Přímé mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou, které se po více než třech letech obnovily tento týden v Istanbulu, zatím probíhají v duchu pomalého, opatrného postupu – přesně podle tempa, které si diktuje Moskva. Ačkoliv jednání nepřinesla zásadní průlom, jejich samotná existence je důkazem, že Kyjev se snaží demonstrovat ochotu jednat – především směrem k prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi, jenž podle některých zdrojů vyvíjí tlak na nalezení cesty k příměří.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyslal do Istanbulu svou důvěryhodnou delegaci v čele s ministrem obrany Rustemem Umerovem. Jeho cílem je především ukázat světu, že Kyjev je připraven na jakoukoliv snahu o dosažení míru. Tím chce předejít hrozbě, že Trump začne omezovat podporu Ukrajině, jakmile se kolem něj začnou ozývat hlasy blízké Kremlu, které volají po ukončení pomoci nebo ignorování konfliktu.
Analytici ale varují, že samotný formát rozhovorů, stejně jako jejich obsazení, vypovídá o tom, kdo má skutečnou kontrolu. Ruská delegace, vedená Vladimirem Medinským – bývalým ministrem kultury a nacionalistickým ideologem – je sice složená z oficiálně kompetentních osob, ale žádná z nich nepatří k diplomatické špičce. Neúčast ministra zahraničí Sergeje Lavrova nebo prezidentova poradce Jurije Ušakova ukazuje, že pro Moskvu není aktuální kolo rozhovorů prioritou.
Kreml si zároveň zachovává volnost. Prezident Vladimir Putin podle všeho vyhodnotil, že mu v tuto chvíli nehrozí vážné důsledky za odmítnutí výrazného diplomatického pokroku. Dokonce ani prezident Trump jej zatím nenutí k ústupkům. Naopak – jeho poznámka, že „se nic nestane“, dokud se nesetká s Putinem osobně, hraje ruskému prezidentovi do karet.
Možné je sice všechno – včetně náhlého svolání summitu prezidentů – ale realističtější scénář je, že Putin záměrně nechává jednání táhnout pomalým tempem. Poskytuje tím Washingtonu i Evropě iluzi diplomatického procesu, zatímco na frontě zůstává ruská armáda aktivní. Podle zpráv z východní Ukrajiny Rusko v posledních dnech opět shromažďuje síly poblíž frontové linie, což naznačuje přípravu na novou ofenzivu.
Zelenskyj se přesto snaží udržet tlak na Rusko. Na čtvrteční tiskové konferenci v Ankaře uvedl, že očekává další sankce vůči Moskvě, pokud ta nezačne jednat o skutečném ukončení války. Evropa i Spojené státy daly Kremlu najevo, že pokud nepřistoupí na návrh třicetidenního příměří, budou následovat nové, „masivní“ sankce. Původní termín do pondělí byl sice odložen kvůli probíhajícím jednáním, ale očekávání ze strany Západu zůstávají vysoká.
Kritická je zejména zmínka ruské delegace o nutnosti „odstranit základní příčiny konfliktu“. Tím mají v ruské rétorice často na mysli samotnou existenci Ukrajiny jako suverénního státu a expanzi NATO po konci studené války. To je pro Kyjev červená čára, za kterou nelze ustoupit. Připomíná to jarní rozhovory v Istanbulu z roku 2022, kdy Rusko de facto požadovalo kapitulaci Ukrajiny a její neutralizaci.
K těmto rozhovorům došlo krátce poté, co se ukázalo, že ruský plán na rychlé obsazení Kyjeva selhal. Ukrajinská armáda tehdy začala osvobozovat území na severu země a svět se dozvěděl o zvěrstvech, kterých se ruské jednotky dopustily v Buči a dalších obcích. To tehdy definitivně zpečetilo neúspěch prvního pokusu o mírová jednání.
Dnes se tak Istanbul stává opět dějištěm diplomatického manévrování, nikoliv reálného přiblížení k míru. Rusko drží tempo a stanovuje podmínky. Ukrajina mezitím hraje o čas, o americkou podporu a o důvěru evropských spojenců. Skutečný průlom však zatím zůstává v nedohlednu – stejně jako vůle Moskvy jednat v dobré víře.
Mezinárodní společenství se tak ocitá v pasti mezi diplomatickou iluzí a realitou války, která nadále ničí Ukrajinu a posiluje Putina v jeho přesvědčení, že čas hraje v jeho prospěch.
Související
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
válka na Ukrajině , Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
před 2 hodinami
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
před 3 hodinami
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
před 4 hodinami
Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci
před 5 hodinami
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
před 7 hodinami
Americká armáda provedla sérii leteckých úderů v Nigérii, útočila na Islámský stát
před 8 hodinami
Počasí: Meteorologové vydali varování před ledovkou. Část Česka zasáhne už dnes večer
před 9 hodinami
Rutte ostře odmítnul návrhy na vojenské odtržení Evropy od USA
před 10 hodinami
"Spojenectví jsme upevnili prolitou krví." Kim Čong-un zaslal Putinovi novoroční blahopřání
před 11 hodinami
Krvavé střety jsou u konce. Thajsko a Kambodža uzavřely dohodu o příměří
před 12 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na Kyjev
před 14 hodinami
Počasí na Silvestra a Nový rok. Na hory může dorazit sněhová nadílka
včera
Obchody už budou otevřené až do Silvestra. Zákon je ovlivní zase za několik dní
včera
Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice
včera
Zelenského a Trumpa čeká další jednání. Nejspíš ho stihnou do konce týdne
včera
Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy
včera
Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump
včera
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
včera
Za smrt Perryho nese vinu i druhý lékař. Za mříže ale nemusí
včera
Slovensko poprvé reagovalo na ruský zásah lodi v přístavu na Ukrajině
Slovenské úřady se poprvé vyjádřily k poškození lodi plující pod slovenskou vlajkou, kterou zasáhli Rusové při útoku na přístav v ukrajinské Oděse. Žádný diplomatický protest zatím do Moskvy nemíří. Bratislava pouze potvrdila, že se na plavidle nikomu nic nestalo.
Zdroj: Lucie Podzimková