Do důchodu v 65 je málo? Vláda má nový plán

Vláda se chystá v pondělí jednat o tom, jestli by se měl v budoucnu důchodový věk v Česku zvyšovat, nebo by měl zůstat na 65 letech. Zabývat se bude zprávou ministerstva práce, podle níž se penzijní systém beze změn propadne do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice, a to od 30. let za desetiletí o rok.

Do penze v 66 letech by tak lidé začali chodit ve 40. letech. Dokument má ČTK k dispozici. Zatímco podle ministerstva financí by kabinet měl o úpravě věku rozhodnout, podle ministerstva práce by to měla udělat za pět let až další vláda. Proti zvýšení věku pro odchod do důchodu se dnes v Partii televize Prima vyslovil premiér Andrej Babiš (ANO).

Věk pro odchod do penze se v Česku postupně zvyšuje, a to každý rok u mužů o dva měsíce a u žen obvykle o čtyři měsíce. Muži odcházejí teď do penze asi v 63 a půl roku a ženy dřív podle počtu dětí. Ve 30. letech by se měla věková hranice u obou pohlaví srovnat na 65 letech a zmrazit. Zastropování prosadila v minulém volebním období vláda ČSSD, ANO a lidovců. Ministerstvo práce má každých pět let připravit zprávu, jak se doba dožití a důchodový systém vyvíjejí. Podle výsledků se má věk případně upravit tak, aby byl člověk v penzi čtvrtinu života.

Pokud by měla podmínka čtvrtiny života v penzi platit, měl by podle zprávy věk dál růst. Od počátku 30. let by se měl zvyšovat za desetiletí o rok. V 66 letech by šli do penze lidé, kteří se narodili v roce 1979. Letos slaví čtyřicáté narozeniny. Důchod v 67 by měli lidé s rokem narození 1992, letos jim je 27 let, vyplývá ze zprávy.

Česko nyní vydává na penze asi osm procent hrubého domácího produktu (HDP). Před rokem 2060 by to mělo být 14,5 procenta HDP. Pokud by věk dál rostl, výdaje by se zvyšovaly pomaleji. Činily by podle propočtů na konci padesátých let asi 13,2 procenta HDP. Podle zprávy má nyní sice ČR výdaje nižší, zvedat se ale budou rychleji než v jiných vyspělých státech.

Důchodový systém je v posledních letech v přebytku, a to díky vysoké zaměstnanosti a růstu mezd. V kladných číslech by podle zprávy mohl zůstat do 30. let. Poté se schodek začne rychle zvyšovat. Před rokem 2060 by mohly výdaje převyšovat příjmy o 4,8 až 4,9 procenta HDP. V dnešních cenách to je asi 270 miliard korun. Kdyby se věk odsouval, saldo by bylo nižší a činilo asi 3,5 procenta HDP.

Při nynějším nastavení mladí z penzijního systému dostanou o 41 procent peněz víc, než do něj odvedou. Odsun věku prodlužuje pracovní aktivitu a zkracuje pobírání důchodu. Zvyšují se tak příjmy do systému a brzdí růst výdajů. Pokud by se věk dál odsouval, rozdíl důchodu a odvedené částky by při nynějších odvodech klesl na 27 procent.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), jejíž úřad zprávu vypracoval, navyšování důchodového věku odmítá. Podle ní je vedle ekonomické stránky podstatný i sociální rozměr penzí a v potaz by se nemělo brát jen prodlužování života, ale také jeho zdravé části. Podle údajů Eurostatu Češi a Češky žijí ve zdraví o něco kratší dobu než v průměru muži a ženy v EU.

Ministerstvo práce ve zprávě uvádí, že není nezbytné reagovat okamžitě, ale "úpravu cílit na příští revizi v roce 2024". Rozhodovala by tedy až další vláda. Resort to zdůvodňuje tím, že trh práce čekají velké změny kvůli robotizaci a digitalizaci a bylo by vhodnější věnovat se posílení příjmů důchodového systému.

Podle ministerstva financí výsledky zprávy naopak jasně ukazují, že "současné nastavení důchodového systému je zcela neudržitelné", proto by vláda měla o důchodovém věku rozhodnout. Resort financí zdůraznil, že by se případné zvýšení věkové hranice dotklo lidí, kterým není ještě ani 40 let.

Na potřebu změn důchodového systému, aby byl dlouhodobě udržitelný a zvládl v budoucnu početnou generaci tzv. Husákových dětí ze 70. let, poukazuje Národní rozpočtová rada. Po reformě volají i někteří experti a politici, a to hlavně opoziční. Odborníci zdůrazňují, že pouhá úprava parametrů udržitelnost nezajistí.

Související

Více souvisejících

důchody Vláda ČR

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy