Večerníček oslavil 53 let. Jaká je jeho historie?

Ač první televizní vysílání v naší zemi se datuje k 25. únoru 1954. Myšlenka na pravidelné vysílání pro děti začala vznikat po devíti letech a nesla jméno Stříbrné zrcátko, což byly nedělní podvečerní pohádky s nepravidelnou stopáží. Možná i dnes nám něco stále říká název oblíbené pohádky Robot Emil. Večerníčkem se nedělní pohádka stala právě až 2. ledna 1965 a první pohádkou, která tehdy potěšila malé diváky, byl Kluk a kometa režiséra Ludvíka Ráži za účasti Černého divadla a Štěpánky Haničincové.

Zakladatelem a duchovním otcem této myšlenky se stal Milan Nápravník, známý surrealista, výtvarník, básník a prozaik. Ten po třech letech externí spolupráce s Československou televizí nastoupil v dubnu 1960 do této instituce jako dramaturg redakce vysílání pro děti a mládež; od roku 1966 zde působil jako redaktor. V rámci své profese pobýval delší dobu v Moskvě, Berlíně a Paříži. Po okupaci republiky v roce 1968 emigroval. Žil ve Frankfurtu nad Mohanem, kde v loňském roce, 27. října, v 86 letech zemřel.

Dramuturgii měli na starost Irena Povejšilová, Marie Kšajtová, Kateřina Krejčí či Jan Kutálek. V letních měsících roku 1965 vznikala nám dnes tak známá večerníčkovská znělka.Hudbu k ní zkomponoval Ladislav Simon a hlas propůjčil Večerníčkovi tehdy pětiletý Michal Citavý, který v té době trávil prázdniny v blízkosti Prahy. Nad realizací znělky (tehdy ještě černobílé) bdělo pozorné oko produkční KF – studia Bratři v triku, paní Zdenky Deitchové.

Výtvarníkem byl Radek Pilař a režisérem Václav Bedřich. Animace byla svěřena Antonínu Burešovi, dědečkovi známého herce Marka Vašuta.         V prvním roce vysílání Večerníčku jej sledovalo zhruba 2 milióny diváků. Tolik bylo totiž zhruba televizí v československých domácnostech. Navíc se nevysílal v podobě, jak ji známe dnes, ale jen jednou týdně - v neděli. Frekvence se během let proměnila. Do roku 1967 se vysílal opravdu jen jednou týdně v neděli. Poté to už bylo třikrát týdně, v úterý, čtvrtek a neděli. Od roku 1970 k těmto dnem přibyl pátek. O rok později přibyla středa, následující rok i pondělí. A od roku 1973, kdy zároveň začalo i barevné vysílání Československé televize, se vysílal v současné podobě, tedy každý den. 

Večerníčkovská nej:

Večerníček je nejžádanějším programem ČT při prodeji, kromě všech evropských zemí se dostal i do vzdálených zemí jako je Austrálie, Malajsie, Spojené arabské emiráty, Turecko, Japonsko, Čína, Korea, Indonésie, Keňa, Zimbabwe, Island a další. Večerníčkovská znělka je vůbec nejstarší českou televizní znělkou. Nejdelším seriálem večerníčku je s počtem 52 dílů Bob a Bobek na cestách (2005), režie Ivo Hejcman. Nejproduktivnějším režisérem večerníčku byl již zmiňovaný Václav Bedřich (1918–2009), autor seriálů jako Bob a Bobek – králíci z klobouku, O zvířátkách pana Krbce, Maxipes Fík, Říkání o víle Amálce, O makové panence a motýlu Emanuelovi, Štaflík a Špagetka a mnohých dalších. Nejpoužívanější technologií realizace večerníčku je kreslená animace, následuje plošková a loutková.Za dobu čtyřiceti let večerníčku bylo vytvořeno cca 300 seriálů, od roku 1991 do roku 2005 (březen) bylo odvysíláno 120 premiér. Nejoblíbenějším večerníčkem se v anketě vyhlášenou Českou televizí v roce 2005 staly Krkonošské pohádky (1974), jediný čistě hraný večerníček režisérky Věry Jordánové. Vesmírem dokonce putuje planetka 33377Večerníček, kterou v r.1999 objevil astronom Petr Pravec z observatoře Ondřejov a dal jí tento název.

Existují dokonce stránky, které jsou věnovány celé Večerníčku. A pokud Vás například zajímá, jaký Večerníček se vysílal v určitý den v historii, je to právě zde možné.

Jak předchozí řádky dokumentují, Večerníček se za dobu své existence stal opravdu fenoménem, který už neodmyslitelně patří na naše obrazovky.Takže:

Dříve, než nám klesnou víčka těsně před spaním,uvidíme Večerníčka, jak se uklání, pokud vám není moc, Dobrý večer, Dobrou noc,zamává čepičkou,z kouzelných hromádek hází lístky pohádek maličkou ručičkou.