Francouzský prezident Emmanuel Macron plánuje na čtvrtek 27. března uspořádat summit evropských lídrů, jehož hlavním tématem bude situace na Ukrajině a bezpečnostní otázky související s hrozbami ze strany Ruska. Oznámili to tři vysocí představitelé pro server Politico. O něco dříve, v pondělí 24. března, se v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou.
Jedná se o pokračování předchozích jednání, která se v únoru a březnu konala v Paříži. Ta se zaměřovala na obranné záruky pro Ukrajinu a posílení bezpečnostní architektury v Evropě.
Konkrétní seznam účastníků zatím nebyl zveřejněn, ale podle švédského premiéra Ulfa Kristerssona by měl zahrnovat "širší okruh lídrů". To naznačuje, že se setkání nezúčastní pouze členské státy EU, ale i další spojenci, jako například Kanada nebo Turecko.
Summit přichází v době, kdy se Evropská unie snaží posílit svou obrannou kapacitu, a to zejména kvůli zvýšené hrozbě ze strany Ruska a výrazným změnám v zahraniční politice USA pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Podle diplomatických zdrojů získává rostoucí podporu myšlenka tzv. "koalice ochotných", tedy skupiny zemí, které jsou připraveny aktivně podporovat Ukrajinu bez ohledu na pomalejší postup celé EU.
V pondělí 24. března se zároveň v Saúdské Arábii uskuteční další kolo vyjednávání mezi USA, Ruskem a Ukrajinou, jehož cílem je dosažení příměří. Tato schůzka naznačuje, že i přes pokračující boje probíhají intenzivní diplomatické snahy o ukončení války.
Zda bude summit v Paříži hrát klíčovou roli v těchto jednáních, není jasné. Macron ale opakovaně zdůrazňuje potřebu evropské autonomie v bezpečnostní oblasti, což může znamenat, že Francie bude tlačit na konkrétní kroky včetně navýšení vojenské pomoci Kyjevu.
Evropské vlády čelí tlaku na zvýšení vojenské produkce, zejména munice a zbraní. Německo již ohlásilo masivní investice do obrany, zatímco Polsko a pobaltské státy požadují tvrdší postoj vůči Rusku.
Francouzský summit tak může přinést nové iniciativy, které posílí evropskou vojenskou podporu Ukrajině, a zároveň naznačit budoucí směřování bezpečnostní politiky EU v době, kdy je nejisté, do jaké míry budou USA ochotny podpořit Evropu v dalším konfliktu.
V Evropě už dnes proběhly dvě významné schůzky zaměřené na budoucnost míru na Ukrajině, zatímco pokračují jednání o příměří v téměř tříletém konfliktu s Ruskem. I přes diplomatická jednání však na frontě pokračují boje a obě strany hlásí oběti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vystoupil na summitu EU a prohlásil, že „se nic nezměnilo“, protože Rusko i nadále útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, přestože předtím slíbilo tyto útoky zastavit. Zelenskyj rovněž kritizoval Spojené státy za to, že Ukrajině nadále odpírají členství v NATO, což označil za „velký dar pro Rusko“.
Ve Velké Británii dnes premiér Keir Starmer hostil setkání přibližně 20 vojenských představitelů z tzv. „koalice ochotných“. Podle Starmera je klíčové, aby byl Západ připraven okamžitě reagovat v případě dosažení mírové dohody. Zároveň však varoval, že ruský prezident Vladimir Putin by dohodu porušil, pokud nebude mít žádné důsledky. Británie proto diskutuje o možném „zabezpečovacím sboru“ na Ukrajině, který by měl zajišťovat stabilitu po příměří.
Ačkoliv diplomatická jednání pokračují, v praxi zatím neexistuje žádný konkrétní plán, který by vedl k rychlému ukončení války. Zelenskyj, Starmer i další západní lídři proto varují, že jakýkoliv mír musí být pevně zakotven a dostatečně vynutitelný, jinak hrozí jeho rychlé zhroucení.
Související
Místo uznání je doma bijí. Čemu čelí ukrajinští vojáci po návratu z fronty?
Rusko zaútočilo na tureckou civilní obchodní loď. Deset lidí zemřelo
válka na Ukrajině , Francie , Marco Rubio , Saúdská Arábie , Rusko , Ukrajina , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
včera
WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí
včera
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
včera
Nový žebříček: Nejsilnější pas světa má asijský stát. USA se rapidně propadly, lépe je na tom i Česko
včera
Nespokojenost na Ukrajině narůstá. Lidé hrozí neomezenými protesty, žádají výměnu Syrského za Fedorova
včera
Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy
včera
Na pražském magistrátu zasahuje policie, údajně měla několik osob zadržet
včera
Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování
včera
Češka nesla na pláži v Chorvatsku slunečník. Zasáhl ji blesk, v nemocnici bojuje o život
včera
Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla
včera
V Nikaragui už nikdy neproběhnou žádné volby, oznámil tamní prezident
včera
Odbory na Letišti Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost
včera
USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě
včera
Pravé letní počasí si vzalo pauzu. Meteorologové naznačili, kdy se vrátí
20. července 2026 21:57
Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů
20. července 2026 21:01
Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku
20. července 2026 19:04
Maximálně ignorovat, radí Babišovi papír s poznámkami ohledně prezidenta
20. července 2026 17:39
Litr zdražil i o více než tři koruny. Strop na ceny paliv skončil
20. července 2026 16:53
Vláda schválila zásadní změnu v důchodech. Polepší si pracující i starší senioři
20. července 2026 15:43
Vláda schválila zákaz mobilů ve školách. Žáci ho nesmí mít o přestávkách ani v družině
20. července 2026 14:30
Vládě se nelíbí rozhodnutí soudu, který poslal Pavla do Ankary. Chce vyřadit Šámala z jednání o kompetenční žalobě
Vláda schválila návrh na zamítnutí kompetenční žaloby, kterou k Ústavnímu soudu podal prezident Petr Pavel. Dokument připravený ministrem spravedlnosti Jeronýmem Tejcem zároveň obsahuje požadavek na vyloučení soudce zpravodaje Pavla Šámala z dalšího projednávání celého případu. Vládní kabinet jej totiž viní ze soudního aktivismu v souvislosti s jeho nedávným rozhodnutím o předběžném opatření.
Zdroj: Libor Novák