Alkohol že škodí zdraví? Vědci našli sedm důvodů, proč neabstinovat

Je všeobecně známo, že zdravá denní konzumace alkoholu činí u mužů čtyři deci vína, což odpovídá cca dvěma skleničkám. Ženy by naopak měly vypít maximálně jednu sklenici, tedy dvě deci. I zákoník práce s ním u určitých zaměstnání do jisté míry počítá. Například horníci mají právo požívat přímo na pracovišti nízkostupňová piva. To samé platí i o baletkách a jiných fyzicky náročných profesích. V čem konkrétně se nám střídmé pití alkoholických nápojů může vyplatit? Zde je celkem 7 důvodů:

Lékařská fakulta Harvardské univerzity došla k závěru, že malé množství alkoholu zvyšuje hladinu lipoproteinů obsahujících vysokou hodnotu HDL, tedy dobrého cholesterolu, který chrání lidský organismus před srdečními chorobami. Konzumujeme-li alkoholické nápoje s mírou, můžeme počítat také s lepšími reakcemi na inzulín redukující cukr v krvi. Díky tomu se nám pak i více sráží krev, což výrazně snižuje pravděpodobnost mozkové mrtvice, kterou z velké části způsobují krevní sraženiny blokující tepny. 

Příležitostné pití alkoholu zvyšuje věk dožití. Podle studií Katolické univerzity v italském Campobasu se u mužů i žen konzumujících denně čtyři až dva alkoholické nápoje snižuje pravděpodobnost předčasného úmrtí až o 18 %. Dr. Giovanni de Gateano, který se na jejím zpracování podílel, připomíná, že nejzdravější jsou malé dávky alkoholu u jídla. "Středomořská strava je tou nejdietnější a lidskému zdraví nejprospěšnější. Je pro ní typická konzumace alkoholických nápojů, zpravidla vína, u snídaně, oběda i večeře. Nesmíte ale pít alkohol mezi jídly," vysvětluje Gateano.

Zde bohužel neexistuje jasná vědecká shoda. Nejnovější průzkumy sice potvrzují, že umírněné pití alkoholu chrání muže před impotencí. Nicméně studie zveřejněná v roce 2009 v odborném časopise Journal of Sexual Medicine zaznamenala u mužů alkoholiků až o 30 % menší náchylnost k erektilním dysfunkcím. Jiného názoru je Kew-Kim Chem, epidemiolog University of West Australia, který na vzorku 1770 Australanů ukázal, že alkohol lidské sexualitě naopak škodí, a že by muži měli být v jeho konzumaci opatrní. 

Podle analýzy Carnegie Mellon University jsou kuřáci náchylnější rýmě než pravidelní a střídmí konzumenti alkoholu, kteří ale zároveň nekouří. Svá tvrzení opřela o studii z roku 1993, provedenou na vzorku 391 lidí. Podle amerického deníku New York Times došli španělští vědci k závěru, že lidé, kteří týdně vypijí 8-14 sklenic červeného vína, jsou o 60 % méně náchylní k nachlazení. Příčinu toho hledali v antioxidačních vlastnostech vína.

Studie, která proběhla od roku 1977, s 365 tisícovou účastí, ukázala, že střídmí konzumenti alkoholu vykazují až o 23 % menší náchylnost kognitivním poruchám, Alzheimerově chorobě a jiným formám demence. Podle Dr. Edwarda J. Neafseyho alkohol sice útočí na mozkové buňky, ale tím je naopak nutí být odolnějšími. Musí se samozřejmě konzumovat v rozumné míře. "Abstinujícím alkoholikům rozhodně nedoporučuji začít znovu pít," varoval Neafsey.

Vědci z University of East Anglia došli k závěru, že u lidí, kteří pravidelně konzumují dvě jednotky jakéhokoliv alkoholu, se až o jednu třetinu snižuje riziko vzniku žlučníkových kamenů. Opět se to ale s alkoholem nesmí přehánět. Jeho nadměrná konzumace naopak vede k zdravotním problémům.

Nizozemská studie potvrdila, že zdraví jedinci, kteří denně vypijí až dvě sklenice vína denně, jsou ve srovnání s abstinenty víc chráněni před rozvojem diabetu druhého typu. Dalo by se tedy konstatovat, že rozumné pití alkoholu může být i součástí zdravého životního stylu. Jen se člověk musí řídit selským rozumem, tedy všeho s mírou.