Oblíbenému místu pro ekotěžbu bitcoinů dochází přebytek elektřiny

Skandinávii, která se stala oblíbeným evropským regionem pro ekologickou těžbu bitcoinů, dochází přebytek elektřiny. Island, Švédsko a Norskou jsou oblíbenými těžebními místy díky hojnosti geotermální, vodní a větrné energie, zatímco Čína, kde se těží většina mincí, je při těžbě závislá hlavně na uhlí.

Přebytek elektřiny ve Skandinávii se ale bude postupně zmenšovat, protože elektřinu z obnovitelných zdrojů chtějí i hliníkárny, ocelárny a ropné plošiny, upozornila agentura Bloomberg.

"V letech 2021 a 2022 může být přebytečné energie velmi málo," řekl generální ředitel islandské národní energetické firmy Landsvirkjun Hördur Arnarson. "Kvůli problémům s klimatem vidíme velmi mnoho zajímavých segmentů, které rychle rostou, a některé z nich potřebují elektřinu."

Kryptoměny těží počítače zpracovávající složité algoritmy v halách velkých jako letištní hangáry. Elektřina je díky tomu jedním z klíčových vstupů. Těžba spotřebuje tolik energie jako tisíce domácností, a její potřeba elektřiny stále roste. Těžba bitcoinů nyní spotřebuje 66krát více elektřiny než v roce 2015.

Island byl průkopníkem v zelené těžbě. Ještě před čtyřmi lety se na globální produkci bitcoinů podílel osmi procenty, nyní jsou to však necelá dvě procenta, uvedla národní nadace Blockchain. Pro srovnání, podíl Číny je 65 procent.

Největšími spotřebiteli elektřiny na Islandu jsou velké hutě, které tam byly postaveny před desítkami let, aby využily výhody levné energie. Vzhledem k rostoucím cenám hliníku se spotřeba energie v hutích vlastněných firmou Rio Tinto a dalšími společnostmi po loňském zpomalení bude opět zvyšovat, očekává Landsvirkjun.

Není přesně známo, kolik těžařů bitcoinů v regionu působí. Kanadská firma Hive Blockchain Technologies rozšířila letos těžbu doma, ale také na Islandu a ve Švédsku. Hongkongská Genesis Mining má zařízení ve Švédsku a na Islandu. Bitfury Holding také působí na Islandu. Žádná z firem však neodpověděla na otázku o budoucí úloze regionu.

Ředitel těžaře kryptoměn GreenBlocks Daniel Fannar Jonsson upozorňuje, že Island má významnou historii v tomto odvětví a bezuhlíkovou elektřinu považuje stále ze velké plus pro region. Ve Skandinávii se však chystají používat zelenou energii odvětví náročná na spotřebu elektřiny, od výroby oceli po vodík a čpavek. Jejich výhodou je, že současně se svým příspěvkem ke snížení emisí podporují ekonomiku tvorbou tisíců pracovních míst. Těžba bitcoinů toho společnosti nabízí velmi málo.

Podle správce norské sítě Statnett SF zvýší norský elektrifikační program do roku 2040 poptávku po energii o 30 procent. Země, která je díky svým obrovským zdrojům vody známá jako evropská zelená baterie, se chystá posílat na kontinent více elektřiny prostřednictvím nových kabelů, což omezí dostupnost elektřiny pro nové velké uživatele.

Konzultační společnost Volue Insights odhaduje, že přebytek elektřiny ve Skandinávii bez Islandu se od roku 2023 do konce desetiletí sníží o 90 procent. Nová poptávka bude pocházet hlavně z produkce vodíku a datových center.

Zatímco Island v roce 2008 postavil novou vodní elektrárnu pro novou huť, podobné výhody se nebudou týkat těžařů bitcoinů, domnívá se Arnarson. "Nikdo nepostaví elektrárnu pro bitcoiny. O budoucím vývoji panuje velká nejistota."

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Vinice, ilustrační fotografie.

Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy

Rekordní mrazy, které minulý a tento týden udeřily v České republice, ničivě zasáhly tuzemské vinohrady. V Čechách je dopad naprosto fatální, škody tam dosahují 95 procent. Na Moravě se pohybují minimálně na úrovni 23% snížení výnosu. Aktuální průzkum mezi vinaři vyčíslil celkové škody napáchané na letošní úrodě na více než 2 miliardy korun. Vinaři ale varují, že měnící se klima není jediným problémem domácího vinařství, a žádají aktivnější přístup k jejich řešení ze strany ministerstva. 

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vlastimil Válek

Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU

Mezi největší přínosy dvacetiletého členství Česka v Evropské unii patří například možnost čerpat zdravotní péči v kterékoliv zemi EU, společné registrace nových léků před vstupem na trh, zapojení do expertních sítí lékařů nebo sdílení expertizy Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ve veřejném zdraví, konstatovalo ministerstvo zdravotnictví. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Jakub Voráček

Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí

Kariéra bývalého hokejového reprezentanta Jakuba Voráčka, během níž nastoupil k více než tisícovce zápasů v kanadsko-americké NHL, se nezadržitelně blíží ke svému konci. Samotný čtyřiatřicetiletý hokejista totiž v úterním rozhovoru pro CNN Prima News uvedl, že končí svou bohatou kariéru. Záhy ale svá slova mírnil, když pro server sport.cz řekl, že ještě není definitivně rozhodnut o svém konci, ale to, že se už mezi mantinely neobjeví, je podle něj na 99 procent jisté.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

ČEZ

Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE

Soudní dokumenty v Petrohradu potvrdily, že Kremlem ovládaný energetický gigant Gazprom podal žalobu proti české energetické společnosti ČEZ, rakouské OMV Gas Marketing & Trading a slovenské energetické skupině ZSE.

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Černobylská jaderná elektrárna

Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří

Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.  

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Macron varuje: Evropa může "zemřít". Je nutná robustní obrana čelící ruské agresi

Evropa by podle francouzského prezidenta mohla "zemřít", pokud si nevybuduje robustní obranu čelící ruské agresi na Ukrajině.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy