K Vánocům dnes již neodmyslitelně patří koleda s názvem Tichá noc. Ta zní o vánočních svátcích už více než 200 let. Poprvé se její melodie linula o Štědrém večeru roku 1818, tedy přesně před 205 lety.
Příběh jedné z nejoblíbenějších vánočních písní
Dnes jedna z nejznámějších a nejoblíbenějších vánočních písní vznikla na území Rakouska, v městečku Obernsdorf nedaleko Salzburku. Právě zde v kostele svatého Mikuláše o Štědrém večeru roku 1818 zazněla poprvé. Tehdy se zrovna porouchaly varhany, a tak se skladba hrála jen na kytaru. Kostel, v němž se zrodila Tichá noc, však dnes již bohužel nestojí – roku 1899 ho strhla povodeň. Na jeho místě byla později postavena kaple, která dostala název Stille-Nacht Kapelle, tedy Kaple Tiché noci.
O dalších Vánocích, tedy roku 1819, se Tichá noc nehrála. Její noty totiž zapadly za varhany v kostele a na píseň se zapomnělo. Její znovuobnovení nastalo v souvislosti s poruchou varhan, během jejich opravy v roce 1821 totiž noty náhodou nalezl varhaník. Tak se začala píseň znovu hrát, a to i na jiných místech. Postupem času se Tichá noc rozšířila po celém Rakousku i do německých zemí. Již ve 40. letech 19. století se v Německu koleda těšila značné popularitě. Za svou ji zde přijali katolíci i protestanté, její text totiž neměl vyhrazený konfesijní charakter. Někdy v polovině 19. století se Tichá noc hrála o Vánocích i na našem území.
Už v roce 1839 se píseň dostala za hranice Evropy, do Ameriky, kam ji přivezla německá pěvecká rodina Rainerových, která Tichou noc poprvé představila v chrámu Trinity Church na Wall Street v newyorském Manhattanu. Koleda záhy putovala do celého světa.
Kdo jsou autoři koledy?
Dlouho nebylo objasněno autorství oblíbené koledy, to se spolehlivě doložilo v průběhu 50. let 19. století. Tichou noc vytvořili Rakušané Franz Xaver Gruber a Joseph Mohr.
Prvně zmíněný Franz Xaver Gruber byl učitel a varhaník, který složil melodii koledy. Narodil se dne 25. listopadu 1787 do tkalcovské rodiny v malé osadě nedaleko Salzburku. Kvůli chudým rodinným poměrům se Franz musel již jako chlapec zapojit do tkalcovského řemesla a podílet se na výdělku. Ještě když byl malý kluk, si jeho učitel všiml, že má hudební talent. A tak se Franz začal učit hrát v kostele na varhany, což mu šlo velice dobře. Jeho otec však v hudbě neviděl budoucnost a stále považoval svého syna spíše za tkalce s jistým výdělkem. Jednoho dne ale prý ve vesnici onemocněl varhaník a tehdy dvanáctiletý Franz za něj v kostele zaskočil. A v tom okamžiku údajně jeho otec změnil názor a dovolil mu studovat hudbu.
Franz Xaver Gruber studium úspěšně zakončil v roce 1806 a nedlouho poté začal pracovat jako učitel v Arnsdorfu, kde zůstal po dlouhých 20 let. Učitel, kostelník a varhaník ve volném čase komponoval skladby zejména pro církevní účely. A tak vznikla i slavná píseň Tichá noc. Ta mu ovšem nepřinesla největší úspěch. V roce 1820 se teprve Gruber proslavil jako hudební skladatel, a to když zazněla jeho mše složená na oslavu výročí 300 let od posvěcení kostela v Arnsdorfu. Ke konci svého života působil jako varhaník a dirigent ve městě Hallein. Zde také 7. června roku 1863, tedy před 160 lety, zemřel. Bylo mu 75 let.
Text k písni napsal kněz Joseph Mohr, který rád skládal básně. Mohr pocházel z chudé rodiny, byl nemanželským dítětem ženy, která se živila pletením a prodejem svetrů. Jeho otcem měl být údajně nějaký voják, který se na území Salzburku dostal v době napoleonských válek. Nemanželskému dítěti, malému Josephovi, nechtěl jít nikdo za kmotra, nakonec se této role v prosinci roku 1792 ujal místní kat.
Budoucnost Josephovi zajistil salcburský vikář, který mu zafinancoval vzdělání a dostal ho do chrámového sboru, kde hrál na housle a zpíval. Po složení maturitní zkoušky na gymnáziu se Joseph rozhodl pro studium teologie, roku 1815 byl vysvěcen na kněze. Pravděpodobně o rok později napsal text koledy Tichá noc, k níž dva roky na to složil hudbu již zmíněný Franz Xaver Gruber.
Joseph Mohr zemřel před 175 lety, dne 4. prosince 1848. Bylo mu 55 let a ke konci života velmi živořil. Aby mohl být zafinancován jeho pohřeb, rozprodaly se jeho osobní věci, a to včetně kytary, na kterou o Vánocích roku 1818 zahrál koledu Tichá noc.
Související
V Německu boural opilý Santa Claus. Dárky včas nedoručil
RECENZE: Klíč svatého Petra si chtěl otevřít cestu do srdcí diváků. Povedlo se to?
Aktuálně se děje
před 46 minutami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 2 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 8 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
včera
Válek zmínil, jak české zdravotnictví těží z členství v EU
včera
Erdogan v květnu do Bílého domu nedorazí, potvrdili Turci
včera
Voráček pomalu zavírá dveře za svou hráčskou kariérou. Na 99 procent se na led nevrátí
včera
Rusové cílí na ukrajinskou železnici. Útoky si vyžádaly mrtvé i zraněné
včera
Na Mělnicku leželo bezvládné tělo u havarovaného auta. Případ řeší policie
včera
Kreml: Přístup Ukrajiny k raketám ATACMS válku nezmění
včera
Extrémní počasí spaluje Asii. Kvůli vedrům umírají desítky lidí
včera
Maďarsko převezme otěže EU. Szijjártó řekl, na co se během předsednictví zaměří
včera
Karel III. vzdoruje rakovině a nezapomíná na svou matku. Připomněl si ji v kostele
včera
Gazprom zažaloval v Rusku ČEZ, OMV a slovenský ZSE
včera
"Smrt režimu." Ruská žačka 10. třídy si má odpykat 3,5 roku vazby. Prokurátor požadoval pět let v trestanecké kolonii
včera
Černobyl po 38 letech od výbuchu není mrtvou zónou. Životu se v okolí daří
Výbuch jaderné elektrárny Černobyl je vyjma shození atomových bomb za války dodnes největší jadernou katastrofou, se kterou se kdy lidstvo setkalo. Radioaktivní mrak po výbuchu, k němuž došlo 26. dubna 1986, zahalil celou Zemi a úřady byly nuceny evakuovat nejen nejbližší okolí elektrárny, ale i dvacetitisícové město Pripjať, dnes přezdívané jako město duchů. Nové výzkumy ale odhalují, že do radioaktivní zóny se postupně vrací život.
Zdroj: Libor Novák