Třetího dubnového dne roku 1873, tedy před 150 lety, přišel na svět Jan Janský. Tento muž patří mezi nejvýznamnější české vědce, a to díky objevu krevních skupin.
Jan Janský pocházel z rodiny mydláře Jana Janského staršího, který měl na pražském Smíchově prosperující obchod s mýdlem a později provozoval i úspěšnou továrnu na výrobu mýdel. Díky dobrému finančnímu zázemí mohl otec svým dětem zajistit kvalitní vzdělání. Tak syn Jan složil maturitní zkoušku na tehdejším akademickém gymnáziu na Smíchově a poté pokračoval ve studiích na lékařské fakultě Karlovy univerzity (tehdy se nazývala Karlo-Ferdinandova), během kterých absolvoval i několik poznávacích pobytů v zahraničí. Jan byl nadějným studentem medicíny, vynikal ovšem třeba i ve sportu. Věnoval se cyklistice, v závodech na jízdních kolech získal několik medailí. Talent měl také na učení cizích jazyků.
Rok po ukončení studia medicíny, na podzim roku 1899, začal Jan Janský pracovat na pražské psychiatrické klinice uznávaného profesora Karla Kuffnera. V tomto zdravotnickém zařízení pak působil po zbytek života. Profesor Karel Kuffner, jeden z nejvýznamnějších psychiatrů své doby, měl nepochybně pozitivní vliv na odborné formování mladého a začínajícího lékaře Jana Janského.
Odbornou specializací Jana Janského tedy byl obor psychiatrie. Při své práci učinil několik zásadních poznatků, o nichž publikoval vědecké studie. Věnoval se například studiu chorob a poruch jako je demence, hysterie nebo schizofrenie. Brzy se také stal v oblasti psychiatrie soudním znalcem, jeho posudky byly vysoce respektovány. Roku 1914 ho Karlova univerzita jmenovala mimořádným profesorem psychiatrie. Krátce nato však jeho vědecké směřování přerušila první světová válka, která ho donutila pracovat jako vojenského lékaře na frontě. Na tuto pozici Janský nastoupil dobrovolně, ačkoliv tehdy sám trpěl zdravotními problémy – vnímal to jako svou lékařskou povinnost. Jeho zdraví se však rychle zhoršovalo a roku 1916 ho postihla srdeční příhoda. Proto se vrátil z italské fronty do Prahy. Když se zotavil, pečoval opět jako lékař ke konci války o raněné vojáky v pražské vojenské nemocnici.
S koncem války se Jan Janský opět soustředil na vědecký výzkum a znovu začal přednášet na lékařské fakultě. Již před vypuknutím válečného konfliktu trávil mnoho času v lékařských laboratořích a zkoumal v nich mozkomíšní mok. Protože psychiatrická klinika tehdy disponovala nedostatečnými finančními prostředky, platil si Janský své laboratorní výzkumy většinou sám. Psychiatr tak začal pomalu inklinovat k oborům imunologie a sérologie, těmito tématy se zabýval i ve své habilitační práci, přičemž je propojoval s psychiatrií. Dlouhý čas věnoval studiu krve duševně nemocných osob ve snaze se dozvědět, co může být příčinou rozvoje psychických chorob a poruch. Složení krve nemocných porovnával s krví zdravých jedinců, vzorky mezi sebou také různě míchal. To vše ho nakonec přivedlo až k převratnému objevu krevních skupin.
Jan Janský objevil krevní skupiny v podstatě náhodou během studia vlastností krve svých duševně nemocných pacientů. Lékařova dlouholetá a náročná studia pro něj samotného vlastně vyšla neúspěšně, protože se mu nepodařilo potvrdit svou hypotézu, že by srážení krve nějakým způsobem souviselo s rozvojem psychických onemocnění. Povedlo se mu však zjistit zásadní informaci, a to tu, že se u lidí objevují čtyři krevní skupiny. Na tuto skutečnost přišel jako vůbec první vědec na světě, roku 1921 byl oficiálně nazván jako objevitel krevních skupin. V témže roce, dne 8. září 1921, Jan Janský zemřel na infarkt, bylo mu tehdy 48 let. Místem jeho posledního odpočinku se stal pražský hřbitov Malvazinky. Osobnost významného lékaře dodnes připomíná medaile nesoucí jeho jméno, kterou jsou oceňováni dárci krve. Sám Janský totiž během svého života dárcovství krve prosazoval.
Aktuálně se děje
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
včera
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno včera
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
21. prosince 2024 21:56
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
21. prosince 2024 20:30
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
21. prosince 2024 19:33
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
21. prosince 2024 18:50
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek