Praha - Prezident Miloš Zeman dnes podepsal zákon s kompenzacemi pro Českou poštu, ta by měla pro letošek od státu dostat až 700 milionů korun. V dalších letech nejvyšší možná částka postupně klesne na 500 milionů korun ročně.
Náklady České pošty na zajišťování základních služeb měl podle dosavadní právní úpravy hradit kompenzační fond, do kterého by měli přispívat všichni hráči podle svého podílu na trhu. Do fondu ale nechtějí přispívat pošta ani její konkurence. Proto přišlo ministerstvo vnitra s návrhem novely, podle které by příspěvek kompenzačního fondu nahradila platba ze státního rozpočtu. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) poté prosadil, aby byla kompenzace ohraničená maximální částkou.
Novela také obsahuje schválený pozměňovací návrh poslance Štěpána Stupčuka (ČSSD), který k ní připojil i změnu zákona o státním podniku. V ní zpřesňuje pravidla přeměny státních podniků, například jejich rozdělování.
V důvodové zprávě uvádí, že stát je jako vlastník a investor státních podniků znevýhodněn vůči soukromým firmám, na které se vztahují pružnější pravidla. Pošta potřebuje od 1. ledna příštího roku odštěpit jeden ze svých závodů, odštěpný závod ICT služby, který se začlení pod ministerstvo vnitra.
Související
Dvě pošty přepadl muž, který si měl jít sednout za mříže
Policie hledá lupiče z pošty na Semilsku. Peníze si odvezl na motorce
Aktuálně se děje
včera
Rusové mají nový cíl. Opakovaně útočí na klíčový ukrajinský závod
včera
Trumpova "největší dohoda v historii" se rozpadá. Nikdo s ní nechce mít nic společného
včera
OpenAI má další problém. AI ChatGPT sama od sebe zveřejnila desítky obrázků uživatelů
včera
Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska
včera
Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu
včera
Velkou cenu Ázerbájdžánu ovládl George Russell, nad Verstappenem zvítězil ani ne o sekundu
včera
Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku
včera
Pozvání Putina na summit G20 tříští Evropu. Z Německa zní nesouhlas i naděje
včera
Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One
včera
Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost
včera
Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI
včera
Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl
včera
Počasí bude příjemné i po víkendu. Babí léto má pokračovat
25. září 2026 21:54
Metro čeká třídenní výluka. Praha využije prodlouženého víkendu
25. září 2026 20:15
Policie žene podezřelé z prosincové vraždy na Šternbersku k soudu
25. září 2026 19:09
Je to odpovědné řešení, říká Juchelka o dvou tisících pro důchodce
25. září 2026 18:23
Policie vyšetřuje epidemii salmonely na pražské škole. Sazba jsou až dva roky
25. září 2026 17:41
Smrtící mix několika látek. Koroner odtajnil, proč zemřela Hayden Panettiere
25. září 2026 16:57
Čas nakoupit se krátí. Obchody se během dnů volna podřídí zákonu
25. září 2026 16:22
Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat
Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.
Zdroj: Libor Novák