Nejslavnější dramatik se vrací do Slezského divadla Opava

Shakespearova tragédie Král Lear, inspirovaná středověkým rodinným dramatem, patří bezesporu mezi jeho nejslavnější díla. Režie se tentokrát ujal hostující režisér Michal Bureš, který se do Slezského divadla Opava vrací po dvou letech od doby, kdy připravoval inscenaci Útěky Lídy Baarové podle bestselleru Josefa Škvoreckého. „Tento příběh otce a jeho tří dcer se poprvé objevil na jevišti roku 1606 v londýnském divadle Globe. Po více než čtyřech staletích neztratil nic ze své naléhavosti ani aktuálnosti," říká režisér Michal Bureš, který je spíše znám z prostředí rozhlasových her a audioknih. „Klíčem k příběhu se nám společně s herci a scénografkou Martou Rozkopfovou stalo drama duší postav. Nikdo z nich si nepřál žít v království zla, ono se zrodilo samovolně, skrze všechny neřešené a nevyřešené spory a šrámy z minula," dodává režisér Bureš. Náročného překladu se ujal Martin Hilský a dramaturgie Alžběta Matoušková. V titulní roli Krále Leara se představí Kostas Zerdaloglu, jeho tři dcery ztvární Kamila Srubková, Šárka Vykydalová a Sabina Muchová. V dalších rolích vystoupí také Jakub Stránský, Martin Táborský, Michal Stalmach, Miroslav Rataj nebo Roman Slovák.Král Lear bude uveden v premiéře 23. března 2014 od 19 hodin.Vše začíná, když se král Lear chystá opustit svůj trůn kvůli stáří a chce vládu postupně předat svým třem dcerám. Území své říše hodlá rozdělit podle toho, která z dcer má svého otce-krále nejradši. A zatímco dvě starší dcery zahrnou Leara těmi nejněžnějšími slovy, nejmladší Kordelie se odmítá přetvařovat a na královu otázku: „Co řekneš, aby ti připadl větší díl než sestrám?" odpoví: „Nic." A toto obyčejné „Nic" je slůvko, které rozhoří velkou tragédii, šílenství pyšného krále a stárnoucího, chybujícího otce, tragédii dcery, která dostala jako věno jen svou upřímnost, a jejích sester, které doplatily na svou chamtivost a touhu po moci.Learovo prvotní pošetilé rozhodnutí vyhnat a zavrhnout Kordelii s sebou strhává nejen celou rodinu, dvůr, království, nýbrž je ve shodě s celým přírodním světem. Learův svět je světem pohanským, ve kterém místo spravedlivého křesťanského Boha vládne Hekaté, bohyně podsvětí a moci. Je to svět, kde bouře, chaos, podivná nebeská znamení a přírodní pohromy předznamenávají rozklad mezilidských vztahů a společenský rozvrat. Z krále se stává ubožák, kterému nezůstane víc než hadr na přikrytí vlastní nahoty. A svůj omyl pochopí příliš pozdě na to, aby jej mohl napravit.Neméně důležitý než osud Learův je ve hře osud hraběte z Glostru a jeho dvou synů, Edgara a nemanželského Edmunda. A právě Edmund, neochotný smířit se s tím, že kvůli svému nelegitimnímu původu má přijít o všechny výsady, rozehraje pomlouvačnou, lživou a destruktivní partii, kterou připraví o život nejen otce, ale nakonec se obrátí i proti němu samému. Edgar, Glostrem neprávem zavržený podobně jako Learova Kordelie, je mezitím nucen se skrývat, aby se nakonec jako chudý tulák s otcem znovu shledal a vyzval Edmunda na usvědčující souboj.