Maďarsko a Slovensko mohou přestat využívat ruskou energii. Místo toho zvyšují závislost a vydělávají miliony

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 tak obě země poslaly Moskvě na daních z ropy celkem 5,4 miliardy eur, což odpovídá hodnotě zhruba 1 800 balistických raket Iskander-M. Výzkum tvrdí, že Maďarsko zvýšilo svůj podíl ruské ropy ze 61 % před válkou na 86 % v roce 2024, zatímco Slovensko zůstává téměř stoprocentně závislé na ruské ropě.

„Maďarsko a Slovensko nevykazují žádné skutečné známky odpoutávání se od ruské ropy, přestože text výjimek v evropské legislativě měl právě tento účel,“ uvádí zpráva. Výjimky z embarga byly v roce 2022 oběma zemím uděleny kvůli jejich vnitrozemské poloze a omezené infrastruktuře, která bránila rychlému přechodu na alternativní dodávky.

Namísto investic do diverzifikace ale obě vlády podle výzkumníků výjimky využily k posílení vlastních výnosů. Významnou roli v tom hraje i vliv zprostředkovatelů a složitých offshorových struktur, které pomáhají ruským firmám nadále profitovat z přístupu na maďarský a slovenský energetický trh.

Maďarský premiér Viktor Orbán i slovenská vláda přitom tvrdí, že ukončení dovozu ruské ropy by ohrozilo domácí energetickou bezpečnost a přineslo spotřebitelům vyšší ceny. Obě země ve středu vydaly společné prohlášení, v němž návrhy Evropské komise označily za „vážnou hrozbu“ a varovaly před „vyššími a nestabilními cenami energií“. Na žádost o komentář ke zprávě však dosud nereagovaly.

Podle zprávy CREA ale tyto argumenty neobstojí. Maďarsko může dovážet neruskou ropu prostřednictvím adrijského ropovodu z Chorvatska. Maďarská společnost MOL má zároveň technickou kapacitu zpracovávat i jiné druhy ropy. A co se týče plynu, Evropa je podle expertů dnes již schopna zásobovat region plynem ze Spojených států, Kataru nebo Norska.

„To, že Maďarsko a Slovensko nadále dovážejí ruskou ropu a plyn, není důsledkem technických omezení,“ uvedl Martin Vladimirov, ředitel programu pro energetiku a klima v CSD. „Je to výsledek hluboce zakořeněné sítě zprostředkovatelů a offshorových obchodních struktur, které umožňují ruským společnostem nadále ovládat maďarský energetický sektor – a bohatnout.“

Z analýzy dále vyplývá, že výhody z levnějších dodávek ruské ropy se nepromítly do nižších cen pro běžné spotřebitele. V roce 2024 byly ceny paliv v Maďarsku o 2–5 procent vyšší než průměr EU. Naopak společnost MOL dosáhla nárůstu provozního zisku o 34 %. Vláda Viktora Orbána si pak podle analytika Luka Wickendena přilepšila o více než 500 milionů dolarů prostřednictvím mimořádných daní z příjmů spojených s ruskou ropou, které použila k zalepení rozpočtových děr.

Evropská komise se v reakci na tento stav připravuje na předložení nové legislativy, která má postupně zakázat uzavírání nových kontraktů na dodávky ruského plynu a zároveň požadovat po členských státech konkrétní plány na úplné ukončení energetické závislosti na Rusku. Podle diplomatických zdrojů se chystají bilaterální jednání s Budapeští a Bratislavou, aby se předešlo vážnější roztržce.

Přesto se spekuluje o tom, že Maďarsko a Slovensko by mohly pohrozit vetem při prodlužování evropských sankcí vůči Rusku, pokud na ně EU zatlačí příliš tvrdě. Komisař pro energetiku Dan Jørgensen ale prohlásil, že je připraven návrhy prosadit i přes odpor některých států.

Otázka dovozu ruské energie se tak brzy může stát dalším důležitým testem soudržnosti EU v jejím postoji vůči Rusku a válce na Ukrajině. Na jedné straně tlak na morální a politickou konzistenci – na straně druhé tvrdá realita vnitropolitických kalkulací a energetických zisků.