Spalničky jsou zpět, oznámila WHO. A s hrůzou se dívá na dění v USA

Evropa čelí největší epidemii spalniček za posledních téměř třicet let, uvádí nejnovější zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO). V roce 2024 bylo zaznamenáno 127 350 případů, což je přibližně dvojnásobek oproti roku 2023.

„Spalničky jsou zpět a je to budíček pro nás všechny,“ varoval Hans Henri P. Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu. „Bez vysoké proočkovanosti neexistuje zdravotní bezpečnost.“ Loňský rok si nemoc vyžádala 38 obětí.

Spalničky se šíří podobně jako COVID-19 – kapénkovou a vzdušnou cestou. Mírné případy provází vyrážka a horečka, zatímco těžké případy mohou vést k encefalitidě (otok mozku), zápalu plic či slepotě.

Hospitalizace a úmrtí se v naprosté většině týkají neočkovaných osob. V rozvinutých zemích dosahuje úmrtnost jednoho úmrtí na 1 000 až 5 000 případů.

Jeden nakažený spalničkami v průměru infikuje 12 až 18 dalších lidí, což činí tento virus mnohem nakažlivějším než COVID-19. Například varianta omikron se šířila v průměru na osm dalších osob.

Již v roce 2022 WHO označila spalničky za „bezprostřední hrozbu ve všech regionech světa“. Pandemie COVID-19 ztížila přístup k běžné zdravotní péči, což vedlo k poklesu očkování a oslabení preventivních programů.

Nová alarmující čísla jsou přímým důsledkem nižší proočkovanosti. Přitom spalničky lze téměř zcela eliminovat – dvě dávky vakcíny poskytují více než 99% ochranu proti infekci. Vakcína má také vynikající bezpečnostní profil, přičemž vážné nežádoucí účinky jsou extrémně vzácné.

K udržení nízkého přenosu a prevenci epidemií je zapotřebí, aby bylo očkováno alespoň 95 % populace (tzv. „kolektivní imunita“).

WHO upozornila na země, kde je proočkovanost kriticky nízká. V Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Severní Makedonii a Rumunsku bylo v roce 2023 očkováno méně než 80 % dětí, přičemž v některých oblastech se míra očkování pohybuje pod 50 % již více než pět let.

Rumunsko se v roce 2024 stalo epicentrem evropské epidemie spalniček – zaznamenalo přibližně 30 692 případů.

Jedním z hlavních důvodů poklesu očkování je šíření dezinformací. Například ve Velké Británii bývalý lékař Andrew Wakefield v roce 2002 publikoval falešnou studii, která nesprávně spojovala vakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) s autismem. Přestože byla studie později stažena, způsobila široké obavy rodičů a vedla k prudkému poklesu očkování, což v roce 2012 vyústilo ve velkou epidemii spalniček mezi britskými teenagery.

Dezinformace o očkování se rozšířily i mezinárodně. Průzkum provedený v USA v roce 2020 ukázal, že 18 % Američanů stále věří, že vakcíny mohou způsobovat autismus – navzdory vědeckým důkazům, které toto tvrzení vyvracejí.

Falešné informace o zdraví se bohužel šíří i z nejvyšších politických pater. Americký prezident Donald Trump během pandemie COVID-19 opakovaně šířil nepodložené informace, včetně návrhu na injekční aplikaci dezinfekčních prostředků jako možného léku.

V roce 2025 Trump jmenoval ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., dlouholetého odpůrce vakcín. Kennedy v roce 2015 musel veřejně omluvit své srovnání očkovacích programů s holocaustem. V nedávném rozhovoru pro Fox News však znovu zopakoval nepravdivé tvrzení, že vakcína MMR způsobuje encefalitidu a slepotu.

Odborníci upozorňují, že tato tvrzení jsou nepravdivá. Infekční společnost USA potvrzuje, že „neexistuje žádný důkaz o úmrtích způsobených vakcínou MMR u zdravých jedinců“, zatímco spalničky samotné vedly v USA k prvním úmrtím od roku 2003. Celosvětově se odhaduje, že očkování proti spalničkám zachránilo 94 milionů životů mezi lety 1974 a 2024.

Navzdory těmto důkazům Národní institut zdraví USA 10. března 2025 oznámil, že ruší výzkum zaměřený na porozumění a řešení váhání s očkováním. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) údajně připravuje rozsáhlou studii o souvislostech mezi vakcínami a autismem – přestože dosavadní výzkumy již jasně potvrdily, že žádná taková spojitost neexistuje.

Politická a informační nestabilita v USA a dalších zemích ovlivňuje i evropské obyvatelstvo. Trumpova administrativa má podporovatele v Evropě, což znamená, že její postoje mohou ovlivnit veřejné mínění na starém kontinentu.

Šíření dezinformací na sociálních sítích, zejména z USA, vede k mezinárodnímu dopadu. Například ruské dezinformační kampaně aktivně podporují diskuse o očkování a přispívají k rozkolům ve společnosti.

Epidemie spalniček v Evropě ukazuje, jak nebezpečný může být pokles důvěry v očkování. K zajištění kolektivní imunity a zastavení dalšího šíření infekce je nutné co nejdříve obnovit vysoké míry očkování.

„Virus spalniček nikdy neodpočívá – a my také nemůžeme,“ zdůrazňuje Dr. Kluge. Evropští zdravotníci a politici musí co nejdříve přijmout opatření k zastavení epidemie a zároveň posílit důvěru v očkování prostřednictvím kvalitní a transparentní komunikace. 

Související

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Trumpova administrativa dluží čtvrt miliardy dolarů. WHO řeší, zda je vůbec někdy zaplatí

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) se aktuálně pokoušejí vyřešit otázku, jak naložit s nesplaceným dluhem ve výši 260 milionů dolarů, který za sebou zanechaly Spojené státy. Ty pod vedením Donalda Trumpa začátkem letošního roku oficiálně organizaci opustily. Podle údajů WHO dluží USA členské příspěvky za období let 2024 až 2026, přičemž Trumpova administrativa je dosud odmítá uhradit. Agentura se tak musí vyrovnat se ztrátou svého největšího financovatele, což otevírá debatu o legitimitě celého multilaterálního systému globální zdravotní politiky.

Více souvisejících

WHO (Světová zdravotnická organizace) Spalničky

Aktuálně se děje

před 28 minutami

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš v Rakousku a na Slovensku. S Ficem a Stockerem řešil evropské priority

Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil Rakousko, kde ve Vídni jednal se spolkovým kancléřem Rakouska Christianem Stockerem o konkurenceschopnosti Evropské unie, energetické bezpečnosti a společném postupu v oblasti nelegální migrace. Součástí programu byla také návštěva školy českého Školského spolku Komenský a katedrály sv. Štěpána. Následně český premiér odcestoval do Bratislavy, kde se zúčastnil setkání lídrů zemí Slavkovského formátu. Jednání se uskutečnilo za účasti českého premiéra Andreje Babiše, slovenského premiéra Roberta Fica a rakouského kancléře Christiana Stockera.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Martina Sáblíková

Dobrá zpráva z Milána. Sáblíková se rozhodla nastoupit do příštího závodu

Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.

před 3 hodinami

Věda, ilustrační fotografie

Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu

Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Oto Klempíř (ministr kultury)

Klempíř se s umělci na ničem neshodl. Cibulka a Jagelka s ním uzavřeli sázku

Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) se v úterý setkal se dvěma umělci, které po jejich účasti na nedávné demonstraci vyzval k jednání. Podle Aleše Cibulky a Michala Jagelky nepanovala shoda prakticky na ničem. Klempíř se v pondělí mohl zúčastnit veřejné debaty v jednom z pražských divadel, kam ale nepřišel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Olympijské hry, ilustrační fotografie.

Lyžařskou kombinaci vyhrály Rakušanky, vrátila se Vlhová. V boulích se představil Kroupa

V úterý již čtvrtým soutěžním dnem pokračovaly 25. hry zimní olympiády. Závodilo se například na svahu v Bormiu v týmové lyžařské kombinace kombinující sjezd a slalom. Zatímco v pondělí v tomto specifickém závodu závodili muži, nyní se ke slovu dostaly ženy. Česká republika měla ve startovním poli hned čtyři ve dvou dvojicích – první pár Martina Dubovská-Barbora Nováková skončil šestnáctý, druhý český pár Elisa Maria Negriová-Alena Labaštová dojel na osmnáctém místě. Závod před Němkami a Američankami vyhrály Rakušanky Ariane Rädlerová a Katharina Huberová. Tento závod byl sledován i proto, že se v něm po dvou letech představila i Slovenka Petra Vlhová. V jízdě v boulích se pak představil Čech Matyáš Kroupa, kterému se ale zatím z kvalifikace do finále postoupit nepodařilo.

před 8 hodinami

Kanadská policie

Tragická střelba v Kanadě. Terčem se stala škola, devět mrtvých

Tragická střelba se v úterý odehrála v malém městě Tumbler Ridge v kanadském státě Britská Kolumbie. Sedm lidí zemřelo v budově střední školy, další dva lidé přišli o život na jiném místě. Po smrti je i útočník. O události informovala americká stanice NBC News. 

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

Zdroj: David Holub

Další zprávy