Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.
Jedná se o pokračování předchozích jednání, která se v únoru a březnu konala v Paříži. Ta se zaměřovala na obranné záruky pro Ukrajinu a posílení bezpečnostní architektury v Evropě.
Konkrétní seznam účastníků zatím nebyl zveřejněn, ale podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona by měl zahrnovat "širší okruh lídrů". To naznačuje, že se setkání nezúčastní pouze členské státy EU, ale i další spojenci, jako například Kanada nebo Turecko.
Summit přichází v době, kdy se Evropská unie snaží posílit svou obrannou kapacitu, a to zejména kvůli zvýšené hrozbě ze strany Ruska a výrazným změnám v zahraniční politice USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Podle diplomatických zdrojů získává rostoucí podporu myšlenka tzv. "koalice ochotných", tedy skupiny zemí, které jsou připraveny aktivně podporovat Ukrajinu bez ohledu na pomalejší postup celé EU.
V pondělí 24. března se zároveň v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou, jehož cílem je dosažení příměří. Tato schůzka naznačuje, že i přes pokračující boje probíhají intenzivní diplomatické snahy o ukončení války.
Zda bude summit v Paříži hrát klíčovou roli v těchto jednáních, není jasné. Macron ale opakovaně zdůrazňuje potřebu evropské autonomie v bezpečnostní oblasti, což může znamenat, že Francie bude tlačit na konkrétní kroky včetně navýšení vojenské pomoci Kyjevu.
Evropské vlády čelí tlaku na zvýšení vojenské produkce, zejména munice a zbraní. Německo již ohlásilo masivní investice do obrany, zatímco Polsko a pobaltské státy požadují tvrdší postoj vůči Rusku.
Francouzský summit tak může přinést nové iniciativy, které posílí evropskou vojenskou podporu Ukrajině, a zároveň naznačit budoucí směřování bezpečnostní politiky EU v době, kdy je nejisté, do jaké míry budou USA ochotny podpořit Evropu v dalším konfliktu.
V Evropě už dnes proběhly dvě významné schůzky zaměřené na budoucnost míru na Ukrajině, zatímco pokračují jednání o příměří v téměř tříletém konfliktu s Ruskem. I přes diplomatická jednání však na frontě pokračují boje a obě strany hlásí oběti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na summitu EU a prohlásil, že „se nic nezměnilo“, protože Rusko i nadále útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, přestože předtím slíbilo tyto útoky zastavit. Zelenskyj rovněž kritizoval Spojené státy za to, že Ukrajině nadále odpírají členství v NATO, což označil za „velký dar pro Rusko“.
Ve Velké Británii dnes premiér Keir Starmer hostil setkání přibližně 20 vojenských představitelů z tzv. „koalice ochotných“. Podle Starmera je klíčové, aby byl Západ připraven okamžitě reagovat v případě dosažení mírové dohody. Zároveň však varoval, že ruský prezident Vladimir Putin by dohodu porušil, pokud nebude mít žádné důsledky. Británie proto diskutuje o možném „zabezpečovacím sboru“ na Ukrajině, který by měl zajišťovat stabilitu po příměří.
Ačkoliv diplomatická jednání pokračují, v praxi zatím neexistuje žádný konkrétní plán, který by vedl k rychlému ukončení války. Zelenskyj, Starmer i další západní lídři proto varují, že jakýkoliv mír musí být pevně zakotven a dostatečně vynutitelný, jinak hrozí jeho rychlé zhroucení.
Související
Ukrajinci chtějí znát datum třístranného jednání, kde budou i Rusové
Summit Evropské unie průlom nepřinesl. Maďarsko a Slovensko se přesvědčit nepodařilo
válka na Ukrajině , Francie , Marco Rubio , Saúdská Arábie , Rusko , Ukrajina , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 44 minutami
Velikonoce i letos ovlivní důchody. Tři výplatní termíny budou jiné
před 1 hodinou
Norrise poctil prezident Trump. Byl to skvělý chlap, ocenil herce
před 2 hodinami
Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku
před 3 hodinami
Smrtelná nehoda ve středních Čechách. Zasahoval vrtulník
před 3 hodinami
Írán oplácí stejnou mincí. Varoval Trumpa, ceny ropy mohou ještě vzrůst
před 4 hodinami
Sparta odvetu osmifinále s Alkmaarem nezvládla. Olomouc nestačila na Mohuč
před 5 hodinami
Paříž či Londýn v ohrožení. Írán představuje globální hrozbu, zní z Izraele
před 6 hodinami
Policie apeluje na média. Jde o dopadení pachatelů útoku v Pardubicích
před 7 hodinami
Ochlazení v Česku potvrzeno. Meteorologové naznačili, co přinese příští týden
před 7 hodinami
ANO je suverénní, do Sněmovny by proniklo jen pět stran
před 8 hodinami
Novinky z vyšetřování požáru v Pardubicích. Policie opustila místo činu
před 9 hodinami
Jsme mimořádně oslabení a ohrožení, říká Fico po unijním summitu
před 10 hodinami
Evakuace žižkovské věže v Praze. Na místě zasahovali hasiči
před 11 hodinami
Češi či Poláci stáhli vojáky z Iráku. Důvodem je situace na Blízkém východě
před 11 hodinami
Incident s airsoftovou zbraní na Letné. Policie upřesnila, co se stalo
před 12 hodinami
Trump vyhrožuje Íránu. Dal mu ultimátum ohledně Hormuzského průlivu
před 13 hodinami
Zemřel bývalý šéf FBI a vyšetřovatel Mueller. Trump se svěřil, že je rád
před 14 hodinami
Výhled počasí na příští víkend. Bude poměrně chladno
včera
Epstein neměl kontakty jen s Andrewem. Pomohl také exmanželce bývalého prince
včera
Tisíce občanek je nutné vyměnit. Přestaly splňovat dnešní požadavky
Tisíce lidí by si v následujících měsících měly zařídit novou občanku. Průkazy vydané do konce června 2000 totiž přestávají splňovat dnešní bezpečnostní požadavky. Změna se týká lidí, kteří se narodili do konce roku 1935.
Zdroj: Jan Hrabě