RECENZE: Zbožňovaný je solidní sociální drama o zhroucení jedné idylické rodiny

Zdeněk (Jiří Bartoška) je uznávaný pediatr, který čerstvě odešel do důchodu. Jeho žena Olga (Zuzana Kronerová) se již těší na společný odpočinek, načež jim jejich dcera (Petra Hřebíčková) oznámí, že půl roku bude s orchestrem putovat po koncertech v Asii a v Evropě. Jelikož je jí bývalý manžel Karel (Jiří Langmajer) průšvihář, kterému nedůvěřuje, rozhodne se svou dceru Anetu (Martina Czyžová) nechat u svých rodičů.

Ovšem Zdeněk není tak dokonalý manžel, jak se na venek může zdát, protože v nemocnici měl téměř po celou dobu známosti s Olgou románek s kolegyní Danou (Ivana Chýlková). Ta však velmi těžce nese Zdeňkův odchod do penze a ztropí na jeho zahradě scénu. Zdeněk konfrontaci Olgy a Dany neustojí a dostane infarkt. S nově nastalou situací se musí vyrovnat celá rodina, ale největší trauma zažívá Aneta, pro níž byl dědeček určitým idolem, k němuž vzhlížela, a dokonce o něm psala slohovou práci.

První věcí, která na snímku zaujme, je nakládání s hudbou, které místy působí spíše rušivě a nelogicky. Když zazní Švihák lázeňský od Jiřího Schelingera ve chvíli, kdy se Jiří Bartoška strojí na svou tradiční nedělí procházku, tak samotná montáž dostává příjemně ironizující punc. Ale podobně jako jiným dějovým obloukům, i tomuto chybí ten správný závěr, který by správně podtrhnul zamýšlenou metaforu.

Ostatně s neschopností dotáhnout vytyčený směr ke zdárnému cíli se potýká velká část filmu. Zbožňovaný by mohl skvěle fungovat jako těžké sociální drama o rozpadu zdánlivě idylické rodiny a o hledání ztracených mostů mezilidských vztahů. Na této úrovni snímek funguje. Především díky vynikající Zuzaně Kronerové. Obstojným sekundantem je i Ivana Chýlková, ale její role je až příliš charakteristická pro její poslední období kariéry a je škoda, že nedostává příležitosti také v jiných polohách. Tento antagonický tandem táhne děj snímku a Zdeněk je spíše jen figurou, o jejímž osudu snímek vypovídá, ale jádro příběhu leží právě na těchto silných ženských charakterech.

Příjemným překvapením je Martina Czyžová, mladá herečka a studentka Janáčkovy konzervatoře v Ostravě, pro niž byl tento film prvním velký projektem. Zpočátku je cítit jistá nejistota a mírně a mírně infantilní herecký projev, který je častým nežádoucím jevem v české kinematografii u postav mladistvých. Ovšem s postupem času získává postava šestnáctileté Anety hloubku a z prvních nejistých krůčků vychází poměrně sebejistý výkon.

Bolavým místem snímku je scénář, který se snaží udržet roznožku mezi dramatem a komedií, ale na straně komedie se mu žalostně drolí půda pod nohou. Rádoby vtipné vsuvky působí příliš křečovitě a místy zbytečně rozbíjí vybudovanou atmosféru. O to více působí jako úlitba českému divákovi, který se přece u českého filmu chce v kině zasmát. Ale zkrátka, implementovat komediální prvky do dramatu je zatraceně těžké a je pro to nutná dávka citu a scenáristického a režijního kumštu. V tomto má Petr Kolečko ještě hodně co dohánět.

Po vizuální stránce se jedná o takový průměr, ale práce s kamerou je o stupínek výše než u klasických zástupců současné české kinematografie. Zapracovat by se dalo zejména na tónování, které v některých scénách funguje dobře, ale občas se zcela vytrácí. Buďme však rádi i za to málo, protože česká filmová tvorba často spíše připomíná televizní seriály než materiál pro velká plátna.

Celkové shrnutí je poněkud náročné pojmout do jednoho odstavce. Předně je nutné vyzdvihnout herecké výkony, nad nimiž ční Zuzana Kronerová, která většinu scén dokáže tichou emanací opanovat. Ač se snímek prezentuje jako vyprávění o dědečkovi Zdeňkovi, daleko více je exkurzí do nitra žen, jež se o něj většinu života dělily. To je rozhodně velmi příjemným překvapením, protože slušně napsaných ženských rolí se v naší kotlině moc nevyskytuje. Kdyby se ze snímku vystříhalo devadesát procent komedie, s níž se i tak velmi šetřilo, jednalo by se o slušné sociální drama atakující hodnocení okolo pětasedmdesáti procent, možná i výš. Ale těch nejistých tahů je ve snímku až příliš a působí dosti rušivě, a tak Zbožňovaného nad šedým průměrem drží pouze nadstandardní herecké řemeslo.

Celkové hodnocení: 65 %

Zbožňovaný (2021)

Hrají: Jiří Bartoška, Zuzana Kronerová, Ivana Chýlková, Petra Hřebíčková, Jiří Langmajer, Štěpán Kozub, Martina Czyžová, Taťjana Medvecká, Lukáš Melník, Kryštof Michal

Režie: Petr Kolečko

Scénář: Petr Kolečko

Kamera: Petr Bednář

Hudba: René Rypar

Česko / 99 min / komedie, drama