Nižší DPH na biopotraviny, plyn a teplo? Lidovci chtějí pozměnit daňový balíček

DPH na biopotraviny by podle Jurečky měla klesnout z 15 na deset procent. Opatření by mělo pomoci k větší dostupnosti těchto potravin, ale také podpořit jejich producenty. "Celý ten sektor je velice příznivý vůči krajině. Je to produkce, která je v souladu s přírodou bez používání pesticidů, umělých hnojiv. Řeší se tam i otázka protierozních opatření, větší biodiverzity," řekl Jurečka. Snížení daně by podle něj vedlo k poklesu příjmů státního rozpočtu zhruba o 100 milionů korun ročně.

Jurečka se neobává, že by snížení DPH vedlo k podvádění u certifikace biopotravin. Podle něj jsou kontrolní mechanismy natolik účinné, že by případný podvod rychle odhalily. Výrobce by potom přišel o certifikát biopotraviny, jehož získání je přitom časově velmi náročné.

Jurečka se v minulosti zasazoval o větší používání biopotravin ve školách a nemocnicích a apeloval v tomto smyslu na hejtmany a starosty, protože by tím podle něj podpořili i místní zemědělskou produkci. "Musím říct, že mě docela odezva zklamala. Víceméně mi bylo odpovězeno v duchu, že je nejdůležitějším kritériem nákupu potravin cena," řekl. Podle něj ale v současnosti už cenový rozdíl mezi biopotravinami a běžnými potravinami není výrazný. Uvedl, že hejtmany a starosty osloví znovu a pokusí se je přesvědčit k většímu užívání biopotravin.

Češi podle posledních údajů předloni podle ministerstva zemědělství nakoupili biopotraviny za 2,55 miliardy korun, cena spotřebovaných biopotravin tak vzrostla o 13,5 procenta. Každý člověk za ně v průměru zaplatil 241 Kč. Nejvíc lidé kupují v biokvalitě mléko a mléčné výrobky, ovoce a zeleninu a šťávy z nich a také zpracované potraviny jako koření, hořčice, kávu, čaj nebo hotové pokrmy typu kojenecké výživy. Podíl biopotravin se předloni na celkové spotřebě meziročně zvýšil zhruba o dvě desetiny procentního bodu na 0,9 procenta. Trh s biopotravinami rostl šestým rokem v řadě, spotřeba vzrostla nejvíce od roku 2008. Stále však nedosahuje tří procent, kterých chtělo dosáhnout ministerstvo zemědělství již v roce 2016.

Lidovci také chtějí snížit DPH na zemní plyn pro domácnosti z 21 na deset procent, které by snížilo příjmy rozpočtu zhruba o tři miliardy korun. Opatření by podle Jurečky mělo motivovat domácnosti, aby nepoužívaly k vytápění uhlí, ale přešly na plyn. Upozornil, že domácí topení využívající uhlí je jedním z největších zdrojů emisí v Česku a přechod na ekologičtější palivo by pomohl k řešení problému se smogem, kterému dlouhodobě čelí zejména Moravskoslezský nebo Ústecký kraj.

Jurečka chce jednat s dalšími stranami také o snížení DPH na teplo na deset procent. Je to reakce na rychlý růst cen emisních povolenek, který se v budoucnu promítne i do ceny tepla. Nižší DPH by měla podle Jurečky zabránit situacím, kdy se lidé začnou odvracet od dodávek z tepláren a začnou využívat lokální topeniště, která mají vyšší emise. Očekávaný pokles příjmů rozpočtu o 1,2 až 1,5 miliardy korun by podle něj kompenzovaly právě příjmy z dražších povolenek, které se budou pohybovat v řádu miliard korun. Návrh by měl vzejít ze sněmovního podvýboru pro energetiku a Jurečka doufá, že získá podporu napříč stranami.