Rusko mírové jednotky na Ukrajině nechce. Tak tam pošleme ujišťovací, navrhuje Británie

Hlavním zaměřením nasazených jednotek by bylo zajištění vzdušného prostoru Ukrajiny a posílení námořní přítomnosti v Černém moři, což by umožnilo bezpečnější obchodní trasy. Přestože by mělo jít o sílu čítající přibližně 20 000 vojáků, což není dostatečné k vynucení míru, jednotky by měly být rozmístěny k ochraně klíčových měst, přístavů a energetické infrastruktury.

Jednou z možností, která je zvažována, je neumisťovat jednotky MFU na východ Ukrajiny blízko frontové linie, aby se předešlo obavám Moskvy, že by mohlo jít o ofenzivní hrozbu. Ruský prezident Vladimir Putin i Kreml již dříve varovali, že jakákoli přítomnost západních sil na Ukrajině by byla překážkou pro dosažení příměří.

Diplomatické zdroje zdůrazňují, že MFU by neměla být označována jako mírová mise, protože tradiční mírové operace pod záštitou OSN nebo NATO bývají neutrální, operují se souhlasem obou stran a sílu používají jen k vlastní obraně. Naopak MFU by byla jednoznačně na straně Ukrajiny a jejím cílem by bylo především odstrašení od další ruské agrese.

Dohled nad příměřím by podle současných plánů nebyl v rukou západních sil, ale ukrajinské armády a západních zpravodajských a sledovacích systémů, včetně družicového průzkumu. Nasazení těchto jednotek by také nemělo sloužit jako „spouštěcí síla“, tedy menší vojenský kontingent určený k odstrašení protivníka, pokud by Rusko obnovilo útok. S přibližně 20 000 vojáky by MFU neměla výrazný vojenský dopad v porovnání se statisícovými armádami obou bojujících stran.

Diskuse v Londýně se zaměřují především na to, jaké vojenské kapacity mohou západní země poskytnout Ukrajině, zejména pokud jde o vzdušnou obranu. Jedná se například o dodávky bojových letadel a způsob, jak zajistit bezpečnost Černého moře pro obchodní plavbu. Kromě vyčištění námořních tras od min se zvažuje vytvoření námořní mise, která by zajistila ochranu lodí v oblasti.

Zásadní otázkou však zůstává, zda se na této misi bude podílet také Spojené státy. Washington dosud odmítl poskytnout jakékoli vojenské krytí pro případné evropské jednotky na Ukrajině. Evropa proto pracuje na vlastním plánu, který by mohl Spojené státy přesvědčit k zapojení. Londýn, Paříž a další hlavní aktéři chtějí nejprve vybudovat dostatečně silnou koalici a poté vyjednávat o možném americkém přispění.

Všechny tyto plány ovšem závisí na klíčové podmínce – dosažení nějaké formy příměří na Ukrajině. Zatímco Spojené státy věří v možnost dohody, mnozí v Kyjevě zůstávají skeptičtí, zda má Moskva vůbec zájem ukončit bojové operace.