MZe navrhlo projekty za 48,6 miliardy, investovat chce například do vodovodů

"Podpora je cílena zejména do oblasti vodního hospodářství, dále do oblasti informačních technologií a podpory center odborné přípravy," řekl ČTK mluvčí úřadu. Jedním z největších projektů je podpora výstavby a technického zhodnocení infrastruktury vodovodů a kanalizací, zvláště pro vybavení menších obcí.

"Dále bude podporovat opatření pro zmírnění negativních dopadů sucha a nedostatku vody, kdy jde o podporu propojování a rozšiřování vodárenských soustav, včetně akumulace pitné vody pro zásobení obyvatelstva," dodal Bílý.

Dalším velkým projektem je program prevence před povodněmi na období do roku 2025, kde úřad počítá s 5,5 miliardami korun. Za ně by se měly budovat například liniové stavby a poldry. Na budování závlah, páteřních rozvodů a závlahových by mělo jít do stejného roku 2,2 miliardy korun.

Ministerstvo chce také 1,9 miliardy korun na stavbu vodního díla Heřminovy na řece Opavě. Ústavní soud v listopadu zamítl stížnost obce Nové Heřminovy na Bruntálsku, která neúspěšně bojovala proti vymezení přehrady v zásadách rozvoje Moravskoslezského kraje. Vodní dílo má obec částečně zatopit.

Nové Heřminovy budou podle advokáta Radka Ondruše nadále uplatňovat své výhrady v navazujících územních a stavebních řízeních. O výstavbě nádrže se mluví desítky let. Aktuální se znovu stala po katastrofálních povodních na Moravě a ve Slezsku v roce 1997. Zahájení stavby se stále odkládá. Do loňska se podařilo majetkově vypořádat 98 procent pozemků. U dalších připadá v úvahu vyvlastnění.

"Vesměs jsou to dlouhodobě plánované a připravované projekty obsažené v implementačním plánu strategie resortu MZe s výhledem do roku 2030 a dalších strategických dokumentech," uzavřel mluvčí.

Například ministerstvo dopravy navrhlo do investičního plánu projekty za zhruba dva biliony korun. Největší část peněz by v případě realizace směřovala na železnici, konkrétně 646 miliard korun na běžné tratě a 404 miliard korun na rychlá spojení. Na dostavbu dálnic by ministerstvo chtělo do konce roku 2030 vynaložit až 515 miliard korun, dalších 300 miliard korun pak na obchvaty na silnicích první třídy.