Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.
Jedná se o pokračování předchozích jednání, která se v únoru a březnu konala v Paříži. Ta se zaměřovala na obranné záruky pro Ukrajinu a posílení bezpečnostní architektury v Evropě.
Konkrétní seznam účastníků zatím nebyl zveřejněn, ale podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona by měl zahrnovat "širší okruh lídrů". To naznačuje, že se setkání nezúčastní pouze členské státy EU, ale i další spojenci, jako například Kanada nebo Turecko.
Summit přichází v době, kdy se Evropská unie snaží posílit svou obrannou kapacitu, a to zejména kvůli zvýšené hrozbě ze strany Ruska a výrazným změnám v zahraniční politice USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Podle diplomatických zdrojů získává rostoucí podporu myšlenka tzv. "koalice ochotných", tedy skupiny zemí, které jsou připraveny aktivně podporovat Ukrajinu bez ohledu na pomalejší postup celé EU.
V pondělí 24. března se zároveň v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou, jehož cílem je dosažení příměří. Tato schůzka naznačuje, že i přes pokračující boje probíhají intenzivní diplomatické snahy o ukončení války.
Zda bude summit v Paříži hrát klíčovou roli v těchto jednáních, není jasné. Macron ale opakovaně zdůrazňuje potřebu evropské autonomie v bezpečnostní oblasti, což může znamenat, že Francie bude tlačit na konkrétní kroky včetně navýšení vojenské pomoci Kyjevu.
Evropské vlády čelí tlaku na zvýšení vojenské produkce, zejména munice a zbraní. Německo již ohlásilo masivní investice do obrany, zatímco Polsko a pobaltské státy požadují tvrdší postoj vůči Rusku.
Francouzský summit tak může přinést nové iniciativy, které posílí evropskou vojenskou podporu Ukrajině, a zároveň naznačit budoucí směřování bezpečnostní politiky EU v době, kdy je nejisté, do jaké míry budou USA ochotny podpořit Evropu v dalším konfliktu.
V Evropě už dnes proběhly dvě významné schůzky zaměřené na budoucnost míru na Ukrajině, zatímco pokračují jednání o příměří v téměř tříletém konfliktu s Ruskem. I přes diplomatická jednání však na frontě pokračují boje a obě strany hlásí oběti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na summitu EU a prohlásil, že „se nic nezměnilo“, protože Rusko i nadále útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, přestože předtím slíbilo tyto útoky zastavit. Zelenskyj rovněž kritizoval Spojené státy za to, že Ukrajině nadále odpírají členství v NATO, což označil za „velký dar pro Rusko“.
Ve Velké Británii dnes premiér Keir Starmer hostil setkání přibližně 20 vojenských představitelů z tzv. „koalice ochotných“. Podle Starmera je klíčové, aby byl Západ připraven okamžitě reagovat v případě dosažení mírové dohody. Zároveň však varoval, že ruský prezident Vladimir Putin by dohodu porušil, pokud nebude mít žádné důsledky. Británie proto diskutuje o možném „zabezpečovacím sboru“ na Ukrajině, který by měl zajišťovat stabilitu po příměří.
Ačkoliv diplomatická jednání pokračují, v praxi zatím neexistuje žádný konkrétní plán, který by vedl k rychlému ukončení války. Zelenskyj, Starmer i další západní lídři proto varují, že jakýkoliv mír musí být pevně zakotven a dostatečně vynutitelný, jinak hrozí jeho rychlé zhroucení.
Související
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
Jeden z nejtragičtějších útoků války. Rusové zaútočili na školu, přes 35 mrtvých
válka na Ukrajině , Francie , Marco Rubio , Saúdská Arábie , Rusko , Ukrajina , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Česká reakce na tragickou smrt fotbalisty. Ligový trenér hrával za stejný klub
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 2 hodinami
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 10 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.
Zdroj: Libor Novák