Odchod Řecka z eurozóny? Dopady budou hrozivé, varuje ministr

Odhaduje se, že do pátku 24. dubna, kdy se v Rize koná klíčové setkání ministrů financí eurozóny, strany k dohodě nedospějí. Zadlužená jihoevropská země přitom bojuje s nedostatkem hotovosti, takže vláda by už v příštích týdnech mohla stát před rozhodnutím, zda z peněz, které má k dispozici, zaplatí důchody a mzdy státním zaměstnancům, nebo dlužnou splátku Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF).

"Jednání mezi třemi věřitelskými institucemi (MMF, Evropskou komisí a Evropskou centrální bankou - ECB) a řeckou vládou získala v několika posledních dnech na dynamice. Je to příznivý vývoj a dává nám to důvod k nadějím," řekl v dnešním vydání německého listu Handelsbaltt to šéf evropského oddělení MMF Poul Thomsen. Dodal ale, že rozhovory "mají daleko do cíle" a k jejich včasnému dokončení bude zapotřebí ještě řada takových impulzů.

Místopředseda řecké vlády Jannis Dragasakis v nedělním řeckém tisku řekl, že Řecko usiluje o dohodu o svém reformním plánu s mezinárodními věřiteli, neustoupí ale z hranic, které si jeho vláda stanovila jako nepřekročitelné. Dragasakis nevyloučil uspořádání referenda nebo předčasných voleb v případě, že rozhovory skončí ve slepé uličce.

"Někteří tvrdí, že zbytek Evropy je od Řecka oddělen a že ECB má k dispozici nástroje, aby mohla v případě nutnosti Řecko amputovat, ránu zacelit a dovolit zbylé části eurozóny pokračovat dál," citovala z rozhovoru pro španělskou televizi La Sexta agentura Reuters. "Obávám se ale, že tohle není ten případ... Jakmile lidé jednou připustí myšlenku, že měnová unie tu není na věčnost, začnou spekulace... kdo je další na řadě," řekl dále Varufakis.

Řecký ministr financí načrtl černý scénář, podle nějž by odchod jedné země z eurozóny kontinentem otřásl. Podle něj by pak nastal nejen odliv kapitálu a zvýšení úrokových sazeb, ale také politická nestabilita.