ČSÚ: Podle výkonu průmyslu bylo Česko loni v EU na 18. místě

"Z Eurostatu jsou zatím dostupné údaje pouze ke konci loňského listopadu, ale myslím, že údaje za celý rok se od těchto příliš lišit nebudou," řekla Doležalová.

Nejvíce loni do konce listopadu vzrostl průmysl v Maďarsku (o 6,3 procenta), Polsku (o 4,6 procenta) a Belgii (o 4,3 procenta). "Maďarskému průmyslu se v posledních letech daří. Je zde velký podíl strojírenského a potravinářského průmyslu, podobné je to i v Polsku," uvedla Doležalová.

Průmyslová produkce ve sledovaném období klesla v devíti zemích. Nejvíce v Německu (o 4,5 procenta), následovaly Portugalsko (o 2,9 procenta) a Rumunsko (o 2,7 procenta). "Na pokles v Německu mělo největší vliv zpomalení automobilového průmyslu. Vzhledem k tomu, že průmyslová výroba v Česku je na Německu z velké části závislá, není český pokles až tak překvapivý. Je potřeba vzít v potaz i vysokou srovnávací základnu z roku 2018, kdy byla průmyslová výroba v ČR na maximu," doplnila Doležalová.

Podle dnešních údajů ČSÚ se za celý loňský rok průmyslová výroba v Česku meziročně snížila o 0,4 procenta, klesla tak po pěti letech. Po očištění od vlivu počtu pracovních dnů byla nižší o 0,5 procenta. Ovlivnila to výroba strojů, kovovýroba a slévárenství.

Tržby z průmyslové činnosti loni meziročně vzrostly o 1,6 procenta. O 1,2 procenta rovněž přibylo nových zakázek ve vybraných odvětvích. Zaměstnanost v průmyslu se snížila o 1,1 procenta a průměrná mzda v něm vzrostla o 6,2 procenta.

"Pokud jde o další vývoj českého průmyslu, mezi podniky panuje nejistota. Problém by nemusel být až tak v nedostatku pracovní síly, jako v nedostatku zakázek. Otázkou je, jak se projeví brexit nebo jak se bude vyvíjet průmysl v Německu. Těch otazníků je ale celá řada," dodal ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.