K Vánocům dnes již neodmyslitelně patří koleda s názvem Tichá noc. Ta zní o vánočních svátcích už více než 200 let. Poprvé se její melodie linula o Štědrém večeru roku 1818, tedy přesně před 205 lety.
Příběh jedné z nejoblíbenějších vánočních písní
Dnes jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších vánočních písní vznikla na území Rakouska, v městečku Obernsdorf nedaleko Salzburku. Právě zde v kostele svatého Mikuláše o Štědrém večeru roku 1818 zazněla poprvé. Tehdy se zrovna porouchaly varhany, a tak se skladba hrála jen na kytaru. Kostel, v němž se zrodila Tichá noc, však dnes již bohužel nestojí – roku 1899 ho strhla povodeň. Na jeho místě byla později postavena kaple, která dostala název Stille-Nacht Kapelle, tedy Kaple Tiché noci.
O dalších Vánocích, tedy roku 1819, se Tichá noc nehrála. Její noty totiž zapadly za varhany v kostele a na píseň se zapomnělo. Její znovuobnovení nastalo v souvislosti s poruchou varhan, během jejich opravy v roce 1821 totiž noty náhodou nalezl varhaník. Tak se začala píseň znovu hrát, a to i na jiných místech. Postupem času se Tichá noc rozšířila po celém Rakousku i do německých zemí. Již ve 40. letech 19. století se v Německu koleda těšila značné popularitě. Za svou ji zde přijali katolíci i protestanté, její text totiž neměl vyhrazený konfesijní charakter. Někdy v polovině 19. století se Tichá noc hrála o Vánocích i na našem území.
Už v roce 1839 se píseň dostala za hranice Evropy, do Ameriky, kam ji přivezla německá pěvecká rodina Rainerových, která Tichou noc poprvé představila v chrámu Trinity Church na Wall Street v newyorském Manhattanu. Koleda záhy putovala do celého světa.
Kdo jsou autoři koledy?
Dlouho nebylo objasněno autorství oblíbené koledy, to se spolehlivě doložilo v průběhu 50. let 19. století. Tichou noc vytvořili Rakušané Franz Xaver Gruber a Joseph Mohr.
Prvně zmíněný Franz Xaver Gruber byl učitel a varhaník, který složil melodii koledy. Narodil se dne 25. listopadu 1787 do tkalcovské rodiny v malé osadě nedaleko Salzburku. Kvůli chudým rodinným poměrům se Franz musel již jako chlapec zapojit do tkalcovského řemesla a podílet se na výdělku. Ještě když byl malý kluk, si jeho učitel všiml, že má hudební talent. A tak se Franz začal učit hrát v kostele na varhany, což mu šlo velice dobře. Jeho otec však v hudbě neviděl budoucnost a stále považoval svého syna spíše za tkalce s jistým výdělkem. Jednoho dne ale prý ve vesnici onemocněl varhaník a tehdy dvanáctiletý Franz za něj v kostele zaskočil. A v tom okamžiku údajně jeho otec změnil názor a dovolil mu studovat hudbu.
Franz Xaver Gruber studium úspěšně zakončil v roce 1806 a nedlouho poté začal pracovat jako učitel v Arnsdorfu, kde zůstal po dlouhých 20 let. Učitel, kostelník a varhaník ve volném čase komponoval skladby zejména pro církevní účely. A tak vznikla i slavná píseň Tichá noc. Ta mu ovšem nepřinesla největší úspěch. V roce 1820 se teprve Gruber proslavil jako hudební skladatel, a to když zazněla jeho mše složená na oslavu výročí 300 let od posvěcení kostela v Arnsdorfu. Ke konci svého života působil jako varhaník a dirigent ve městě Hallein. Zde také 7. června roku 1863, tedy před 160 lety, zemřel. Bylo mu 75 let.
Text k písni napsal kněz Joseph Mohr, který rád skládal básně. Mohr pocházel z chudé rodiny, byl nemanželským dítětem ženy, která se živila pletením a prodejem svetrů. Jeho otcem měl být údajně nějaký voják, který se na území Salzburku dostal v době napoleonských válek. Nemanželskému dítěti, malému Josephovi, nechtěl jít nikdo za kmotra, nakonec se této role v prosinci roku 1792 ujal místní kat.
Budoucnost Josephovi zajistil salcburský vikář, který mu zafinancoval vzdělání a dostal ho do chrámového sboru, kde hrál na housle a zpíval. Po složení maturitní zkoušky na gymnáziu se Joseph rozhodl pro studium teologie, roku 1815 byl vysvěcen na kněze. Pravděpodobně o rok později napsal text koledy Tichá noc, k níž dva roky na to složil hudbu již zmíněný Franz Xaver Gruber.
Joseph Mohr zemřel před 175 lety, dne 4. prosince 1848. Bylo mu 55 let a ke konci života velmi živořil. Aby mohl být zafinancován jeho pohřeb, rozprodaly se jeho osobní věci, a to včetně kytary, na kterou o Vánocích roku 1818 zahrál koledu Tichá noc.
Související
Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce
Konečně zimní počasí. Letošní Vánoce budou jiné, potvrdili meteorologové
Aktuálně se děje
před 57 minutami
Carney: Evropa se nepodrobí brutálnímu světu, stane se základnou pro obnovu mezinárodního řádu
před 1 hodinou
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 2 hodinami
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 3 hodinami
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 4 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 4 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 5 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 6 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 7 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 8 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 9 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v nedělním vydání pořadu Partie zopakoval, že si nepřeje účast prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO. Neodpustil si zároveň nálepkování hlavy státu v souvislosti s Pavlovou armádní minulostí.
Zdroj: Jan Hrabě