Do Turecka nepřijede Putin ani Trump. "Soudruhu, vyjednávej, sakra," vzkázala Kremlu Brazílie

Ještě v pondělí Trump naznačil, že by mohl nečekaně přerušit svou pečlivě připravovanou cestu po Blízkém východě a odletět do Turecka, pokud by to přispělo k ukončení války. Ve středu dokonce novinářce CNN Kaitlan Collins řekl, že „Putin by si přál, abych tam byl“ a že „pokud bych tím mohl zachránit lidské životy, udělal bych to“. Tyto výroky jen posílily spekulace o jeho možném zásahu do rozhovorů.

Nicméně krátce poté, co Kreml zveřejnil seznam své delegace a potvrdil, že Putin osobně do Turecka nedorazí, oznámili dva představitelé Bílého domu CNN, že ani Trump se summitu nezúčastní. Podle jejich slov by bylo „logistickým i diplomatickým nočním můrou“ upravovat prezidentovu cestu v závěrečné fázi třídenní návštěvy regionu.

Ruskou delegaci povede bývalý ministr kultury a tvrdý stoupenec Kremlu Vladimir Medinskij, který se už účastnil předchozích, v roce 2022 neúspěšných, rozhovorů v Istanbulu. S ním dorazí i zástupci ministerstev obrany a zahraničí a šéf vojenské rozvědky Igor Kosťukov. Absence předních diplomatů jako Lavrova či Ušakova napovídá, že Rusko nemá v plánu přistoupit na žádné významné ústupky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přitom vyjádřil připravenost do Istanbulu okamžitě přiletět, pokud Putin projeví ochotu k osobnímu setkání. „Pokud Putin nepřijede a bude hrát hry, je to definitivní důkaz, že nechce válku ukončit,“ řekl ukrajinský lídr.

Zelenskyj již dorazil do Ankary, kde se ve čtvrtek setká s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Podle ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy se v Turecku zároveň uskutečnilo významné jednání se šéfem americké diplomacie Marcem Rubiem a senátorem Lindseym Grahamem o dalším postupu.

Kreml mezitím pokračuje v tvrdé rétorice a odmítá návrhy na 30denní příměří, které chce Ukrajina předložit jako úvodní bod jednání. Moskva se podle dostupných informací bude snažit obnovit podmínky z roku 2022, které zahrnovaly demilitarizaci Ukrajiny a zákaz obnovy její armády za západní pomoci — podmínky, které Kyjev považuje za nepřijatelné.

Zatímco se západní diplomacie snaží udržet tlak na Moskvu, otázkou zůstává, zda se jí podaří přesvědčit prezidenta Trumpa, aby podpořil případné sankční eskalace vůči Rusku, pokud rozhovory skončí neúspěšně.

Německý kancléř Friedrich Merz ve středu v parlamentu varoval, že nelze připustit „diktovaný mír“ z Moskvy. Zdůraznil, že „politický Západ se nesmí nechat rozdělit“ a že jakékoli řešení musí respektovat svrchovanost Ukrajiny.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva v Pekingu uvedl, že se pokusí přimět Putina k účasti na rozhovorech. „Nestojí mě nic říct: ‚Hej, soudruhu Putine, leť do Istanbulu a vyjednávej, sakra,‘“ prohlásil Lula s odkazem na společné prohlášení Brazílie a Číny, které považují přímá jednání za jedinou cestu k ukončení války.