Spalničky jsou zpět, oznámila WHO. A s hrůzou se dívá na dění v USA

Evropa čelí největší epidemii spalniček za posledních téměř třicet let, uvádí nejnovější zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO). V roce 2024 bylo zaznamenáno 127 350 případů, což je přibližně dvojnásobek oproti roku 2023.

„Spalničky jsou zpět a je to budíček pro nás všechny,“ varoval Hans Henri P. Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu. „Bez vysoké proočkovanosti neexistuje zdravotní bezpečnost.“ Loňský rok si nemoc vyžádala 38 obětí.

Spalničky se šíří podobně jako COVID-19 – kapénkovou a vzdušnou cestou. Mírné případy provází vyrážka a horečka, zatímco těžké případy mohou vést k encefalitidě (otok mozku), zápalu plic či slepotě.

Hospitalizace a úmrtí se v naprosté většině týkají neočkovaných osob. V rozvinutých zemích dosahuje úmrtnost jednoho úmrtí na 1 000 až 5 000 případů.

Jeden nakažený spalničkami v průměru infikuje 12 až 18 dalších lidí, což činí tento virus mnohem nakažlivějším než COVID-19. Například varianta omikron se šířila v průměru na osm dalších osob.

Již v roce 2022 WHO označila spalničky za „bezprostřední hrozbu ve všech regionech světa“. Pandemie COVID-19 ztížila přístup k běžné zdravotní péči, což vedlo k poklesu očkování a oslabení preventivních programů.

Nová alarmující čísla jsou přímým důsledkem nižší proočkovanosti. Přitom spalničky lze téměř zcela eliminovat – dvě dávky vakcíny poskytují více než 99% ochranu proti infekci. Vakcína má také vynikající bezpečnostní profil, přičemž vážné nežádoucí účinky jsou extrémně vzácné.

K udržení nízkého přenosu a prevenci epidemií je zapotřebí, aby bylo očkováno alespoň 95 % populace (tzv. „kolektivní imunita“).

WHO upozornila na země, kde je proočkovanost kriticky nízká. V Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Severní Makedonii a Rumunsku bylo v roce 2023 očkováno méně než 80 % dětí, přičemž v některých oblastech se míra očkování pohybuje pod 50 % již více než pět let.

Rumunsko se v roce 2024 stalo epicentrem evropské epidemie spalniček – zaznamenalo přibližně 30 692 případů.

Jedním z hlavních důvodů poklesu očkování je šíření dezinformací. Například ve Velké Británii bývalý lékař Andrew Wakefield v roce 2002 publikoval falešnou studii, která nesprávně spojovala vakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) s autismem. Přestože byla studie později stažena, způsobila široké obavy rodičů a vedla k prudkému poklesu očkování, což v roce 2012 vyústilo ve velkou epidemii spalniček mezi britskými teenagery.

Dezinformace o očkování se rozšířily i mezinárodně. Průzkum provedený v USA v roce 2020 ukázal, že 18 % Američanů stále věří, že vakcíny mohou způsobovat autismus – navzdory vědeckým důkazům, které toto tvrzení vyvracejí.

Falešné informace o zdraví se bohužel šíří i z nejvyšších politických pater. Americký prezident Donald Trump během pandemie COVID-19 opakovaně šířil nepodložené informace, včetně návrhu na injekční aplikaci dezinfekčních prostředků jako možného léku.

V roce 2025 Trump jmenoval ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., dlouholetého odpůrce vakcín. Kennedy v roce 2015 musel veřejně omluvit své srovnání očkovacích programů s holocaustem. V nedávném rozhovoru pro Fox News však znovu zopakoval nepravdivé tvrzení, že vakcína MMR způsobuje encefalitidu a slepotu.

Odborníci upozorňují, že tato tvrzení jsou nepravdivá. Infekční společnost USA potvrzuje, že „neexistuje žádný důkaz o úmrtích způsobených vakcínou MMR u zdravých jedinců“, zatímco spalničky samotné vedly v USA k prvním úmrtím od roku 2003. Celosvětově se odhaduje, že očkování proti spalničkám zachránilo 94 milionů životů mezi lety 1974 a 2024.

Navzdory těmto důkazům Národní institut zdraví USA 10. března 2025 oznámil, že ruší výzkum zaměřený na porozumění a řešení váhání s očkováním. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) údajně připravuje rozsáhlou studii o souvislostech mezi vakcínami a autismem – přestože dosavadní výzkumy již jasně potvrdily, že žádná taková spojitost neexistuje.

Politická a informační nestabilita v USA a dalších zemích ovlivňuje i evropské obyvatelstvo. Trumpova administrativa má podporovatele v Evropě, což znamená, že její postoje mohou ovlivnit veřejné mínění na starém kontinentu.

Šíření dezinformací na sociálních sítích, zejména z USA, vede k mezinárodnímu dopadu. Například ruské dezinformační kampaně aktivně podporují diskuse o očkování a přispívají k rozkolům ve společnosti.

Epidemie spalniček v Evropě ukazuje, jak nebezpečný může být pokles důvěry v očkování. K zajištění kolektivní imunity a zastavení dalšího šíření infekce je nutné co nejdříve obnovit vysoké míry očkování.

„Virus spalniček nikdy neodpočívá – a my také nemůžeme,“ zdůrazňuje Dr. Kluge. Evropští zdravotníci a politici musí co nejdříve přijmout opatření k zastavení epidemie a zároveň posílit důvěru v očkování prostřednictvím kvalitní a transparentní komunikace. 

Související

Harry a Meghan v novém dokumentu z produkce Netflix.

Harry a Meghan na cestách. WHO nasadila manžele v Jordánsku

Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci. 
Sídlo Světové zdravotnické organizace

Trumpova administrativa dluží čtvrt miliardy dolarů. WHO řeší, zda je vůbec někdy zaplatí

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) se aktuálně pokoušejí vyřešit otázku, jak naložit s nesplaceným dluhem ve výši 260 milionů dolarů, který za sebou zanechaly Spojené státy. Ty pod vedením Donalda Trumpa začátkem letošního roku oficiálně organizaci opustily. Podle údajů WHO dluží USA členské příspěvky za období let 2024 až 2026, přičemž Trumpova administrativa je dosud odmítá uhradit. Agentura se tak musí vyrovnat se ztrátou svého největšího financovatele, což otevírá debatu o legitimitě celého multilaterálního systému globální zdravotní politiky.

Více souvisejících

WHO (Světová zdravotnická organizace) Spalničky

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Kirill Dmitrijev

Volby v Maďarsku rezonují světem. Podle Kremlu urychlí rozpad EU, v USA se mluví o prohře Trumpa

Poradce ruského prezidenta pro investiční a ekonomickou spolupráci se zahraničím a šéf Ruského fondu přímých investic (RDIF) Kirill Dmitrijev předpovídá blízký konec Evropské unie. Podle jeho vyjádření výsledky nedávných parlamentních voleb v Maďarsku tento proces rozpadu výrazně urychlí. Dmitrijev vyzval veřejnost, aby si pravdivost jeho slov ověřila za čtyři měsíce.

před 49 minutami

Hormuzský průliv

Co má za lubem? Experti vysvětlili, proč Trump nařídil blokaci Hormuzského průlivu

Napětí na Blízkém východě dosáhlo kritického bodu poté, co americká armáda oznámila zahájení námořní blokády íránských přístavů. Opatření má vstoupit v platnost v pondělí v 16:00. Podle prohlášení amerického centrálního velitelství bude blokáda vymáhána nestranně vůči plavidlům všech národů, která by směřovala do íránských přístavů nebo z nich vyplouvala.

před 57 minutami

Andrej Babiš

Magyar nesmí zklamat, konstatoval Babiš v gratulaci vítězi voleb

Čeští politici v posledních hodinách reagovali na výsledky parlamentních voleb v Maďarsku, kde končí éra Viktora Orbána v premiérském úřadu. Premiér Andrej Babiš (ANO) poblahopřál Peteru Magyarovi k vítězství a vyzval ho ke konstruktivní spolupráci obou zemí. 

před 9 hodinami

Aktualizováno před 9 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy