Spalničky jsou zpět, oznámila WHO. A s hrůzou se dívá na dění v USA

Evropa čelí největší epidemii spalniček za posledních téměř třicet let, uvádí nejnovější zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO). V roce 2024 bylo zaznamenáno 127 350 případů, což je přibližně dvojnásobek oproti roku 2023.

„Spalničky jsou zpět a je to budíček pro nás všechny,“ varoval Hans Henri P. Kluge, regionální ředitel WHO pro Evropu. „Bez vysoké proočkovanosti neexistuje zdravotní bezpečnost.“ Loňský rok si nemoc vyžádala 38 obětí.

Spalničky se šíří podobně jako COVID-19 – kapénkovou a vzdušnou cestou. Mírné případy provází vyrážka a horečka, zatímco těžké případy mohou vést k encefalitidě (otok mozku), zápalu plic či slepotě.

Hospitalizace a úmrtí se v naprosté většině týkají neočkovaných osob. V rozvinutých zemích dosahuje úmrtnost jednoho úmrtí na 1 000 až 5 000 případů.

Jeden nakažený spalničkami v průměru infikuje 12 až 18 dalších lidí, což činí tento virus mnohem nakažlivějším než COVID-19. Například varianta omikron se šířila v průměru na osm dalších osob.

Již v roce 2022 WHO označila spalničky za „bezprostřední hrozbu ve všech regionech světa“. Pandemie COVID-19 ztížila přístup k běžné zdravotní péči, což vedlo k poklesu očkování a oslabení preventivních programů.

Nová alarmující čísla jsou přímým důsledkem nižší proočkovanosti. Přitom spalničky lze téměř zcela eliminovat – dvě dávky vakcíny poskytují více než 99% ochranu proti infekci. Vakcína má také vynikající bezpečnostní profil, přičemž vážné nežádoucí účinky jsou extrémně vzácné.

K udržení nízkého přenosu a prevenci epidemií je zapotřebí, aby bylo očkováno alespoň 95 % populace (tzv. „kolektivní imunita“).

WHO upozornila na země, kde je proočkovanost kriticky nízká. V Bosně a Hercegovině, Černé Hoře, Severní Makedonii a Rumunsku bylo v roce 2023 očkováno méně než 80 % dětí, přičemž v některých oblastech se míra očkování pohybuje pod 50 % již více než pět let.

Rumunsko se v roce 2024 stalo epicentrem evropské epidemie spalniček – zaznamenalo přibližně 30 692 případů.

Jedním z hlavních důvodů poklesu očkování je šíření dezinformací. Například ve Velké Británii bývalý lékař Andrew Wakefield v roce 2002 publikoval falešnou studii, která nesprávně spojovala vakcínu proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) s autismem. Přestože byla studie později stažena, způsobila široké obavy rodičů a vedla k prudkému poklesu očkování, což v roce 2012 vyústilo ve velkou epidemii spalniček mezi britskými teenagery.

Dezinformace o očkování se rozšířily i mezinárodně. Průzkum provedený v USA v roce 2020 ukázal, že 18 % Američanů stále věří, že vakcíny mohou způsobovat autismus – navzdory vědeckým důkazům, které toto tvrzení vyvracejí.

Falešné informace o zdraví se bohužel šíří i z nejvyšších politických pater. Americký prezident Donald Trump během pandemie COVID-19 opakovaně šířil nepodložené informace, včetně návrhu na injekční aplikaci dezinfekčních prostředků jako možného léku.

V roce 2025 Trump jmenoval ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho Jr., dlouholetého odpůrce vakcín. Kennedy v roce 2015 musel veřejně omluvit své srovnání očkovacích programů s holocaustem. V nedávném rozhovoru pro Fox News však znovu zopakoval nepravdivé tvrzení, že vakcína MMR způsobuje encefalitidu a slepotu.

Odborníci upozorňují, že tato tvrzení jsou nepravdivá. Infekční společnost USA potvrzuje, že „neexistuje žádný důkaz o úmrtích způsobených vakcínou MMR u zdravých jedinců“, zatímco spalničky samotné vedly v USA k prvním úmrtím od roku 2003. Celosvětově se odhaduje, že očkování proti spalničkám zachránilo 94 milionů životů mezi lety 1974 a 2024.

Navzdory těmto důkazům Národní institut zdraví USA 10. března 2025 oznámil, že ruší výzkum zaměřený na porozumění a řešení váhání s očkováním. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) údajně připravuje rozsáhlou studii o souvislostech mezi vakcínami a autismem – přestože dosavadní výzkumy již jasně potvrdily, že žádná taková spojitost neexistuje.

Politická a informační nestabilita v USA a dalších zemích ovlivňuje i evropské obyvatelstvo. Trumpova administrativa má podporovatele v Evropě, což znamená, že její postoje mohou ovlivnit veřejné mínění na starém kontinentu.

Šíření dezinformací na sociálních sítích, zejména z USA, vede k mezinárodnímu dopadu. Například ruské dezinformační kampaně aktivně podporují diskuse o očkování a přispívají k rozkolům ve společnosti.

Epidemie spalniček v Evropě ukazuje, jak nebezpečný může být pokles důvěry v očkování. K zajištění kolektivní imunity a zastavení dalšího šíření infekce je nutné co nejdříve obnovit vysoké míry očkování.

„Virus spalniček nikdy neodpočívá – a my také nemůžeme,“ zdůrazňuje Dr. Kluge. Evropští zdravotníci a politici musí co nejdříve přijmout opatření k zastavení epidemie a zároveň posílit důvěru v očkování prostřednictvím kvalitní a transparentní komunikace. 

Související

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti

Cestovní omezení, která zavedlo více než tucet zemí, negativně ovlivňují schopnost Světové zdravotnické organizace efektivně reagovat na epidemii eboly v Demokratické republice Kongo. Podle generálního ředitele organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tato opatření narušují dodavatelské řetězce a brání účinnému zásahu. 
Tedros Adhanom Ghebreyesus

Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO

Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.

Více souvisejících

WHO (Světová zdravotnická organizace) Spalničky

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?

Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem. 

před 3 hodinami

Ruská armáda

Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty

Ruská federace se při snaze kompenzovat narůstající ztráty na ukrajinské frontě začala masivně spoléhat na studenty vysokých, technických a odborných škol. Nová rozsáhlá kampaň, která se rozběhla na začátku letošního roku, se zaměřuje především na ty mladé lidi, kteří mají studijní problémy nebo uvažují o přerušení výuky.

před 4 hodinami

Letní počasí, ilustrační foto

Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou

První červencový víkend nepřinese rekordně teplé počasí, jaké panovalo během posledních červnových volných dnů. Návrat tropů se neočekává ani v druhé polovině příštího týdne. Maxima ale dosáhnou třicítky, naznačuje výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus

V Česku dnes začal jubilejní 60. ročník Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary. Hvězdy v čele s několika hollywoodskými hvězdami se představily na červeném koberci. Zlatým hřebem slavnostního ceremoniálu bylo udělení Křišťálového glóbu za mimořádný umělecký přínos světové kinematografii americkému herci Dustinu Hoffmanovi. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky

Po překvapeních v podobě vypadnutí Německa a Nizozemska z fotbalového mistrovství světa úterní hrací den další taková překvapení nenabídl. Další favorité šestnáctifinále své zápasy zvládli. Norsko dokázalo projít přes Pobřeží slonoviny 2:1 poté, co rozhodující trefu vstřelil do té doby nenápadný Erling Haaland. To Francouz Kylian Mbappé byl v zápase se Švédskem daleko viditelnější. Aby také ne, když se o postup Francie zasloužil dvěma přesnými trefami, kterými pomohl k výhře 3:0. Po Kanadě pokračuje dále i další ze spolupořadatelů šampionátu Mexiko. To si v souboji dvou zemí z amerického kontinentu poradilo s Ekvádorem 2:0. Nerozhodila ho tak ta skutečnost, že tento duel začal kvůli počasí s hodinovým zpožděním.

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci

V rámci druhého hracího dne úvodního kola vyřazovací fáze právě probíhajícího mistrovství světa ve fotbale došlo k dalším překvapivým výsledkům. Postarali se o to favorizovaní Němci a Nizozemci. Zatímco Německo ve svém šestnáctifinále nestačilo na Paraguay poté, co nezvládlo penaltový rozstřel, Nizozemsko taktéž na penalty nepřešlo přes Maroko. Brazílie naopak žádné překvapení nepřipustila, i když první poločas s Japonskem se nevyvíjel zrovna podle jejích představ. Díky výrazně zlepšenému výkonu ve druhé půli ale favorizovaní Jihoameričané otočili skóre z 0:1 na 2:1.

včera

včera

Hormuzský průliv

Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat

Plán na odklonění námořní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod drobnohledem po dvou nedávných útocích na lodě. Přestože se Írán a Omán dohodly, že zahájí rozhovory o správě této strategické úžiny, tyto incidenty jasně ukazují, jak složité je udržet bezpečnou plavbu v klíčové vodní cestě. Průliv tak nadále zůstává v čele geopolitického střetu mezi Teheránem a Washingtonem.

včera

včera

Donald Tusk

Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk

Ruská federace možná plánuje útočné akce namířené proti Polsku. S tímto zjištěním původně přišel polský zpravodajský server Onet, přičemž jeho informace následně potvrdil a podrobněji rozebral prestižní britský deník The Telegraph. Podle dostupných informací západních rozvědek nelze vyloučit, že se Varšava stane dějištěm nepřátelských aktivit ze strany Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí

Francie zaznamenala během posledního červnového týdne, kdy Evropu zasáhla rekordní vlna veder, nárůst o více než dva tisíce nadúmrtí. Meteorologové navíc varují, že kontinent v nejbližších dnech čeká další vlna extrémních teplot. Ministryně zdravotnictví Stéphanie Rist uvedla, že počet úmrtí v zemi stoupl v závěru června mezitýdenně o 29 procent, přičemž zřetelný nárůst úmrtnosti byl zaznamenán u osob starších 45 let.

včera

Vlny / tsunami

Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.

včera

včera

včera

Bělorusko doporučilo svým občanům, aby necestovali do Ruska

Běloruské úřady oficiálně doporučily svým občanům, aby omezili cestování do Ruské federace, a to zejména do jejích příhraničních oblastí. Státní tajemník bezpečnostní rady Běloruska Alexandr Volfovič zdůraznil, že v současné situaci nelze lidem jedoucím do Ruska garantovat bezpečnost. Přestože hranice zůstávají otevřené a konečné rozhodnutí je na samotných občanech, ministerstvo upozorňuje, že v tamních regionech dochází ke každodenním pádům bezpilotních letounů a cestující tak vystavují sebe i své rodiny vážnému riziku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy