RECENZE: Moonfall je nepodařeným ohňostrojem destrukce u něhož se nepřemýšlí

Rolanda Emmericha možná znáte jako režiséra spektáklů z konce minulého století – Univerzální voják 1992), Hvězdná brána (1994), Den nezávislosti (1996), Godzilla (1998) či Patriot (2000). Rodák z německého Stuttgartu zažil své období slávy, ale od té doby jeho tvorba postupně skomírala a s těží se občas vyhoupla alespoň nad hranici průměrnosti. Jedno však Emmerich ovládá výborně a tím je velkolepá destrukce všeho.

A právě to je jádrem snímku Moonfall, jehož hlavní zápletkou je Měsíc, který se vychýlil z oběžné dráhy a zákony kauzality jej nemilosrdně nasměrovaly na sebevražednou dráhu, na jejímž konci je neodvratný střet se Zemí.

Největší hvězdou filmu je ředitelka NASA Jo Fowler (Halle Berry), která je přesvědčena o tom, že dokáže svět zachránit. Ale nikdo jí nevěří. Oporu najde až v astronautovi Brianu Harperovi (Patrick Wilson) a konspiračním teoretikovi K. C. Housemanovi (John Bradley). A tato nesourodá trojice se pokusí zachránit svět.

Bohužel snímek se rozpadá synchronně na několika úrovních. Scénář je jednoduchý a Emmerich v něm často vykrádá sám sebe. Často se zdá, že i herecké obsazení si je vědomo toho, že z tohoto snímku žádný trhák nebude, a tak hrají jen na volnoběh – však to nějak dopadne.

Zhruba v polovině snímku se začne zcela vytrácet i snaha o logické uspořádání děje a divák je ponechán na pospas záplavě nepříliš hezkého CGI. Ostatně, celý snímek působí, jako z jiné doby, která neodpovídá současným filmovým standardům. Sice to může někomu vyhovovat, ale nutno podotknout, že si snímek ponechal spíše negativa než pozitiva let minulých.

Už jsme nakousnuli vizuální kvalitu, ale podívejme se na ni ještě podrobněji. Za kamerou stál poměrně neznámý Robby Baumgartner a nelze říct, že by chyba nastala právě v práci se snímacím zařízením. Ale během postprodukce se muselo udát něco špatného, protože ve chvíli, kdy začne úřadovat CGI tak snímek začne vypadat podivně.

Kdyby se jednalo o béčkovou produkci nějaké streamovací služby, asi bychom nad tímto snímkem mávli rukou jako nad spotřebním zbožím, ale takto v kinech se naplno ukazuje, jak je Emmerich z formy. I ve své královské disciplíně, záchranně světa před zkázou mu dochází nápady a zdá se i schopnosti. Výsledkem je bohužel zbytečný, nepříliš zábavný snímek, který nepřináší nic nového. Zvláštně působí také podivná agitace na rodinu a její důležitost pro jedince a tradiční hodnoty obecně. Nic proti nim, ale v tomto snímku se jedná o hodně hrubý roub. A když vezme vnitřní logika snímku do zaječích, nezbývá nic jiného než zakroutit hlavou.

Celkové hodnocení: 40 %

Moonfall (2022)

Hrají: Halle Berry, Patrick Wilson, John Bradley, Michael Peña, Donald Sutherland, Charlie Plummer, Kelly Yu, Eme Ikwuakor, Carolina Bartczak, Maxim Roy, Stephen Bogaert, Ava Weiss, Josh Cruddas, Katy Breier, Chris Sandiford, Krista Marchand, Tyrone Benskin, Tyler Elliot Burke, Azriel Dalman, Nathaly Thibault, Karl Walcott, Francesco Giannini

Režie: Roland Emmerich

Scénář: Roland Emmerich, Harald Kloser, Spenser Cohen

Kamera: Robby Baumgartner

Hudba: Harald Kloser, Thomas Wanker