Vysoké ambice Věcí veřejných zmařily skandály

Strana vznikla v roce 2001 jako reakce na problémy v městské části Praha 1. Tamní obyvatelé si stěžovali především na hluk, sociální a právní problémy a deregulaci bytů. Právě tam zaznamenala strana v roce 2002 první úspěch, když získala v místním zastupitelstvu jeden mandát. Postupně si zakládala místní buňky také v Praze 7, Černošicích a Kostelci nad Orlicí.Komunální volby v roce 2006 znamenaly pro Věci veřejné první větší úspěch. V Praze 1 totiž získaly 22 procent hlasů voličů a staly se druhou nejsilněji zastoupenou stranou. I tak však v městské části vznikla koalice bez nich a VV figurovaly v opozici. Buňky v Černoších a Kostelci obdržely v témže roce v místních zastupitelstvech čtyři a dva mandáty. V roce 2008 Věci veřejné založily klub i v Praze 5 a pokusily se v senátních volbách prosadit své dva kandidáty z Prahy 1 a Prahy 5, ale bez úspěchu.Mediálně se strana zviditelnila v roce 2009, kdy se stal jejích předsedou novinář a spisovatel Radek John. Ten předtím dlouhodobě působil v televizi Nova. V eurovolbách VV sice neuspěly, počtem hlasů (2,4 procenta) však překonaly i tehdy vládní koaliční Stranu zelených.V roce 2010 se Věci veřejné v čele s Radkem Johnem vrhly do předvolebního boje, cílem bylo získat mandáty v Poslanecké sněmovně. Kampaň se zaměřila na voliče, kteří byli nespokojeni s korupcí v České republice a chtěli ve sněmovně nové tváře. V té době však již média hovořila o podnikatelském pozadí VV, ve kterém figuroval majitel bezpečnostní agentury ABL Vít Bárta. Ten se o post poslance ucházel jako nezařazený.Ve volbách získaly VV nakonec 10,88 procenta hlasů, což jim vyneslo 24 mandátů. Předseda strany Radek John se stal ministrem vnitra, Vít Bárta ministrem dopravy, Kamil Jankovský ministrem pro místní rozvoj a Josef Dobeš ministrem školství.Na jaře loňského roku však premiér Petr Nečas (ODS) Johna z funkce odvolal a Bárta se kvůli aférám funkce sám vzdal.Důvodem byly několik měsíců přetrvávající kauzy VV. Stránky tisku plnily aféry s tajnými dokumenty Víta Bárty, podle nichž měla jeho firma ABL sledovat komunální politiky Prahy 11 a také jeho plán dostat se do politiky a získávat státní zakázky a moc pro ABL. Straně nepomohlo ani nařčení bývalého výkonného místopředsedy VV Jaroslava Škárky a bývalé předsedkyně poslanců VV Kristýny Kočí, že se je Bárta snažil uplatit za loajalitu.Zatímco Bárta zůstal po své rezignaci pouhým poslancem, John dostal křeslo vicepremiéra pro boj proti korupci. Ve funkci však setrval pouhých pár týdnů, neshodl se totiž s Nečasem na personálním obsazení úřadu a postu se vzdal.Ačkoliv Johnovi média, politologové i koaliční partneři vyčítají, že není silný předseda a faktickou moc má ve straně Vít Bárta, příznivci VV ho v květnu 2011 v internetovém hlasování zvolili znovu předsedou strany. Funkci potvrdili na konci loňského května delegáti VV na své konferenci.Klid ve straně však nenastal. Případ Bárty, Škárky a Kočí vygradoval na jaře letošního roku, kdy soud Bártu nepravomocně odsoudil za uplácení. Bárta se vzdal své funkce předsedy poslaneckého klubu, kterou po něm převzala vicepremiérka pro boj proti korupci Karolína Peake.Stranu oslabovaly i problémy na ministerstvu školství, které řídil straník Josef Dobeš. Ten čelil dlouhodobé kritice kvůli čerpání peněz z eurofondů a státním maturitám. Z funkce nakonec sám odešel 31. března, oficiálně kvůli nesouhlasu s chystanými úspornými opatřeními Nečasovy vlády. Rezort poté zůstal měsíc bez ministra.Další krize vypukla zanedlouho poté. Karolína Peake společně s dalšími stranickými členy vlády – ministrem dopravy Pavlem Dobešem a ministrem pro místní rozvoj Kamilem Jankovským – neuposlechla výzvy grémia VV a nepodala demisi. Ze strany pak všichni tři společně s dalšími sedmi poslanci Věcí veřejných – Dagmar Navrátilovou, Viktorem Paggiem, Jiřím Rusnokem, Lenkou Andrýsovou, Martinem Vackem, Janou Suchou a Radimem Vysloužilem – vystoupili. Vzápětí si založili novou stranu s názvem LIDEM – liberální demokraté.Kvůli uklidnění situace rozhodlo grémium Věcí veřejných o nových volbách do vedení strany. Volba se skládá ze dvou částí, a to internetového hlasování, které se konalo od pátku 15. června do půlnoci 20. června. Vedení musí ve funkci poté potvrdit delegáti na sobotní konferenci ve Znojmě.Věci veřejné si letos v červnu volí předsedu pošesté. Prvním šéfem strany byl Fredegar Formen, který VV vedl od 22. července 2002 do 20. ledna 2003. Po něm nastoupila do funkce Stanislava Moravcová, která ji vedla do 5. března 2005. Od té doby do 27. června 2009 byl předsedou Jaroslav Škárka. Od 27. června 2009 je v čele strany Radek John, který funkci obhájil na konci loňského května i letos v internetovém hlasování."Odlišujeme se nejvíce v tom, že naše strana klade na své kandidáty vysoké morální požadavky," píší o sobě Věci veřejné na svých webových stránkách. Strana po svých poslancích požadovala podpis etického kodexu, ve kterém potvrzují, že nebyli členy ani spolupracovníky StB, a nikdy nebyli odsouzeni za úmyslný trestný čin.Úspěchu ve volbách se straně podařilo dosáhnout především díky slibu prosazování přímé demokracie. Věci veřejné měly v programu prosazení přímé volby prezidenta, hejtmanů a starostů a ústavní ukotvení referenda.Strana vypisuje pro své příznivce internetová referenda o aktuálních politických tématech a reformách, registrovaní příznivci mohou v internetovém hlasování rozhodnout i o předsedovi strany.V současné době mají VV kluby ve všech krajích. Po komunálních volbách v roce 2010 obsazují Věci veřejné přes 300 křesel zastupitelů v městech a obcích v České republice.