Před Velikonocemi dodržují věřící šest týdnů dlouhý půst. V lidové kultuře se toto předvelikonoční období pojilo s mnohými zvyky, které se praktikovaly třeba o postních nedělích. Některé obyčeje daly těmto dnům i označení – například černá, kýchavná nebo květná.
Čtyřicetidenní půst před největším křesťanským svátkem v roce, před Velikonocemi, se dodržuje od 4. století, kdy byl přesně ustanoven. Postní předvelikonoční doba zahrnuje celkem šest nedělí, z nichž každá postupem času nabyla svého specifického rázu. V lidové kultuře se pak tyto dny pojily se zvláštními zvyky, ty daly postním nedělím i pojmenování.
1. Černá neděle
K první předvelikonoční postní neděli se váží mnohé lidové tradice již od dob středověku. Právě obyčeje se odrazily i v názvu této neděle – říká se jí černá, pučálka, liščí nebo třeba pytlová. Proč černá neděle? Zřejmě proto, že právě v tento den oblékaly ženy jdoucí do kostela na bohoslužbu černý oděv, a to aby vyjádřily smutek a pokání. Někdy dokonce nosily i černé závoje či jiné pokrývky hlavy. A protože se o první postní neděli většinou jedla pučálka, dal tento pokrm neděli jeden z dalších názvů užívaných v lidovém prostředí. Pučálka v minulosti patřila mezi typická postní jídla, připravovala se z naklíčeného hrachu opraženého na sádle. Mohla se jíst buď na sladký, nebo na slaný způsob – to podle přidaných ingrediencí, nejčastěji medu, cukru či směsi koření.
A jak vzniklo označení první postní neděle jako liščí? To podle jednoho starého českého zvyku, který se praktikoval ještě v 19. století. V noci před první postní nedělí pekly ženy potají preclíky sypané solí a mákem. Druhý den ráno, tedy v neděli, pak preclíky zavěsily na stromy v zahradě, načež vzbudily své děti se slovy, že okolo domu proběhla liška a zanechala tam schované dobroty. Děti se je pak vydávaly hledat. Dle lidové víry měly sníst preclíky, aby měly po celý rok zdravé zuby.
2. Pražná neděle
Druhá postní neděle se v minulosti obešla prakticky bez obyčejů. Charakteristické pro ni bylo velice prosté jídlo, kupříkladu opražené nedozrálé obilí – pražma. Po tomto pokrmu se pak začalo neděli říkat pražná. Nad talířem pražmy prý hospodáři rozmýšleli plán zemědělských prací na daný rok.
3. Kýchavná neděle
Pro třetí postní neděli se ujalo lidové označení kýchavná. Proč, o tom existuje hned několik teorií. Jedna z nich nabízí vysvětlení, že v minulosti děti na vesnicích nenosily počátkem jara, tedy před Velikonocemi, boty. Z toho důvodu bývaly často nachlazené a kýchaly. Druhý názor odkazuje na popis morové nákazy v biblickém Starém zákoně. V něm se v této souvislosti objevuje i „pozdrav Pán Bůh“ coby odpověď na kýchnutí člověka. Podle další teorie řádil někdy v 16. století mor, který měl na svědomí mnoho obětí. Nemoc prý zázračně vymizela po bohoslužbě odsloužené právě o třetí postní neděli před Velikonocemi.
Stará lidová pověra hovoří o předpovědích týkajících se zdraví. Člověk, který na kýchavnou neděli třikrát po sobě kýchne, nebude po celý rok marodit. Také se počítala kýchnutí o tomto dni. Kolikrát člověk kýchnul, tolik let měl ještě žít.
4. Družebná neděle
Čtvrtá postní neděle se nesla ve znamení radosti – odtud i její lidové označení družebná. Ovšem existuje i jiné vysvětlení související s jarním namlouváním zamilovaných párů. O této neděli se totiž začínali mládenci dvořit družkám, jak se dříve říkalo nevěstám. V tento den tedy chodil budoucí ženich prosit o ruku milované dívky. V některých krajích se o družebné neděli konaly svatební ohlášky.
5. Smrtná neděle
Pátá postní neděle je nazývána smrtnou, protože připomíná Kristovo umučení. Z předkřesťanských časů navíc v lidové kultuře přetrvaly oslavy konce zimy a příchodu jara, s čímž souvisí zvyk vynášení Smrti. Ten je známý již z dob středověku. Slaměná figura obalená hadry nazývaná Smrtka, Morana nebo třeba Mořena, se vynášela za obec, kde se házela do vody nebo ze skály. Tímto způsobem se lidé loučili s úmornou zimou a těšili se na příchod jara. Po takovém symbolickém pohřbení zimy spěchali všichni rychle zpět do vesnice. Kdo tam dorazil poslední, ten měl brzy zemřít.
6. Květná neděle
Šestá postní neděle zvaná květná začíná Svatý (nebo také Pašijový) týden. Věřící si v tento den připomínají vjezd Ježíše do Jeruzaléma, při němž ho místní vítali máváním palmovými ratolestmi. Proto se někdy květné neděli říká neděle palmová. I označení květná má však odkazovat právě na palmové větve, stejně tak jako květinová výzdoba v chrámech. Květiny se také světily, pak se takové rostliny využívaly v lidové magii. Třeba takové posvěcené kočičky se polykaly, aby člověka po celý rok nebolelo v krku.
Související
Velikonoce ve (velko)filmech: Ježíš velebený, zatracený i pokoušený. Kde si je pustit?
Krvavé Velikonoce v Praze. Co se stalo v roce 1389?
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Po USA i Britové. Londýn výrazně zvýší vojenskou podporu pro Ukrajinu
před 53 minutami
Nejde o špatná jablka, ale prohnilý strom Hamásu. Izrael se bouří proti zprávě o neutralitě UNRWA
před 1 hodinou
Pokud KLDR použije jaderné zbraně, její režim skončil, varuje Jižní Korea
před 2 hodinami
Izraelská armáda se chystá na evakuaci Rafáhu před plánovanou vojenskou ofenzívou
před 2 hodinami
Americké jednotky v Iráku a Sýrii se staly terčem několika útoků
před 3 hodinami
Kupka s Početím je novým rekordmanem českých aukčních síní
před 3 hodinami
Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou
před 3 hodinami
Bývalý kancléř Mynář čelí obžalobě kvůli dotaci na penzion v Osvětimanech
před 4 hodinami
Chladné počasí vydrží až do víkendu. Pak se vrátí oteplení
včera
Ruská armáda se snaží dobýt město Časiv Jar s až 25 000 vojáky
včera
Co bude s důchody? Pavel plánuje další jednání o důchodové reformě
včera
EU a NATO tlačí na Řecko a Španělsko: Dejte Ukrajině své Patrioty
včera
Kreml tvrdí, že obsadil další obec. Kyjev mlčí, ruské armádě se ale postup upřít nedá
včera
Kreml se vysmívá Západu? Americká pomoc situaci na Ukrajině nezmění, tvrdí
včera
Rusko zajistí svou bezpečnost, pokud v Polsku budou jaderné zbraně, varuje Kreml
včera
Situace na Ukrajině se bude jen zhoršovat, tvrdí rozvědka. Americká pomoc vývoj situace na frontě nezlepší
včera
Slovensko eviduje další útok medvěda, už jedenáctý za měsíc
včera
Írán zvedá varovný prst: Jaderný program máme k mírovým účelům, může se to ale změnit
včera
Scholzovi dochází trpělivost. Netanjahua varoval před eskalací situace v regionu
včera
Obrat na Ukrajině. Proti Rusku brzy zasáhnou modernější smrtící dalekonosné střely ATACMS
Podle předsedy senátního výboru pro zpravodajské služby Marka Warmera budou v právě schváleném balíčku 61 miliardové pomoci pro Ukrajinu také taktické rakety ATACMS s doletem až 300 km. Tuto informaci potvrdil v rozhovoru pro televizi CBS.
Zdroj: Radek Novotný