Hospodářská komora chce daň z příjmů nastavit na 16 a 23 procent

Sněmovnou schválená verze počítá se sazbami daně ve výši 15 a 23 procent po zrušení superhrubé mzdy a slevou na poplatníka ve výši 30.000 korun. Znamenalo by to snížení příjmů veřejných rozpočtů o zhruba 130 miliard korun ročně. vláda proto od Senátu očekává, že daňový balíček změní, návrhy na úpravy se ale liší.

ANO chce zachovat sazby daně ve výši 15 a 23 procent a slevu na poplatníka nezvyšovat. ODS je ochotna jít na sazby 16 a 23 procent, Piráti na 17 a 23 procent. ČSSD, KDU-ČSL i Piráti chtějí zvýšení slevu na poplatníka zachovat. Senátoři se shodli zatím na nutnosti náhrady výpadku daňových příjmů pro kraje a obce, který chce ANO kompenzovat ze tří čtvrtin.

Souběžné rušení superhrubé mzdy a razantního zvýšení základní slevy na poplatníka analytici Hospodářské komory označili za rozpočtové riziko. Na základě vlastních propočtů a analýzy dopadů na státní rozpočet proto senátorům navrhli rozumný snadno proveditelný minimalistický kompromis, jehož základem je jednoduchá parametrická úprava obou změn.

Nastavení sazby daně z příjmů fyzických osob na 16 a 23 procent podle bývalého náměstka ministra financí Ladislava Minčiče "formálně lépe odpovídá dnešní míře progresivity daně". "Rozdíl mezi oběma novými sazbami daně bude přesně odpovídat výši odstraňovaného solidárního zvýšení daně," poznamenal Minčič, který je nyní ředitelem odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory.

Zvýšení základní slevy na poplatníka na 26.520 korun ročně odpovídá podle Hospodářské komory slevě 2210 Kč měsíčně a bylo by to o 140 korun měsíčně vyšší než nyní. Zčásti by se tím zohlednila dlouhodobá absence valorizace základní slevy a výpadek rozpočtových příjmů by byl mírnější než v případě nezvyšování slevy při sazbě 15 a 23 procent, dodal Minčič.