Co může přinést jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Turecku?

Celý proces nabral podle CNN na intenzitě poté, co Putin navrhl přímé rozhovory s Ukrajinou, jako odpověď na výzvu evropských lídrů ke 30dennímu příměří, pod hrozbou nových tvrdých sankcí.

Zatímco evropské státy původně trvaly na zastavení bojů jako předpokladu k jednání, situaci zásadně změnil americký prezident Donald Trump, který veřejně naléhal na Zelenského, aby na nabídku Moskvy kývl. Ten následně oznámil, že do Turecka dorazí osobně – a vyzval Putina, aby učinil totéž.

Zelenskyj dal najevo, že odmítá jednat s kýmkoliv jiným než přímo s Putinem. Podle něj je právě ruský prezident jediný, kdo může cokoli rozhodnout, protože v Rusku „záleží všechno jen na něm“. Tato výzva vyvolala v Moskvě nervozitu a znovu rozproudila diskuzi o skutečných úmyslech Kremlu.

Trump během své návštěvy Blízkého východu možnost účasti zvažoval a naznačil, že Putin si přeje, aby byl přítomen i on. Prezident USA však nakonec do Turecka nepoletí. Bílý dům uvedl, že změna programu v této fázi jeho cesty do Kataru a SAE není možná.

Jelikož Putin opravdu nedorazí, může to Zelenskyj využít jako důkaz, že Rusko mír ve skutečnosti nechce. Tímto gestem chce ukrajinský prezident vyslat jasný signál Trumpovi i mezinárodnímu společenství, že ruská strana nejedná upřímně.

Západní i ukrajinské zpravodajské služby navíc upozorňují, že právě Putin měl v minulosti nařídit atentát na Zelenského, což činí jeho nabídku osobní účasti ještě významnější.

Témata, o kterých se mělo jednat, zatím zůstávají nejasná. Zelenskyj prohlásil, že jakékoliv jednání bez dohody o okamžitém a bezpodmínečném příměří bude neúspěchem. Putin mezitím hovoří o možnosti „nového příměří“, ale zároveň tvrdí, že hlavním cílem musí být řešení „kořenových příčin“ konfliktu. Těmi z jeho pohledu je existence nezávislé Ukrajiny a rozšiřování NATO na východ – což jsou podmínky, které Kyjev ani jeho spojenci nemohou akceptovat.

Poslední přímá jednání mezi Kyjevem a Moskvou se uskutečnila na jaře 2022 v Turecku a Bělorusku, kdy se ruský plán na rychlé dobytí Ukrajiny zhroutil. Rusko tehdy navrhlo dohodu, která by fakticky zbavila Ukrajinu suverenity. Poté, co ukrajinská armáda osvobodila sever země a odhalila válečné zločiny, zejména v Buči, jednání se zhroutila.

Nyní má ruskou delegaci vést Putinův poradce Vladimir Medinskij, který byl u vyjednávání i v roce 2022. Kreml zároveň naznačil, že Putinova nepřítomnost je logická, protože „vrcholná jednání se takto neorganizují“. Tento přístup má ale i symbolický význam – Zelenskyj u jednacího stolu naproti prázdné židli by mohl mezinárodní veřejnosti jasně ukázat, kdo skutečně mírové řešení blokuje.

Na místě budou přítomni i vysocí představitelé Spojených států – včetně ministra zahraničí Marca Rubia, zvláštního vyslance Keitha Kellogga a poradce Steva Witkoffa. Ti se už dříve účastnili podobných jednání v Saúdské Arábii, kde zprostředkovávali kontakty mezi oběma stranami. V Istanbulu by však poprvé mohlo dojít k přímému setkání ukrajinské a ruské delegace.

Turecko, které má tradičně blízké vztahy jak s Moskvou, tak s Kyjevem, opět nabízí prostředkování a zázemí. Prezident Recep Tayyip Erdoğan již dříve zdůraznil svou „zvláštní vazbu“ na Putina, ale zároveň je členem NATO a má zájem o stabilitu v regionu.

Ve vzduchu ale stále visí otázka: má toto jednání reálnou šanci na úspěch, nebo je jen divadlem pro americké kamery? I když jednání proběhnou, bez Putina a Trumpa u stolu bude jejich dopad pravděpodobně pouze symbolický. V tuto chvíli se tak zdá, že válka bude pokračovat – a s ní i hledání míru, který zatím zůstává v nedohlednu.