Vyjde to napodruhé? Marek Hilšer hodlá znovu kandidovat na prezidenta

Senátor Marek Hilšer oznámil, že chce v roce 2023 znovu kandidovat na prezidenta. Pro kandidaturu začne sbírat podpisy občanů. V minulých volbách hlavy státu získal 455.000 hlasů, skončil na pátém místě a nedostal se do finálového souboje s obhajujícím Milošem Zemanem. Novinářům dnes řekl, že chce být opět občanským kandidátem. Plánuje objíždět regiony a začít se sběrem podpisů.

Při minulé kandidatuře mu podpisy od občanů nestačily, získal jich 43.850, potřeba je jich 50.000. Cestu do voleb mu pak otevřely podpisy 11 senátorů.

"Je předběžné vykládat karty na stůl z hlediska programu," uvedl Marek Hilšer potom, co představil obecnou vizi své kandidatury. Lidé ale mohou podle něj usuzovat podle toho, jaké názory zastává v Senátu. "Horká kampaň teprve přijde, toto beru jako předpolí pro lidi, aby věděli, že kandiduji. Neplánuji nějakou rozsáhlou kampaň," uvedl.

pic.twitter.com/ZYdhJPXZ01

— Marek Hilšer (@MarekHilser) November 16, 2019

Do voleb podle Hilšera sice zbývají tři roky, má to ale za krátkou dobu, aby se potkal s co nejvíce lidmi. Na ohlášení kandidatury si vzal stejné sako jako před lety, když se jako první přihlásil do minulého hlasování o hlavě státu.

Voliče chce Hilšer oslovit vizí sebevědomé republiky postavené na lidech, kteří se nebojí. "Nebojí se problémů, které přináší dnešní svět, protože je nevnímají jako hrozbu, ale jako příležitost. Nebojí se naslouchat ostatním, protože vědí, že respekt se rodí z respektu a spolupráce. Nebojí se trvat na tom, že stát a jeho instituce má sloužit lidem, ne naopak. A nebojí se hájit svoje právo na svobodu, bez ohledu na to, jak silný je protivník," uvedl. Doplnil, že zkušenosti ze Senátu ho utvrdily v tom, že veřejná služba má smysl.

Jako o možných uchazečích o příští prezidentské klání se v poslední době mluví například také o kandidátech z roku 2018 Jiřím Drahošovi a Pavlu Fischerovi, kandidaturu také nevyloučili bývalý předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel nebo předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Prezident Zeman označil za dobré potenciální kandidáty vedle Středuly také šéfa Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého. Sám by volil současného premiéra Andreje Babiše (ANO). Ten několikrát možnou kandidaturu odmítl.

Naposledy se k případné kandidatuře přihlásil hudebník a někdejší politik Michael Kocáb. Chtěl by veřejnosti nabídnout étos a hodnoty sametové revoluce, řekl Rádiu Impuls. Do boje by šel pouze za podmínky, kdyby se země ubírala nepříznivým směrem. Na začátku roku nevyloučil kandidaturu bývalý prezident Václav Klaus. Domnívá se ale, že to je úkol pro nové generace. Naopak znovu se o prezidentský úřad nechce ucházet Michal Horáček, který se zúčastnil minulé volby.

Mezi nejpopulárnější potenciální kandidáty na prezidenta patří podle průzkumu agentury STEM/MARK Babiš, moderátor a herec Marek Eben nebo senátor a kandidát z minulých prezidentských voleb Drahoš. Babiš ale zároveň s Václavem Klausem mladším (Trikolóra) patří mezi potenciální kandidáty, které nejvíce lidí volit odmítá.

Související

Wagenknecht, Lukáš

Piráti představili i kandidáty na senátory, uspěli ve stranických primárkách

Na mimořádném zasedání Celostátního fóra dnes Piráti představili první kandidáty do Senátu, kteří již získali pirátskou nominaci v primárních volbách. Jsou to Petr Jeništa, který kandiduje v obvodu 47 – Náchod, Jan Janda, který se bude o přízeň voličů ucházet v obvodu 11 – Domažlice a také dva již současní senátoři, Lukáš Wagenknecht za obvod 23 – Praha 8 a Marek Hilšer za obvod 26 – Praha 2 a 3. Představení kandidátů se zúčastnili také předseda a místopředsedkyně senátorského klubu SEN 21 Václav Láska a Adéla Šípová. 

Více souvisejících

Marek Hilšer prezident čr Česká republika Senát ČR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy