko přijme přítomnost mírových jednotek na Ukrajině. Zároveň je však celá záležitost označována za „choulostivou“.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Jana Maláčová

SOCDEM neví, co s volbami. Se Zelenými nechce, o ANO mlčí

Sociální demokracie (SOCDEM) v sobotu na programové konferenci v pražském hotelu Olšanka představila své klíčové priority pro nadcházející podzimní volby do Poslanecké sněmovny. Strana se zaměřila především na dostupné bydlení, sociální otázky a ekonomickou spravedlnost. Předsedkyně Jana Maláčová zároveň připustila, že stále není jasné, v jaké podobě se SOCDEM voleb zúčastní. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Bouřky

Předpovídat počasí je stále složitější. Meteorologové museli zavést nový pojem

Světové klima se stává stále nepředvídatelnějším, což vedlo odborníky k zavedení nového pojmu – globální podivnost („global weirding“). Tento termín odráží skutečnost, že rostoucí teploty vyvolávají extrémní a někdy protichůdné meteorologické jevy po celém světě. Města se potýkají s rychle se střídajícími katastrofami, což ztěžuje obnovu postižených oblastí. A podle vědců bude situace v budoucnu jen horší, uvedl The Week.

před 8 hodinami

Jan Zahradil

Jan Zahradil po 34 letech končí v ODS

Bývalý europoslanec za Občanskou demokratickou stranu (ODS) Jan Zahradil oznámil svůj odchod ze strany po téměř 34 letech členství. Uvedl, že důvodem je rostoucí propast mezi jeho názory a postoji současného vedení strany. Ve svém prohlášení zároveň uvedl, že koalici Spolu, kterou tvoří ODS společně s TOP 09 a KDU-ČSL, v nadcházejících volbách podporovat nebude. Zahradilovo členství v ODS oficiálně zanikne k 31. březnu tohoto roku nezaplacením členských příspěvků.

před 9 hodinami

Donald Trump

Ukončit válku za den? Trump poprvé připustil, že předvolební slib nesplnil

Donald Trump čelí složitým překážkám při snaze rychle ukončit válku na Ukrajině, ačkoli v předvolební kampani sebevědomě tvrdil, že konflikt vyřeší během jediného dne. Když se loni v září v New Yorku setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, naznačil, že by mohl dosáhnout příměří velmi rychle. Předtím dokonce prohlásil, že válku ukončí ještě předtím, než usedne do Bílého domu. Nyní, po více než dvou měsících ve funkci, se však ukazuje, že jeho ambiciózní sliby narážejí na tvrdou realitu mezinárodní diplomacie a složitosti konfliktu.

včera

Play-Off Sparta vs. Třinec

TELH čtvrtfinále: Sparta porazila Třinec v prodloužení 4:3, Hradec srovnal

Napětí ve čtvrtfinále hokejové extraligy se stupňuje. Hradec Králové v prodloužení udolal Mladou Boleslav 3:2 a srovnal stav série na 2:2. O postup se bude bojovat v pondělí. Sparta v dramatickém duelu s Třincem vyrovnala v poslední minutě a v prodloužení rozhodla přesilovkou. Výhrou 4:3 si zajistila mečbol a vrací sérii do Prahy.

včera

důchody

Dubnové důchody doprovodí změny. Reagovat musí i pošťáci

Dubnová změna týkající se termínů výplaty důchodů představuje velkou výzvu i pro Českou poštu, která se stará o výplatu penzí v hotovosti. Celkem 210 tisíc důchodců, kterým peníze přicházeli v druhé polovině měsíce, dostane příští měsíc svůj důchod o deset dní dříve. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). 

Aktualizováno včera

Josef Zíma, český herec, zpěvák a moderátor, manžel herečky Evy Klepáčové. Kromě pop music je známý jako zpěvák české dechovky. Často bývá označován jako nekorunovaný král české dechovky.

Česko se rozloučilo se zpěvákem Josefem Zímou

Česko se v pátek rozloučilo s legendárním zpěvákem Josefem Zímou, který zemřel počátkem měsíce ve věku 92 let. Účast na smutečním obřadu byla značná, čímž se jen potvrdilo, jak populární osobností Zíma byl. 

včera

Policie ČR

Policisté z kauzy napadení dívky v Praze vyvázli s podmínkami

Policisté, kteří loni v únoru napadli devatenáctiletou teenagerku před barem v Praze na Smíchově, vyvázli s podmíněnými tresty. Muži a ženě je ve čtvrtek udělil Obvodní soud pro Prahu 5, rozhodnutí zatím není pravomocné. Informoval o tom web novinky.cz. 

včera

včera

Donald Trump

Politico: Trump v úřadu je stejný zlom pro svět, jako 11. září a Berlínská zeď

Události posledních týdnů zpečetily konec amerického vedení takzvaného svobodného světa. Politický vývoj ve Washingtonu, především přístup prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance k Ukrajině a spojeneckým závazkům, představuje historický zlom, který může být srovnatelný s pádem Berlínské zdi nebo teroristickými útoky z 11. září, uvedl server Politico.

včera

R-360 Neptun (ukrajinsky Р-360 «Непту́н») je ukrajinská podzvuková protilodní střela vyvinutá v Kyjevské konstrukční kanceláři Luč v letech 2012–2020. Střela slouží k ničení válečných lodí a jiných plavidel do výtlaku 5000 tun, popřípadě pozemních cílů.

Řízená střela dlouhého doletu Neptun je ukrajinským esem v rukávu

Rusko naznačuje možnost omezení útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu právě ve chvíli, kdy Ukrajina nasazuje svou novou výkonnou střelu s plochou dráhou letu Long Neptune. Tento nový zbraňový systém představuje významný posun v ukrajinské strategii proti ruské ropné infrastruktuře a může mít dlouhodobý dopad na válečnou dynamiku.

včera

Ilustrační foto

Jak urovnat spor se Slovenskem? EU zvažuje využití rozsáhlých podzemních zásobníků na Ukrajině

Evropská unie zvažuje nový plán využití rozsáhlých podzemních zásobníků plynu na Ukrajině k urovnání vleklého sporu mezi Bratislavou a Kyjevem. Tento návrh, který byl poprvé projednáván při návštěvě evropských komisařů v Kyjevě minulý měsíc, má pomoci Slovensku kompenzovat ztrátu tranzitních poplatků po ukončení dohody o přepravě ruského plynu přes Ukrajinu na začátku letošního roku.

včera

Izraelská armáda

Kdo se postaví Izraeli? Odpověď je smutná a jednoduchá

Izraelská armáda po dvouměsíčním příměří znovu operuje v Pásmu Gazy. Ostré reakce arabských států na sebe nenechaly dlouho čekat, zatímco Spojené státy izraelskou akci podpořily jako krok k zajištění bezpečnosti. Rusko mezitím zůstává zdrženlivé. Saúdská Arábie a Katar tvrdě odsoudily útoky, zatímco Liga arabských států volá po sankcích.

včera

Elon Musk

Měla to být nejzábavnější AI na světě. Muskův chatbot Grok rozložil Indii, zasáhnout musela i vláda

Zdánlivě nevinná otázka na sociální síti X (dříve Twitter) spustila v Indii nečekanou digitální lavinu. Uživatel s přezdívkou Toka se Groka zeptal, zda by vypsal deset jeho nejlepších „mutuals“, tedy uživatelů, kteří se navzájem sledují a reagují na své příspěvky. Když chatbot odpověď chvíli zdržoval, Toka neudržel nervy a použil několik expresivních slov.

včera

Aktualizováno včera

Trump vydal nařízení, kterým rozpustí ministerstvo školství. Studenti se bojí o budoucnost

Prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal výkonný příkaz, který nařizuje postupné rozpuštění ministerstva školství. Tento krok představuje realizaci dlouholetého cíle Republikánské strany, která usiluje o převedení pravomocí v oblasti vzdělávání zpět na jednotlivé státy a místní samosprávy. Výnos nařizuje ministryni školství Lindě McMahon, aby „v maximální možné míře a v souladu se zákonem učinila veškeré nezbytné kroky k uzavření ministerstva školství“.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy