Spalničky jsou zpět, oznámila WHO. A s hrůzou se dívá na dění v USA

Evropa čelí největší epidemii spalniček za posledních téměř třicet let, uvádí nejnovější zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO). V roce 2024 bylo zaznamenáno 127 350 případů, což je přibližně dvojnásobek oproti roku 2023.

„Spalničky jsou zpět a je to budíček pro nás všechny,“ varoval Hans Henri P. Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu. „Bez vysoké proočkovanosti neexistuje zdravotní bezpečnost.“ Loňský rok si nemoc vyžádala 38 obětí.

Spalničky se šíří podobně jako COVID-19 – kapénkovou a vzdušnou cestou. Mírné případy provází vyrážka a horečka, zatímco těžké případy mohou vést k encefalitidě (otok mozku), zápalu plic či slepotě.

Hospitalizace a úmrtí se v naprosté většině týkají neočkovaných osob. V rozvinutých zemích dosahuje úmrtnost jednoho úmrtí na 1 000 až 5 000 případů.

Jeden nakažený spalničkami v průměru infikuje 12 až 18 dalších lidí, což činí tento virus mnohem nakažlivějším než COVID-19. Například varianta omikron se šířila v průměru na osm dalších osob.

Již v roce 2022 WHO označila spalničky za „bezprostřední hrozbu ve všech regionech světa“. Pandemie COVID-19 ztížila přístup k běžné zdravotní péči, což vedlo k poklesu očkování a oslabení preventivních programů.

Nová alarmující čísla jsou přímým důsledkem nižší proočkovanosti. Přitom spalničky lze téměř zcela eliminovat – dvě dávky vakcíny poskytují více než 99% ochranu proti infekci. Vakcína má také vynikající bezpečnostní profil, přičemž vážné nežádoucí účinky jsou extrémně vzácné.

K udržení nízkého přenosu a prevenci epidemií je zapotřebí, aby bylo očkováno alespoň 95 % populace (tzv. „kolektivní imunita“).

WHO upozornila na země, kde je proočkovanost kriticky nízká. V Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Severní Makedonii a Rumunsku bylo v roce 2023 očkováno méně než 80 % dětí, přičemž v některých oblastech se míra očkování pohybuje pod 50 % již více než pět let.

Rumunsko se v roce 2024 stalo epicentrem evropské epidemie spalniček – zaznamenalo přibližně 30 692 případů.

Jedním z hlavních důvodů poklesu očkování je šíření dezinformací. Například ve Velké Británii bývalý lékař Andrew Wakefield v roce 2002 publikoval falešnou studii, která nesprávně spojovala vakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) s autismem. Přestože byla studie později stažena, způsobila široké obavy rodičů a vedla k prudkému poklesu očkování, což v roce 2012 vyústilo ve velkou epidemii spalniček mezi britskými teenagery.

Dezinformace o očkování se rozšířily i mezinárodně. Průzkum provedený v USA v roce 2020 ukázal, že 18 % Američanů stále věří, že vakcíny mohou způsobovat autismus – navzdory vědeckým důkazům, které toto tvrzení vyvracejí.

Falešné informace o zdraví se bohužel šíří i z nejvyšších politických pater. Americký prezident Donald Trump během pandemie COVID-19 opakovaně šířil nepodložené informace, včetně návrhu na injekční aplikaci dezinfekčních prostředků jako možného léku.

V roce 2025 Trump jmenoval ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., dlouholetého odpůrce vakcín. Kennedy v roce 2015 musel veřejně omluvit své srovnání očkovacích programů s holocaustem. V nedávném rozhovoru pro Fox News však znovu zopakoval nepravdivé tvrzení, že vakcína MMR způsobuje encefalitidu a slepotu.

Odborníci upozorňují, že tato tvrzení jsou nepravdivá. Infekční společnost USA potvrzuje, že „neexistuje žádný důkaz o úmrtích způsobených vakcínou MMR u zdravých jedinců“, zatímco spalničky samotné vedly v USA k prvním úmrtím od roku 2003. Celosvětově se odhaduje, že očkování proti spalničkám zachránilo 94 milionů životů mezi lety 1974 a 2024.

Navzdory těmto důkazům Národní institut zdraví USA 10. března 2025 oznámil, že ruší výzkum zaměřený na porozumění a řešení váhání s očkováním. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) údajně připravuje rozsáhlou studii o souvislostech mezi vakcínami a autismem – přestože dosavadní výzkumy již jasně potvrdily, že žádná taková spojitost neexistuje.

Politická a informační nestabilita v USA a dalších zemích ovlivňuje i evropské obyvatelstvo. Trumpova administrativa má podporovatele v Evropě, což znamená, že její postoje mohou ovlivnit veřejné mínění na starém kontinentu.

Šíření dezinformací na sociálních sítích, zejména z USA, vede k mezinárodnímu dopadu. Například ruské dezinformační kampaně aktivně podporují diskuse o očkování a přispívají k rozkolům ve společnosti.

Epidemie spalniček v Evropě ukazuje, jak nebezpečný může být pokles důvěry v očkování. K zajištění kolektivní imunity a zastavení dalšího šíření infekce je nutné co nejdříve obnovit vysoké míry očkování.

„Virus spalniček nikdy neodpočívá – a my také nemůžeme,“ zdůrazňuje Dr. Kluge. Evropští zdravotníci a politici musí co nejdříve přijmout opatření k zastavení epidemie a zároveň posílit důvěru v očkování prostřednictvím kvalitní a transparentní komunikace. 

Související

Harry a Meghan v novém dokumentu z produkce Netflix.

Harry a Meghan na cestách. WHO nasadila manžele v Jordánsku

Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci. 
Sídlo Světové zdravotnické organizace

Trumpova administrativa dluží čtvrt miliardy dolarů. WHO řeší, zda je vůbec někdy zaplatí

Členové Světové zdravotnické organizace (WHO) se aktuálně pokoušejí vyřešit otázku, jak naložit s nesplaceným dluhem ve výši 260 milionů dolarů, který za sebou zanechaly Spojené státy. Ty pod vedením Donalda Trumpa začátkem letošního roku oficiálně organizaci opustily. Podle údajů WHO dluží USA členské příspěvky za období let 2024 až 2026, přičemž Trumpova administrativa je dosud odmítá uhradit. Agentura se tak musí vyrovnat se ztrátou svého největšího financovatele, což otevírá debatu o legitimitě celého multilaterálního systému globální zdravotní politiky.

Více souvisejících

WHO (Světová zdravotnická organizace) Spalničky

Aktuálně se děje

před 5 minutami

Charles de Gaulle (vpravo)

Francie posílá na Blízký východ letadlovou loď. Britské stíhačky začaly sestřelovat íránské drony

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil v televizním projevu k národu vyslání letadlové lodi Charles de Gaulle do Středozemního moře. Plavidlo doprovodí celá flotila včetně fregat a leteckých sil. Macron zdůraznil, že Francie musí dodržet své obranné závazky vůči partnerům v Kataru, Kuvajtu a Spojených arabských emirátech, ačkoliv celou operaci označil za čistě defenzivní s cílem ukázat solidaritu.

před 1 hodinou

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán už nemá žádné námořnictvo, letectvo ani radary, prohlásil Trump

V Oválné pracovně se v úterý uskutečnilo první veřejné vystoupení Donalda Trumpa k íránskému konfliktu od jeho vypuknutí. Americký prezident při setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem konstatoval, že íránská armáda je po úderech v troskách. Podle jeho vyjádření ztratil Teherán kompletní kontrolu nad vzdušným prostorem i námořní kapacity a jeho radary byly vyřazeny z provozu.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Španělsko je příšerný spojenec, prohlásil Trump. Kvůli Íránu s ním přerušil všechny obchodní styky

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře zaútočil na Španělsko a označil ho za „příšerného spojence“. Reagoval tak na rozhodnutí vlády premiéra Pedra Sáncheze, která zakázala využití vojenských základen Rota a Morón pro americké operace v rámci válečného konfliktu v Íránu. Trump během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně prohlásil, že Spojené státy s touto evropskou zemí přeruší veškerý obchod.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

před 5 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

před 5 hodinami

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

před 6 hodinami

Petr Pavel v Poslanecké sněmovně

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

před 8 hodinami

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

před 9 hodinami

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

před 9 hodinami

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

před 10 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

před 11 hodinami

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

před 12 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 12 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 13 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 15 hodinami

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy