Rusko na NATO zaútočí přes Pobaltí a Arktidu, tvrdí Anonymous. Finsko už náporu čelí

Hnutí Anonymous s odvoláním na zdroje ze Severoatlantické aliance varovalo, že se Rusko chystá zaútočit na Finsko a další země na východním křídle aliance.

Mezinárodní hnutí hackerů Anonymous na sociální síti X varovalo, že se podle zdrojů z NATO „Rusko chystá zaútočit na Finsko a další pobaltské země na východním křídle“. Podle tohoto hnutí „Rusko plánuje invazi do Evropy od arktické oblasti před Baltské a Černé moře až po Středozemní moře“.

Podle Anonymous Moskva bude „pod rouškou cvičení“ pravděpodobně v následujících 12-48 měsících budovat vojska. „Sází na (Elona) Muska a (Donalda) Trumpa, aby pokračovalo v destabilizačních snahách v USA a na Západě, aby se lépe připravilo na útok a získalo úlevu od sankcí.“

Hnutí se odvolalo na článek finského zpravodajského serveru Iltalente. Ten s odvoláním na nejmenované zdroje NATO napsal, že „vyhodnocení hrozeb ukazuje, že Rusko by pro sebe chtělo nárazníkové pásmo“.

Podle bezpečnostních analýz NATO by mělo úsilí pro vytvoření nárazníkového pásma vést směrem od Arktidy po Baltské moře a od Černého moře po Středozemní moře. „Podle hodnocení hrozeb NATO by ruské raketové útoky mířily i na Helsinky. Hlavní směr ruské ofenzivy by byl v Pobaltí,“ píše Iltalente.

Finské úřady už teď mají s ruskou hrozbou napilno. Ve čtvrtek musely finské speciální jednotky obsadit ruský ropný tanker podezřelý z přetržení důležitých podmořských kabelů, informoval o tom americký list The New York Times.

Podle Finů by tanker Eagle S plovoucí pod vlajkou Cookových ostrovů mohl spadat pod ruskou stínovou flotilu, která má za úkol obcházet sankce uvalené Západem proti Moskvě za to, že začátkem roku 2022 podnikla plnohodnotnou invazi proti Ukrajině.

Před zadržením tohoto tankeru bylo poškozeno pět kabelů včetně jednoho, který přenáší energii z Finska do Estonska. Další čtyři přenášejí data. „Použití takových tankerů k úmyslné sabotáži evropské infrastruktury by bylo ze strany Ruska neobvyklou eskalací,“ poznamenal nejmenovaný bezpečnostní analytik podle NY Times.

Finové a Estonci se těsně po tomto útoku proti jejich infrastruktuře obrátili na spojence NATO. Chtějí, aby NATO posílilo svou přítomnost v Baltském moři a zabezpečilo tak klíčovou infrastrukturu proti dalším sabotážím.

„Silnější přítomnost NATO v Baltském moři, zejména v okolí kritické infrastruktury, by podpořila menší státy, které nyní nesou břemeno oprav evropské infrastruktury po podobných sabotážních činech,“ zdůraznil finský prezident Alexander Stubb.

Tento krok potvrdil generální tajemník aliance Mark Rutte. „NATO posílí svou vojenskou přítomnost v Baltském moři … a podpoří vyšetřování vedené Finskem,“ uvedl na sociální síti X.

Evropská komise tuto sabotáž rovněž odsoudila a zdůraznila, že navrhne sankce vůči ruské stínové flotile. „Podezřelé plavidlo je součástí ruské stínové flotily, která ohrožuje bezpečnost a životní prostředí a zároveň financuje ruský válečný rozpočet. Navrhneme další opatření, včetně sankcí, zaměřená na tuto flotilu,“ informovala komise v prohlášení.

Související

Petr Pavel, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropským vyjednavačem pro jednání s Putinem by se mohl stát Petr Pavel

Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu THe Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Bílý dům, Washington D.C., USA

Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec

Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.

Více souvisejících

Rusko ,  Anonymous

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 54 minutami

před 2 hodinami

Srážka vlaků u Toleda

Po srážce vlaků je nejméně 68 mrtvých, úřady už znají příčinu nehody. Mezi cestujícími mohl být Čech

Španělsko zasáhla mimořádná tragédie v podobě vážné srážky dvou vysokorychlostních vlaků. K nehodě došlo ve středu dopoledne v katastru obci Urda v provincii Toledo. Při střetu osobního vlaku AVE společnosti Renfe a soupravy Iryo zahynulo nejméně 68 lidí, počet mrtvých ale nemusí být konečný. Záchranné složky a úřady na místě nadále prověřují rozsah celé události.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ulice Tel Avivu

Volby v Izraeli: Po sečtení 92 procent hlasů drží Netanjahu těsnou většinu

Po izraelských parlamentních volbách je sečteno již 92 procent hlasů, přičemž průběžné výsledky nadále ukazují velmi těsný souboj mezi jednotlivými politickými tábory. Blok dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua si drží mírné vedení, avšak prozatím nemá jistotu většiny potřebné pro sestavení stabilní vlády.

před 6 hodinami

António Guterres

OSN: Ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou být zločinem proti lidskosti

Organizace spojených národů upozornila, že systematické útoky Ruské federace na ukrajinskou energetickou infrastrukturu mohou naplňovat znaky zločinů proti lidskosti. Dokument, který zveřejnila Nezávislá mezinárodní vyšetřovací komise pro Ukrajinu, poukazuje na jasný úmysl ruských sil odříznout civilní obyvatelstvo od základních životních potřeb. Tyto kroky podle závěrů komise představují cílenou snahu vyvolat utrpení a podlomit obranyschopnost země.

Aktualizováno před 6 hodinami

Srážka vlaků u Toleda

U španělského Toleda se srazily dva rychlovlaky, desítky mrtvých a stovky zraněných

Jižně od Madridu ve středním Španělsku došlo k vážné srážce dvou vysokorychlostních vlaků, která si vyžádala desítky lidských životů a stovky zraněných. Tragická nehoda se odehrála ve středu dopoledne krátce po deváté hodině místního času mezi obcemi Mora a Urda v provincii Toledo. Na frekventované železniční trase okamžitě zasahovaly desítky záchranářů, hasičů a příslušníků bezpečnostních složek.

před 7 hodinami

Flavio Bolsonaro

Flávio Bolsonaro uprchl po prohraných volbách z Brazílie do Spojených států

Krajně pravicový brazilský senátor Flávio Bolsonaro uprchl ze země do Spojených států amerických poté, co v neděli prohrál v prezidentských volbách s úřadujícím levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Jeho náhlý odchod vyvolal v zemi vlnu šoku a současný brazilský prezident jej označil za ostudný čin, který jasně svědčí o tom, že dotyčný se obává spravedlnosti.

před 9 hodinami

Představitelé státu si na Vítkově připomněli výročí vzniku Československa.

Česko si připomíná 28. říjen. Po pietě na Vítkově se chystá udílení státních vyznamenání

Česká republika si dnes připomíná 108. výročí vzniku samostatné Československé republiky, přičemž v Praze i v dalších městech probíhají tradiční pietní akce, slavnostní ceremoniály a dny otevřených dveří. Oslavy státního svátku zahrnují vedle vzpomínkových aktů také jmenování nových generálů a večerní udílení státních vyznamenání na Pražském hradě.

před 11 hodinami

David Pražák

ANO po 11 letech opouští poslanec David Pražák. Důvod odchodu tají

Poslanec David Pražák oznámil v úterý večer na svém profilu na sociální síti Facebook, že po jedenácti letech končí své členství v hnutí ANO. V dolní komoře Parlamentu České republiky hodlá nadále působit jako nezařazený poslanec. Svůj odchod z řad nejsilnější vládní strany spojil s poděkováním za dosavadní zkušenosti a zázemí, přičemž bližší důvody svého rozhodnutí ve svém veřejném vyjádření neuvedl.

před 12 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu by prohrál, vyhraje jen díky mé podpoře, honosí se Trump. Sčítání hlasů v Izraeli pokračuje

Sčítání hlasů po pondělních parlamentních volbách v Izraeli pokračuje, přičemž průběžné výsledky přinášejí neustálý vývoj v rozvržení sil v novém Knesetu. Podle oficiálních údajů Centrální volební komise bylo sečteno již přes 57 procent odevzdaných hlasovacích lístků. Volební účast v celé zemi byla celkově vysoká a rozhodující část výsledků se nadále upíná k těsným soubojům jednotlivých politických bloků.

před 13 hodinami

Aktualizováno včera

Izrael, Jeruzalém

Volby v Izraeli skončily. První odhady favorizují Netanjahua, oficiální výsledky budou v listopadu

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

včera

Kongres USA

Volby do Kongresu v USA: V průzkumech dominují Demokraté, Trump řekl, co udělá, pokud vyhrají

Týden před doplňovacími volbami do amerického Kongresu ukazuje nový celostátní průměr průzkumů veřejného mínění CNN Poll of Polls, že Demokratická strana si drží náskok přibližně devíti procentních bodů. Tento ukazatel sleduje takzvané generické hlasování, které měří preference voličů pro jednotlivé politické strany v kongresových okrscích napříč Spojenými státy.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, za jakých podmínek bude akceptovat výsledek voleb do Kongresu

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že v nadcházejících doplňovacích volbách do Kongresu přijme výsledky hlasování za předpokladu, že budou probíhat poctivě, čímž opět otevřel debatu o důvěře v americký volební systém. Toto vyjádření zaznělo v době, kdy kampaň před klíčovým listopadovým dnem láme historické rekordy ve výdajích na reklamu a kdy miliony voličů již odevzdaly své hlasy v rámci předčasného hlasování napříč Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Finský a norský premiér mluvili hodinu a půl s Putinem

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Støre uskutečnili vzácný společný telefonický rozhovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Devadesát minut trvající hovor proběhl z helsinské metropole a zaměřil se na budoucí diplomatické snahy vedoucí k ukončení války na Ukrajině. Oba severský státníci předem výslovně zdůraznili, že nejednají jménem celé Evropské unie ani Evropy jako celku.

včera

Flavio Bolsonaro

Poražený Bolsonaro dostal zákaz opustit zemi. Úřady mu zabavily pas

Porážka v prezidentských volbách přinesla brazilskému krajně pravicovému senátorovi Fláviu Bolsonarovi okamžité právní důsledky, když mu nejvyšší soud nařídil odevzdat cestovní pasy a zakázal mu opustit zemi. Toto opatření následovalo jen několik hodin poté, co v nedělním druhém kole souboje o hlavu státu podlehl levicovému kandidátovi a vítězi voleb Luizu Ináciu Luu da Silvovi.

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Jak americké volby do Kongresu ovlivní Evropu?

Nadcházející americké doplňovací volby do Kongresu budí mimořádnou pozornost v Evropě, kde političtí představitelé bedlivě sledují, jaký dopad bude mít obměna zákonodárného sboru na budoucí transatlantické vztahy, bezpečnostní záruky a obchodní politiku. 

včera

Luiz Inácio Lula da Silva, autor: Esteban Collazo

Lula da Silva přepsal politickou mapu Brazílie. Vítězstvím ve volbách to ale neskončilo

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dosáhl historického a nečekaného volebního vítězství, když v nedělním druhém kole prezidentských voleb porazil pravicového kandidáta Flávia Bolsonara, syna vězněného exprezidenta Jaira Bolsonara. Osmdesátiletý levicový politik tak po dramatickém obratu zajistil pro sebe a svou stranu čtvrtý mandát v čele jihoamerické země, čímž překonal dosavadní politické předpoklady.

včera

Klempíř odvolá bývalého šéfa ČT Dvořáka z vedení Státního fondu audiovize

Ministerstvo kultury odvolá v úterý bývalého ředitele České televize Petra Dvořáka z čela představenstva Státního fondu audiovize. O tomto kroku informoval ministr kultury Oto Klempíř, přičemž rozhodnutí navazuje na nedávné spory o podobu a schvalování rozpočtu této instituce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy