Joshua Slocum. Muž, který obeplul svět a vyoperoval si slepé střevo

Článek k se věnuje muži jménem Joshua Slocum. Byl námořník a vůbec první člověk, který v plachetnici obeplul svět. Během toto cesty si musel sám vyoperovat slepé střevo.

Slyšeli jste někdy o námořníkovi jménem Joshua Slocum? Mnoha lidem jeho jméno nic neříká. Přitom byl kdysi velmi známým mořeplavcem a prvním člověkem, který úplně sám ve své plachetnici obeplul svět. Během této cesty si navíc sám musel vyoperovat slepé střevo.

Joshua Slocum přišel na svět dne 20. února roku 1844 jako páté dítě Johna a Sarah Jane Slocumových. Celkem měl Joshua později deset sourozenců. Jeho dědeček byl správcem majáku, a tak ho už o dětství začalo přitahovat moře. Dobrodružný život na moři ho lákal více, než život v přeplněném domě s přísným otcem. Když ve čtrnácti letech Joshua utekl z domova, své útočiště našel právě v kajutě lodi. Tehdy se však brzy domů vrátil. O dva roky později však již z domova odešel navždy, když nastoupil jako námořník na obchodní loď plující do Dublinu. A od té doby byl na moři prakticky neustále.

Před Vánoci roku 1870 poznal v Sydney Virginii Albertinu Walkerovou. Tu si později, posledního lednového dne roku 1871, vzal za manželku. Virginie trávila se svým mužem mnoho času na moři. Všechny jejich děti (kterých bylo za třináct let celkem sedm) přišly na svět během námořních cest – buď se narodily přímo na lodi, nebo v nějakém přístavu. Virginie v roce 1884 vážně onemocněla a ještě téhož roku zemřela na palubě lodi Aquidneck v přístavu Buenos Aires. O malé děti se začala tehdy starat námořníkova sestra. O dva roky později se Joshua ve věku dvaačtyřiceti let znovu oženil – vzal si čtyřiadvacetiletou Henriettu Elliott.

Do dějin vstoupil Joshua Slocum zejména tím, že úplně sám obeplul celý svět. Toto jeho dobrodružství začalo v červenci roku 1895 v přístavu Yarmouth v Novém Skotsku. Joshua Slocum byl jediným členem posádky plachetnice nazvané Spray. Svou cestu popsal Slocum roku 1899 v knize, kterou nazval Sailing Alone Around the World (tedy Sám na lodi kolem světa). Námořník se plavil po moři tři roky a dva měsíce. V díle se mimo jiné můžeme dočíst o střetu s piráty u břehů Afriky a Jižní Ameriky, kdy se jim Slocum ubránil díky hřebíkům umístěným na palubě lodi. Dále je zde zmínka třeba o návštěvě prezidenta Jihoafrické republiky, který Slocuma nepřijal zrovna vlídně. Domníval se totiž stále, že Země není kulatá, a proto ji námořník nemůže obeplout.

Během plavby kolem světa si Joshua Slocum také sám dokázal vyoperovat slepé střevo! O tomto zákroku sám napsal: „Bolesti v pravé straně podbřišku stoupají ode dne ke dni. Nakonec se rozhoduji použít k odstranění zaníceného slepého střeva dezinfekci a skalpel. Pokud bych tak neučinil, plavba kolem světa by zcela určitě nebyla uskutečněna.“

V listopadu roku 1909, tedy ve věku pětašedesáti let, se Slocum opět vydal na moře. Z této plavby se už nikdy nevrátil, beze stopy zmizel v oblasti bermudského trojúhelníku. Nikdy nebyla nalezena loď nebo námořníkovo tělo. V červenci roku 1910 jeho manželka oficiálně tisku oznámila svou obavu, že se její muž ztratil na moři. Až roku 1924 byl Joshua Slocum prohlášen za mrtvého. Kuriozitou je fakt, že muž, který sám obeplul celý svět, neuměl plavat.

Joshua Slocum historie loď Spray

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 15 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy