Po třech dnech zaznamenaly laboratoře méně než 500 nových případů nákazy

Denní počet nově potvrzených případů klesl po třech dnech pod 500. Za pátek laboratoře odhalily 442 nakažených, zhruba stejně jako před týdnem. Oproti čtvrtku bylo pozitivních testů asi o stovku méně. Na 100.000 obyvatel připadá za poslední týden 28 nově potvrzených případů, stejně jako předchozí den.

Před týdnem bylo takzvané incidenční číslo 24. Nemocniční péči vyžadovalo v pátek 171 pacientů s onemocněním covid-19, ve vážném stavu jich je 31. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví.

Počty hospitalizovaných v posledních dnech stoupají, před týdnem leželo s covidem v nemocnicích 116 lidí, ve vážném stavu bylo 15 z nich. Počty ale nejsou tak vysoké jako před rokem. Loni touto dobou vyžadovalo v souvislosti s covidem nemocniční péči kolem 500 pacientů, ve vážném stavu jich bylo zhruba 90. Pozitivních testů tehdy přibývalo také více, až kolem 3000 denně. Stejně jako loni začal letos počet nově potvrzených případů růst s koncem prázdnin. V prvním zářijovém týdnu se dvakrát dostal lehce nad 300, v následujícím se pak jednou vyšplhal k téměř 600 a v tomto týdnu se pohybuje kolem 500. Za pondělí eviduje ministerstvo zdravotnictví 487 nově nakažených, za úterý 555, za středu 524, za čtvrtek 551 a za pátek 442.

Laboratoře provedly v pátek podle předběžné statistiky přes 115.000 testů na nový typ koronaviru. O týden dřív prověřily asi o 8500 vzorků méně. V kategorii preventivních a plošných testů, které tvoří naprostou většinu prováděných testů, podíl nově potvrzených případů nemoci v mezitýdenním srovnání mírně klesl z 0,19 na 0,15 procenta. U epidemiologické indikace, kdy jsou testováni lidé například kvůli možnému kontaktu s nakaženým, se podíl pozitivních snížil z 0,96 na 0,86 procenta. Podíl pozitivních u tzv. diagnostické indikace, kdy jsou už testováni třeba lidé vykazující příznaky, se naopak zvýšil, a to z 2,96 na 3,26 procenta.

Nejrychleji se nyní koronavirová infekce šíří v Praze, kde na 100.000 obyvatel připadá v průměru 46 nových případů za posledních sedm dní. Nově následuje Moravskoslezský kraj s 38 případy. V Karlovarské kraji, kde byla v minulých dnech incidence dlouhodobě nejvyšší, incidenční číslo klesá, nyní je to 36 případů za týden v přepočtu na 100.000 lidí. Naopak nejlépe je na tom Liberecký kraj, kde se incidenční číslo drží pod deseti.

Na úrovni okresů je nejméně příznivá situace na Opavsku a Vsetínsku. V Opavě a okolí připadá na 100.000 obyvatel 77 nových případů nákazy za posledních sedm dní, v okrese Vsetín je to 56 případů.

Reprodukční číslo udávající počet nakažených od jednoho pozitivně testovaného stagnuje druhý den na 1,13. Nad zlomovou hodnotou jedna, která znamená zrychlování šíření nemoci, se drží od 26. srpna.

Od začátku epidemie loni v březnu se v Česku novým typem koronaviru prokazatelně nakazilo téměř 1,69 milionu lidí. Většina se vyléčila, úmrtí s onemocněním covid-19 eviduje ministerstvo zdravotnictví 30.429.

Zdravotníci v pátek podle předběžných údajů aplikovali téměř 14.000 dávek očkování proti covidu, asi o 4000 méně než před týdnem. Od začátku očkování proti covidu bylo v Česku podáno 11,71 milionu dávek. Plně naočkovaných je necelých 5,9 milionu lidí.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy