Pandemie koronaviru, která v posledních dnech ochromila Evropu, a uvrhla jí do recese, z níž se bude ještě dlouho vzpamatovávat, se promítne i do politických preferencí. I na to by měly demokratické strany pamatovat, protože dříve či později začnou ze zoufalství a strachu lidí těžit extremistické a populistické strany. Informoval o tom britský deník Guardian.
Na jednu stranu by leckdo mohl namítnout, že je tomu přesně naopak, a že právě koronavirus bude tím pomyslným hřebíkem do rakve všem populistickým stranám, jež nejsou schopné na současnou situaci adekvátně reagovat. Jako příklad lze uvést českého prezidenta Miloše Zemana a jeho projev, včetně dost zvláštního "státnického" rozloučení se s občany ve stylu "Nashledanou v lepších časech". To samé je vidět i Tomia Okamury a jeho stoupenců, kteří mají tendenci vytvářet konspirační teorie o viru uniklém z laboratoře, či odvádět pozornost k utečencům na řecko-turecké hranici.
Vše spíš svědčí o tom, že koronavirus se stal jakýmsi pomyslným lékem, protože celý svět přestal řešit věci, které byly ještě donedávna považovány z klíčové. Migrační krize jako by zcela pominula. Gender už stejně nikoho, včetně jeho stoupenců, nezajímá apod. Populisté a extremisté dnes už nemají z čeho těžit a na výsluní se dostávají odborníci, po nichž je v této těžké a neklidné době poptávka. I český premiér Andrej Babiš výrazně změnil svojí rétoriku, protože pochopil, že počáteční zmatečný manévr jeho vlády, který zneklidnil nemalou část populace, nebyl zrovna tím nejlepším postupem.
Vše tedy nasvědčuje tomu, že dobám přepáleného politického marketingu a populistům, kteří více slibují, ale méně plní, zvoní pomyslná hrana. Ne vše je ale takové, jak se na první pohled zdá Stačí se například podívat na přístup ke koronaviru, který volí jak britský premiér Boris Johnson, tak i americký prezident Donald Trump. Oba se spíše snaží udržet si přízeň svých voličů líbivými hesly o vytvoření kolektivní imunity. V USA dokonce zaznívají názory, že by se k nemoci měl razit přístup ála španělská chřipka. Prostě jí nechat proběhnout a holt silnější přežijí a slabší zemřou. Ne že by se i v českém prostředí nenašly názory, že koronavirus "vyřeší" důchodovou reformu, byť jsou sebevíc cynické.
Populisté budou cílit na vyčerpanost voličůNa začátek je potřeba si přiznat to, nač spousty politologů a sociologů, dlouhodobě upozorňují, a sice rozdílnost evropské a asijské kultury a mentality. Ačkoliv je dnes běžné nosit na veřejnosti roušku, ještě donedávna se většina Čechů takovým lidem posmívala, ba od nich dávala ruce pryč. Nejinak tomu nebylo ani v Německu, které z letargie vytrhl až rostoucí počet nakažených. Evropané jsou ve srovnáni s Asiaty, a to nejen s Čínou, ale i jinými zeměmi jako je například Jižní Korea nebo Tchajwan, rozmazlenější, a hůře se dlouhodobě podřizují restrikcím.
Zatímco čínský lid plně respektoval veškerá vládní nařízení, Evropané je spíš začali buď obcházet, anebo prostě nedodržovat. V Londýně bylo donedávna doslova přeplněné metro, v Německu se pořádaly koronavirové večírky a ani Čechům se nevyhnuly párty na studentských kolejích, pořádané paradoxně španělskými a italskými studenty v rámci projektu Erasmus. Sice by jeden mohl namítat, že Italové, až na výjimky, byly poměrně poslušní, a chápali aktuální situaci. Nicméně na rozdíl od zbytku Evropy jsou na krizové situace přeci jenom o něco víc zvyklí - zažili zemětřesení, teroristické útoky apod.
Jde ale o to, jak dlouho jim tato schopnost vydrží. Jelikož navzdory víkendovým pozitivním zprávám o zpomalení růstu počtu nakažených, se spíše dennodenně potýkají se zprávami o dalších úmrtích a vytíženosti tamních pohřebních služeb. Stejný scénář čeká pravděpodobně i Španělsko. Ano, Italové projevili ochotu se na nějaký čas omezit ve svých životech. Nicméně dokud nebudou mít pocit, že to sklízí své ovoce, začnou se stávat čím dál více unavenými, z čehož pak vytěží právě politici typu Matteo Salvini a jiní. Ti budou pak čerpat z jejich frustrace a začnou jim nabízet "jednodušší" řešení. Radši ani nepomyslet na to, jaká.
Související
Tragédie v Itálii. Nejméně tři lidé nepřežili výbuch v elektrárně
Benátky se izolují od turistů. Za vstup do města nově lidé zaplatí
Itálie , populismus , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 2 hodinami
Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
včera
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
včera
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno včera
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
včera
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
včera
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
včera
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
včera
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
včera
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
včera
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
včera
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.
Zdroj: Libor Novák