Kde se vzali Broučci? Před 90 lety zemřel jejich autor Jan Karafiát

Jan Karafiát

Jan Karafiát se narodil dne 4. ledna roku 1846 v Jimramově na Vysočině, nedaleko Nového Města na Moravě, do poměrně bohaté rodiny. Po získání základního vzdělání absolvoval německé piaristické gymnázium v Litomyšli. Ve svých šestnácti letech odešel studovat evangelické gymnázium do vestfálského Güterslohu. Následovalo studium teologie ve Vídni, Berlíně a Bonnu. Po dokončení studií působil jako vychovatel a pedagog, než se stal československým evangelickým farářem. V rámci svého duchovního působení se mimo jiné ostře postavil proti názoru T. G. Masaryka na náboženství.

Kniha Broučci

S Janem Karafiátem je bezpochyby nejvíce spojena jeho kniha Broučci. Jedná se o významné dílo české literatury.

Svou knihu přitom Jan Karafiát nejprve vůbec nechtěl vydat, a ta nakonec vyšla anonymně na autorovy vlastní náklady v roce 1876. O dílo nebyl moc zájem, možná by se o něm ani nikdo nedozvěděl, kdyby ho v roce 1893 (tedy po sedmnácti letech od vydání) nenalezl v knihovně Jana Herbena novinář Gustav Jaroš-Gamma. Ten o knize napsal recenzi, která vyšla v časopise Čas. Broučci se tehdy začaly prodávat ve velkém, ovšem až do roku 1912 anonymně. Teprve v tomto roce vyšlo najevo, kdo je vlastně jejich autorem.

Inspirací k sepsání Broučků byl údajně Karafiátův zážitek, kdy jednoho krásného dne v přírodě odpočíval a pozoroval nejrůznější broučky. To bylo v roce 1873. Většinu knihy napsal v Čáslavi, zbytek ve svém rodném Jimramově. Právě v tomto prostředí se celý děj Broučků odehrává.

V knize můžeme najít hodnoty, které byly pro Karafiáta důležité už od dob jeho dětství – například soudržnost rodiny, úcta, poslušnost, víra v Boha nebo harmonický vztah člověka a přírody. Tyto hodnoty, a zejména ty náboženské, vštěpovala již malému Janovi jeho babička Anna Karafiátová. Víra v Boha a křesťanská poslušnost je v knize takřka všudypřítomná. Broučci jsou věřící a poslušní, vše kolem vnímají jako Boží vůli. Do díla Jan Karafiát zakomponoval také modlitbičky.

Broučkova rodina je vlastně rodina Karafiátova. Malých broučků bylo tolik, co sourozenců. Některým postavám v knize byli také předobrazem někteří obyvatelé Jimramova. Jan Karafiát pak třeba nezapomněl zmínit své oblíbené jídlo z dětství, tedy zelnou polévku, když psal: „Však oni měli zelnou polívčičku a Brouček, třebaže všecky polívčičky rád, vždycky tu zelnou přece jen měl ze všech polívčiček nejraději.“

Rodina v knize žije velmi skromně, stejně jako žila i rodina Jana Karafiáta. Broučci skromně jedí, pijí rosu, víno pouze ve výjimečných případech, jako byla třeba svatba. V knize se odrážejí i Karafiátovy zážitky, a to nejen z dětství.

Kniha Broučci může posloužit jako výchovné dílo, které dětem vštěpí základní křesťanské i morální hodnoty. Zároveň se o díle mluví jako o publikaci, kde je možné nelézt jakýsi nový přístup k psychologii dětí. Dětem, ale i dospělým mohou Broučci přinést poučení. Jak má správně fungovat rodina? Jak má vypadat výchova dítěte? Jaké jsou ty správné hodnoty? Proč je tak důležitá poslušnost a morálka? Broučci mohou přinést odpověď na všechny tyto otázky.

Jistou zajímavostí je fakt, že v díle se vůbec poprvé v české dětské literatuře objevilo téma smrti:

„A bylo jaro. Všecko kvetlo, ale pravšecko, a tam pod jalovcem kvetlo dvanáct chudobiček, devět bělounkých jako mléko a tři s kraječkem jako krev červeným. Však tam kvetou dodnes.“