Řecká vláda navrhuje radikální reformy. Bude to eurozóně stačit?

"Musíme učinit klíčová rozhodnutí. Máme mandát dosáhnout lepší dohody, než bylo ultimátum ze strany euroskupiny, ale zcela jistě nemáme mandát vyvést Řecko z eurozóny," řekl Alexis Tsipras svým poslancům. Odvolával se na referendum, v němž Řekové v neděli odmítli návrh reforem předložený koncem června mezinárodními věřiteli. Tsipras ho tehdy nepřijal, ale nyní nabízí významné ústupky, které se týkají i citlivých oblastí jako jsou důchody či DPH.

Ačkoli podporu ve vlastní zemi má Tsipras nejistou, jeho evropští partneři zatím vyjadřují spíše optimismus. "Řekové ukázali odhodlání setrvat v eurozóně, protože plán, který předložili, je podstatný a důvěryhodný," řekl dnes novinářům francouzský prezident François Hollande.

Podle italského ministra hospodářství Piera Carla Padoana udělalo Řecko obrovský pokrok. "V těchto hodinách děláme důležité kroky směrem k řešení pro Řecko," napsal v příspěvku na sociální síti Twitter. Německá vláda se nechtěla k reformám zatím vyjadřovat, její mluvčí ale v obecné rovině zdůraznil, že řecké reformní návrhy musejí nyní jít výrazně dál, než požadovali v červnu mezinárodní věřitelé. "V červnu se jednalo o prodloužení záchranného programu do listopadu, nyní ale jde o zcela nový, několikaletý program," upozornil mluvčí ministerstva financí Martin Jäger.

Změny v dani z přidané hodnoty

Daně v řadě oblastí porostou: vláda navrhuje DPH ve výši 23 procent pro restaurace a výrobce občerstvení, snížená sazba ve výši 13 procent se bude vztahovat na základní potraviny, ubytování, energie a vodu a nejnižší šestiprocentní sazba bude vyhrazena pro léky, knihy a vstupenky do divadel. Nová výše DPH by měla platit od října. Sleva na DPH, kterou uplatňují řecké ostrovy, má skončit. Vztahovat se bude jen na ty nejodlehlejší.

Reforma penzí

Vláda chce v oblasti důchodů letos ušetřit čtvrt až půl procenta HDP, v roce 2016 a letech následujících to pak má být vždy jedno procento HDP. Zpřísněny mají být podmínky předčasného odchodu do důchodu, který má být penalizován 16procentním snížením za každý rok. Do roku 2022 má dosáhnout věk pro odchod do důchodu 67 let nebo nejméně 62 let při dodržení pravidla 40 plně odpracovaných let. Výjimky budou mít lidé vykonávající zvláště náročné profese a matky, které se starají o handicapované děti.

Rozpočtové plány

Atény se zavazují k tomu, že jejich rozpočet bude vytvářet primární přebytek, tedy k tomu, že vláda vybere na daních více peněz, než utratí. Letos má být primární rozpočtový přebytek ve výši jednoho procenta HDP, v roce 2016 dvě procenta, v roce 2017 tři procenta a v roce 2018 3,5 procenta.

Fiskální reforma

Vláda chce prosadit radikální snížení výdajů na obranu: letos o 100 milionů eur, v roce 2016 pak o 200 milionů. Daň z příjmů firem se má zvýšit z 26 na 28 procent, zemědělci mají přijít o daňové výhody a subvence na palivo. Na vyšší daně se musejí připravit i lodní dopravci, protože poroste daň z nákladu. Větší zdanění se bude týkat i luxusního zboží, kde sazba poroste z deseti na 13 procent a za luxusní zboží se budou nově považovat například rekreační lodě delší než pět metrů.

Výběr daní a privatizace

Vláda chce zlepšit výběr daní, přísněji stíhat daňové úniky a bojovat s pašováním paliva. Atény hodlají pokračovat v prodeji státního majetku a chtějí privatizovat například provozovatele rozvodných sítí, regionální letiště nebo přístavy Pireus a Soluň.

Veřejný sektor

Úřady chtějí změnit systém mezd ve veřejném sektoru tak, aby jejich výše měla do roku 2019 sestupnou tendenci, odměňování má být v souladu se "znalostmi, výkonem a odpovědností" pracovníků. Výhody jako je placené volno či cestovní náhrady mají odpovídat evropským normám.