Na financování důchodů se ČSSD a ODS neshodnou, jinak se moc neliší

Jablkem sváru mezi českými stranami je možné vyvedení části prostředků do fondových systémů. ODS je pro dobrovolnou možnost vyvedení části pojištění ze státního průběžného systému s tím, že kdo se pro toto rozhodne, bude si muset další peníze doplatit. V praxi by tak mohl člověk vyvést čtyři procenta ze svého pojistného a další dvě doplatit. Jedná se o systém známý jako opt-out (dobrovolné rozhodnutí k neúčasti). S tím však striktně nesouhlasí ČSSD. "Když se budeme bavit o tom, kde vezmeme prostředky na zachování průběžného systému s náhradovým poměrem 55 procent průměrné hrubé mzdy, tak hlavní je zabránění opt outu," řekl Škromach.

Proti této variantě jsou i komunisté. "Jsme zásadně proti opt-out, který nové peníze do celého systému nepřivede a oslabí solidární státní pilíř," řekl Mediafaxu Miroslav Opálka, stínový ministr práce a sociálních věcí za KSČM a předseda lidovců Cyril Svoboda uvedl, že "různé opt-outy a další věci vedou pouze k rozevření nůžek", a proto jsou lidovci pro zachování průběžného systému. Podporu by tak ODS musela hledat u Zelených či TOP 09. "Menší část povinného pojištění bude moci občan čistě dobrovolně dle svého uvážení přesměrovat z veřejného pilíře do fondového za podmínky, že stejnou částku dodá z vlastních úspor," stojí ve volebním programu Zelených. TOP 09 navrhuje, aby občan mohl vyvést ze svého odvodu čtyři procenta a další dvě doplatit. "Je nutné zvýšit svou odpovědnost v průběhu celého života tím, že si část spotřeby odložíte na stáří," řekl Mediafaxu místopředseda TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek.

V rámci průběžného penzijního systému jsou penze valorizovány v závislosti na inflaci a o případné valorizaci rozhoduje vláda. "Jsem přesvědčen, že stávající princip udržuje sociální soudržnost společnosti a neměl by být nějak dramaticky měněn," uvedl Petr Nečas. ČSSD ve svém programu v této souvislosti garantuje udržení náhradového poměru 55 procent průměrné čisté mzdy, což by v případě inflace bez valorizace nebylo možné. Stejné je i stanovisko ostatních parlamentních stran.

V otázce věku odchodu do důchodu panuje do určité míry shoda, protože schválená novela zákona o důchodovém pojištění z roku 2008 stanovuje postupné prodlužování věku odchodu do důchodu až do roku 2030, kdy se věk pro obě pohlaví ustálí na 65 letech. "To již bylo schváleno a od roku 2030 bude věk odchodu do důchodu pro muže, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem 65 let," řekl Mediafaxu místopředseda a volební lídr ODS Petr Nečas.

"V této chvíli je rozhodnuto, že důchodový věk poroste až do roku 2030, kdy by měl dosáhnout jednotné roviny pro muže i ženy 65 let," odpověděl na otázku, zda se chystá zvyšování věku odchodu do důchodu, Zdeněk Škromach. Podle Škromacha je však nutné hodnotit, zda se bude průměrný věk skutečně prodlužovat nebo ne. "Poslední tři až čtyři roky nenaznačují, že by docházelo k nějakému výraznému prodlužování, dochází spíše k určité stagnaci," dodal Škromach.

"To není o tom, že bychom něco takového chtěli, ale je to otázka nutnosti," řekl Cyril Svoboda. Komunisté však tento názor nezastávají. "Nemáme v úmyslu zvyšovat věk pro nárok na důchod. V ČR se podle Eurostatu stále občané dožívají v průměru o tři až čtyři roky nižšího věku než občané v E15 a v některých naších krajích je délka dožití ještě o tři až čtyři roky pod průměrem ČR," uvedl Miroslav Opálka. Pro setrvání na novele zákona, kterou prosadila někdejší vládní koalice, jsou její bývalí členové, tedy Zelení i TOP 09, která však v té době ještě fakticky neexistovala.

Současný systém také nabízí spojení věku odchodu do důchodu s počtem dětí u žen. "Šlo o koaliční kompromis, u něhož se ukázalo, že maminky s dětmi paradoxně znevýhodňuje. Ten systém je tlačí k nižším penzím, protože mají nižší započtenou dobu," řekl Petr Nečas a dodal, že by raději prosadil jiný kompenzační mechanismus, který by matky zvýhodňoval. "My třeba navrhujeme, aby děti přispívaly jedním procentem ze svého odvodu rodičům," uvedl příklad takového mechanismu Nečas.

"Určitě jsme pro zachování, ale je k diskusi, jestli ženy zvýhodnit v době, kdy odchází do důchodu, nebo v době, kdy děti vychovávají," reagoval na možnost zachování tohoto systému Škromach. "Je to o zlepšení podmínek, stejně jako započítání této doby pro potřeby důchodu," dodal Škromach. "Čím více žena vychová dětí, tím má mít vyšší šanci jít do důchodu dříve. To určitě ano," vysvětlil svůj postoj Svoboda.

S touto kompenzací souhlasí i senátorka Ludmila Müllerová, které je garantkou TOP 09 pro reformu penzí. Proti nejsou ani komunisté. "Mělo by to být zachováno coby 'poděkování' společnosti za přínos ke zdravému demografickému vývoji a také z důvodu, že se mohou jako babičky podílet na pomoci při výchově vnoučat," řekl Opálka. Zelení nabízejí dvojí zápočet náhradních dob pro matky s dětmi.

Kompenzační mechanismus, který zmiňuje Petr Nečas v podobě zasílání části odvodů rodičům, je u stran, které do sněmovny kandidují, celkem populární. "Umožníme dobrovolný příspěvek jednoho procenta z důchodového pojištění rodičům (pěstounům) pojištěnce na zvýšení jejich příjmu v seniorském věku," stojí v programu ODS. "Je možné to udělat zákonem, ale osobně bych spíše očekával, že to děti budou dělat automaticky," reagoval na tuto možnost Škromach. "Nastává totiž problém u rodin, které mají děti, ale ty děti nejsou ekonomicky činné, takže do systému příliš mnoho nepřinášejí," vysvětlil stínový ministr práce a sociálních věcí výhodu tohoto systému v tom, že zohledňuje výdělečnost potomků a nikoli jejich počet.

"Holt když do výchovy dětí investujete, uspoříte toho méně na vlastní stáří. Ale pak se můžete těšit na x krát dvě procenta, která vám ty vzdělané a pracovité děti budou posílat ze svých platů," vysvětlil Mediafaxu Kalousek, proč hodlají navrhnout, aby děti posílaly dvě procenta přímo svým rodičům. "To je i náš návrh, který máme v programu, takže s tím zcela souhlasíme," řekl Svoboda. Pro jsou i komunisté, kteří s podobným návrhem podle Miroslava Opálky přišli už v roce 2007.

Průběžný sociální systém je závislý na počtu lidí, kteří do něho přispívají. Probíhají tedy různá jednání o možné penalizaci bezdětných, kteří tento systém de facto podkopávají. Nečas i Škromach se však shodují, že lepší cestou je naopak podpora těch, kteří děti mají. "Podle nás by podpora měla být hlavně v době, kdy rodina je mladá a kdy pečuje o dítě," uvedl Škromach. "Spíš než snižovat sazbu pro bezdětné bychom rádi našli jiný mechanismus, třeba zmíněné příspěvky dětí rodičům," uzavřel Petr Nečas.

Stejný či podobný postoj lze nalézt i u ostatních stran. "Můžeme využít zkušenosti SRN se zvýšenou sazbou odvodu u bezdětných a také směrovat část odvodů ekonomicky aktivních dětí na zvýšení důchodů svým rodičům (i adoptivním)," uvedl Opálka. "Lepší kompenzace je, aby děti přispívaly svým rodičům na důchod," řekla Ludmila Müllerová. "Náš systém je založen na odpočtech za vychované děti. Tím se samozřejmě snižuje diskriminace těch, kteří vychovávají děti," objasnil postoj lidovců Cyril Svoboda.