RECENZE: Zakletá jeskyně není revoluční, okouzlí ale výpravou

Ústředním motivem, jak název nové české pohádky napovídá, je jeskyně, která místním obyvatelům dává potřebnou sůl, ale potrestá všechny, kteří by chtěli víc, tedy poklady a vzácný rubín. Nakonec se stane i jakýmsi prokletím a zároveň pojítkem pro "dvě sestry a dva prince". Toto vše možná nese s sebou možná zajímavou výchozí situaci. Bohužel, další děj přes sebe jenom vrství další a další motivy, které navíc mnohokrát působí jako “vypůjčené” z jiných pohádek.

Pro dětského diváka bude dále složité rozeznat to "pravé pohádkové", kde je dobro a zlo. Pouze jedna postava (sestra Ada) stojí čistě na straně dobra, na té opačné sice najdeme sice královnu Bertu, ale ta je spíše jen karikaturou zla. Ostatní postavy teprve musí projít vývojem, aby si tyto strany určily, což diváka může nudit a působit jako nevysvětlitelné, proč se tak nakonec stalo.

Slova chvály míří k hercům. Pohádka kombinuje málo “okoukané” tváře. Za zmínku jistě stojí Ondřej Kraus, bratr herce Martina Krause, či Karel Dobrý v roli bezcharakterního posluhovače zlé královny: „Oplan je ztělesněním všech zlých lidských vlastností. Chamtivost, touha po moci, po majetku... jednoduše zlý člověk,“ uvedl představitel této role a zhostil se jí více než dobře.

Pohádka Zakletá jeskyně nabízí barevnou a výpravnou podívanou, kterou ale shazuje předvídatelný děj. Na druhou stranu, svět pohádek je postaven na jasně daných pravidlech a těch se drží i tato pohádka. Děj sleduje dvě sestry a dva bratry, přičemž sourozenci jsou povahově rozdílní. Oni jsou (částečně) na straně dobra, na opačné straně stojí zlá královna - výchozí situace jako ze stovek dalších podobných příběhů. Taková jsou však pravidla žánru a snahy o vybočení z něj se většinou moc nepovedou.

Takový, leč mnohokrát opakovaný příběh, ve spojení s nádhernou krajinou a bohatou postprodukcí, by mohl vytvořit výjimečné dílo. V pohádce Zakletá jeskyně ale diváci narazí na jednoduchý a předvídatelný scénář bez jakýchkoliv překvapení, navíc doplněný zcela nefunkčním, a tak zbytečným komentářem vypravěče. Ten více méně popisuje děj a vyvolává pocit, že filmaři svým divákům příliš nedůvěřují.

Konce mnoha dějových linek divák odhadne už na začátku a postavy pak pouze jeho domněnku potvrdí. Jistě, zlo musí být samozřejmě na konci poraženo, postavy na konci projdou katarzí a získají pravou lásku, přesto by na této cestě mohli nabídnout alespoň několik překvapení.

Největší dík si zaslouží jistě pečlivě vybrané lokace, zvláště ty slovenské. Natáčelo se ve skanzenu Vychylovka, v osadě Podšíp, v Súľovských skálách, a také ve Slovenských opálových dolech v Červenici. Z českých lokací lze poznat hrad Pernštejn, lom Malá Amerika nebo Křivoklátsko. Skvělá je i práce se zvířaty.

Právě díky výše zmíněným lokacím, výpravě a hereckým výkonům pohádka úplně nezapadne. V kinech nejspíš nebude nejnavštěvovanějším, ale v televizi si bezpochyby najde své pravidelné diváky. Dějově sice mírně nudí a nenadchne, ale dobře se na ni dívá. Bohužel, jakákoliv přidaná hodnota brání tomu, aby se dostala, podobně jako Anděl Páně nebo Hodinářův učeň, k moderním pohádkám aspirujících na zlatý fond českých pohádek.

Celkové hodnocení: 60 %Pohádka / Fantasy / Rodinný(Slovensko / Česko / Maďarsko) 2022, 102 min

Režie: Mariana Čengel SolčanskáScénář: Mariana Čengel SolčanskáHudba: Ľubica ČekovskáHrají: Marko Igonda, Táňa Pauhofová, Karel Dobrý, Martina Zábranská, Ondřej Kraus, Dominick Benedikt, Petra Dubayová, Jan Dolanský, Tereza Bebarová