Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

"Nepřítel nadále masivně útočí a ničí ukrajinskou energetickou infrastrukturu a uskutečňuje ničivé cílené útoky. K dnešnímu dni všechny vodní elektrárny utrpěly vážné škody," napsala společnost na své webové stránce s tím, že náprava škod a obnovení provozu elektráren bude vyžadovat značné finanční zdroje a úsilí.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal ve středu řekl, že od začátku invaze v únoru 2022 bylo při ruských útocích poškozeno nebo zničeno více než 800 tepláren po celé Ukrajině.

Konstatoval, že Moskva nedávno zintenzivnila své raketové a dronové útoky na kritickou infrastrukturu Ukrajiny, přičemž rozsáhlé údery uskutečnila 22. a 29. března, 11. a 27. dubna a také 8. května.

Šmyhal informoval, že Fond na podporu energetiky Ukrajiny, zřízený na poskytování finanční a věcné pomoci při opravě kritické energetické infrastruktury poškozené ruskými útoky a na zajištění nepřetržité funkčnosti energetického sektoru, již vysbíral více než 410 milionů eur.

Dodal, že Agentura USA pro mezinárodní rozvoj (USAID) brzy se spustí nový program v hodnotě 190 milionů dolarů.

Ukrajinští energetici se mezi tím snaží opravit škody způsobené rostoucími ruskými vzdušnými útoky, které mají za cíl zničit ukrajinskou energetickou infrastrukturu, poškodit ekonomiku a podlomit morálku společnosti.

Obávají se, že nedokáží zemi připravit na zimu, pokud spojenci Kyjevu neposkytnou systémy protivzdušné obrany, jako jsou americké Patrioty, které by pomohly zastavit další útoky Rusů na již poškozené elektrárny.

V elektrárně, která patří společnosti DTEK, největšímu soukromému dodavateli elektrické energie na Ukrajině, zůstal po nedávném raketovém útoku v jedné části chaos způsobený rozbitým sklem, rozdrcenými cihlami a ohnutými kusy kovu.

Tato uhelná elektrárna je jedním ze čtyř podniků DTEK, které byly při útoku zasaženy. Kvůli bezpečnostním důvodům nelze zveřejnit umístění elektrárny, technické podrobnosti škod ani jména zaměstnanců.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba informoval magazín Foreign Policy, že polovina ukrajinského energetického systému byla poškozena ruskými útoky.

DTEK uvádí, že od začátku ruské invaze v roce 2022 přišla o 80 procent své výrobní kapacity a že na její podniky bylo namířeno téměř 180 vzdušných útoků. Oprava všech poškozených elektráren by trvala šest měsíců až dva roky, i kdyby Rusko neprovádělo další útoky.

Agentura AP popsala příběhy několika lidí z energetického sektoru. Ruslan, vedoucí směny, byl ve velíně, když začaly znít sirény. Poslal své lidi do krytu ve sklepě, ale sám zůstal na místě. Místo útoku bylo jen několik metrů daleko. Vyrazil do tmy, prachu a ohně. Tvrdí, že neměl strach, protože "věděl, co má udělat", ujistit se, že jeho tým je v pořádku, a poté se zapojit do hašení požáru.

Oleh říká, že Rusové "se neustále učí" a upravují svou taktiku. Původně útočili na transformační stanice, nyní se zaměřují s čím dál větší přesností na samotnou infrastrukturu pro výrobu elektrické energie. A to opakovaně.

Výkonný ředitel DTEK Dmytro Sacharuk v březnu řekl, že z deseti objektů, které firma opravila po dřívějších útocích, byly dvě třetiny znovu zasaženy.

Ukrajinské společnosti působící v energetice téměř vyčerpaly peníze, vybavení a náhradní díly potřebné k opravě škod způsobených Ruskem. Elektrárny naléhavě potřebují speciální vybavení, které na Ukrajině není možné dostatečně rychle a v dostatečném množství vyrobit.

Související

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.
Mark Rutte v Praze

„Budete čelit zdrcující reakci.“ Rutte varoval Putina před použitím jaderných zbraní proti Ukrajině

Generální tajemník NATO Mark Rutte ostře varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před případným použitím jaderných zbraní proti Ukrajině. Na tiskové konferenci v bruselské centrále Severoatlantické aliance prohlásil, že jakýkoliv jaderný útok na Kyjev by se setkal s naprosto zničující reakcí ze strany spojenců. Podle šéfa aliance je si Moskva těchto fatálních následků velmi dobře vědoma. Toto prohlášení přichází v momentě, kdy Rusko a Bělorusko zahájily masivní společné vojenské manévry v těsné blízkosti ukrajinských hranic.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina elektrárny

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Prezident Petr Pavel

Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro britský deník The Guardian důrazně vyzval Severoatlantickou alianci, aby vůči Rusku ukázala zuby a začala na jeho neustálé provokace reagovat rozhodně a asymetricky. Bývalý generál a někdejší předseda vojenského výboru NATO varoval, že pokud alianční partneři neprojeví dostatečnou tvrdost při testování odolnosti na východním křídle, Moskva bude své agresivní akce pod prahem článku 5 nadále stupňovat. Jako možné odvetné kroky, které sice nezabíjejí lidi, ale jsou pro Kreml vysoce citlivé, zmínil například odpojení Ruska od internetu, vyřazení z globálních bankovních systémů nebo sestřelování letounů narušujících vzdušný prostor Aliance.

před 1 hodinou

V Brně začalo setkání sudetských Němců. (21.5.2026)

Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům

V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.

před 2 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico

Prezident Petr Pavel v rozhovoru na fóru GLOBSEC otevřeně popsal svůj komplikovaný vztah s premiérem Andrejem Babišem. Jejich vzájemné vazby označil za realistické, což podle něj znamená, že zažívají lepší i horší období, avšak běžná praktická komunikace mezi nimi nadále funguje. Bývalý generál s nadsázkou dodal, že díky své minulosti v oblasti obrany má určité zkušenosti, které může využít k vysvětlení komplikovaných témat. Vztahy mezi oběma ústavními činiteli jsou napjaté již delší dobu, přičemž do otevřeně nepřátelské roviny přešly po loňském návratu šéfa hnutí ANO do premiérského křesla, kdy se střetávají v otázkách demokratických norem i mezinárodní politiky.

před 3 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů

Demokratická republika Kongo čelí v pořadí již sedmnácté epidemii nebezpečného viru ebola, přičemž humanitární organizace a zdravotníci varují před jejím rychlým šířením. Podle expertů je situace vážná a oficiálně potvrzené případy zdaleka neodrážejí skutečný rozsah nákazy. Tamní křehký zdravotnický systém se ocitá pod obrovským tlakem a zástupci neziskového sektoru naléhavě žádají o koordinovanou mezinárodní pomoc, protože situace na místě se stále vymyká kontrole.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka

Ruská hlava státu Vladimir Putin má podle vyjádření šéfa estonské tajné služby stále méně času na dosažení úspěchu ve válečném konfliktu na Ukrajině. Na vině je současný pat na bojišti a současně se množící vnitrostátní potíže. Kaupo Rosin, který vede estonskou zahraniční zpravodajskou službu, v rozhovoru v Tallinnu uvedl, že v horizontu následujících čtyř až pěti měsíců může Kreml ztratit možnost vyjednávat z pozice síly.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy