Velký londýnský mor. Jaká opatření proti šíření nebezpečné choroby platila roku 1665?

V roce 1665 se v Londýně rozšířila morová nákaza. Ta donutila i samotného krále Karla II. Stuarta k odchodu z hlavního města do Oxfordu. Do dnešní doby se dochoval soubor nařízení, která tehdy měla zabránit šíření nebezpečné nemoci.

První nakažení byli v Londýně již na konci roku 1664. Naplno mor udeřil na jaře roku následujícího, hlavním městem se šířil zejména v měsíci červenci. Na podzim roku 1665 umíralo i sedm tisíc lidí na jediný týden! O rok později šíření nákazy zabránila paradoxně jiná tragická událost, a to požár města, který sice zničil mnoho budov, ale také zahubil krysy a blechy, tedy přenašeče moru.

Jak se tehdy mělo zabránit šíření morové nákazy, to víme z dochovaných nařízení. V Londýně byli určeni tzv. dohlížitelé, kteří měli za úkol pravidelně chodit od domu k domu a zjišťovat, kolik lidí a domácností je morem postiženo. Na základě tohoto zjištění mohli dohlížitelé učinit preventivní opatření v podobě uzavření zamořených oblastí. Domy nemocných bylo nutné také zapečetit, aby z nich nikdo nemohl vyjít nebo do nich vstoupit. Ke každému takovému domu pak byli přiděleni dva hlídači – jeden na den a druhý na noc. Ti měli stejnou funkci jako zmíněné zapečetění domu. Hlídači také zajišťovali postižené domácnosti zásobení potravinami a dalšími nezbytnostmi.

Velký londýnský mor také vyžadoval nasazení většího počtu ranhojičů, ošetřovatelek a ohledávaček. Ranhojiči měli především sledovat vývoj nemoci u jednotlivých obyvatel města a snažit se zlepšit jejich zdravotní stav. Takoví ranhojiči se museli omezovat pouze na péči o morové pacienty, k těm trpícím jinou chorobou nesměli z důvodu omezení šíření choroby docházet. Úzce spolupracovali také s ohledávačkami, tedy se ženami pověřenými ohledáním zemřelých. Ranhojič spolu s ohledávačkou zjišťovali, na jakou chorobu dotyčný zemřel, a informovali o tom vedení města. Také ohledávačky byly omezeny na vykonávání pouze činnosti u nemocných morem, zakázáno jim bylo například vykonávat jinou živnost nebo se zdržovat v místech morem nezasažených. Ranhojičům, ohledávačkám a ošetřovatelkám bylo nařízeno kromě výkonu svých povinností u nemocných zůstávat doma. Všechny osoby, které přišly do kontaktu s nemocným, nosily při pohybu na veřejných místech dlouhou červenou hůl, aby se jim zdraví lidé mohli vyhýbat.

Všichni obyvatelé města měli povinnost příslušným úřadům oznámit, pokud sami nebo někdo z domácnosti morem onemocněli. Zároveň bylo důsledně doporučováno, aby každý pravidelně prohlížel své tělo, zda se na něm neobjeví morové vředy. Pokud tento jev někdo zaznamenal, měl o tom neprodleně informovat dohlížitele – dle vydaného nařízení nejpozději do dvou hodin od zjištění těchto příznaků nemoci. Dohlížitel, ranhojič nebo ohledávačka při posouzení projevů moru museli dotyčného izolovat doma. Domácnost bylo možné opustit až za dobu jednoho měsíce po vyléčení. Zamořený dům se označoval červeným křížem namalovaným na dveře, nad kříž se psal nápis „Bože, smiluj se nad námi“.

Jak již bylo zmíněno, zamořené domy se zapečeťovaly – nikdo z nich nesměl vycházet nebo do nich vstoupit. Pokud někdo toto nařízení porušil a dům nemocného navštívil, musel po několik dní zůstat ve své domácnosti v izolaci. Na dodržování dohlížel hlídač. Když se u takového člověka po nějaký čas neobjevily příznaky nemoci, mohl svůj dům opustit. Naopak nemocný musel zůstat ve svém domě, v těžkém stavu byl přemístěn do nejbližšího morového špitálu. K tomuto přesunu docházelo za přísných hygienických podmínek výhradně v noci, kdy byly ulice liduprázdné. Dům nemocného (nebo zemřelého) se následně dezinfikoval vykuřováním. Předměty, se kterými nemocný přišel do styku, se zpravidla pálily. Nikdy se nesměly z domu vynést a někam přemístit! Obchodníkům bylo z preventivních důvodů zakázáno prodávat staré šaty nebo ložní prádlo, protože se nedalo prokázat, že nepochází ze zamořených domů. Pokud toto nařízení některý obchodník porušil, musel zůstat izolován ve své domácnosti po dobu nejméně dvaceti dnů. Totéž musel dodržet i zákazník, který u obchodníka nakoupil.

V době moru se dbalo i na zvýšenou čistotu domů a ulic. Každému majiteli domu bylo nařízeno pravidelně uklízet svou domácnost i prostor před stavením. Veškerý odpad se odvážel daleko za město. Nedovolovalo se shromažďovat odpadky v blízkosti domu, třeba na zahradě nebo ve dvoře. Dohlíželo se i na trhy, kde se zakazovalo prodávat zkažené maso nebo plesnivé plody. Dle dobového přesvědčení totiž takové zboží představovalo zdroj nákazy. Pivovarníkům se nařizovalo častější čištění sudů. V centru města nesměl nikdo chovat hospodářská zvířata, psy a kočky. Potulná zvířata měla být utracena.

Omezena byla rovněž zábava a radovánky. Zakázala se divadelní představení, turnaje nebo zpěvy. Nikdo nesměl pořádat veřejné hostiny, které tehdy byly především záležitostí cechů. Provoz hostinců a krčem musel být zkrácen – platil zde zákaz pořádání velkých hostin a zavírací doba byla stanovena na devátou hodinu večerní. Všem obyvatelům Londýna se ostatně doporučovalo, aby pokud možno opouštěli svůj dům jen v nejnutnějších případech, než morová nákaza zmizí z města.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

Více souvisejících

historie Londýn mor prevence

Aktuálně se děje

před 2 hodinami

Česko - Finsko 1:0 (po sn)

Češi vstoupili do mistrovství světa infarktovým zápasem. Finy porazili až v nájezdech

V zahajovacím duelu mezi Českem a Finskem na Mistrovství světa v ledním hokeji 2024 v Praze to byla bitva až do samotného konce. Ani v základní hrací době, ani v prodloužení nepadl jediný uznaný gól, a tak o vítězi rozhodly až samostatné nájezdy. Ondřej Kaše a kapitán Roman Červenka se blýskli góly, zatímco brankář Lukáš Dostál zůstal na stodesetprocent čistý.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn.

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

včera

Ilustrační fotografie.

Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka

Čtvrtečního tréninku v pražské O2 Areně se zúčastnil poprvé útočník Toronta David Kämpf, který se tak připojil k týmu. Musel ho naopak opustit někdo ze stávajících nominovaných, vyšlo to na Pavla Kousala. Realizační tým v čele s Radimem Rulíkem pak počítá s Kämpfem do prvního utkání turnaje, který Češi odehrají v pátek proti Finsku. Kromě toho ve čtvrtek taktéž vybrali kapitána a jeho asistenty. Čéčko bude nosit podle očekávání ten nejzkušenější Roman Červenka a jeho pobočníky se pak stali obránce Radko Gudas (Anaheim) a útočník Ondřej Palát (New Jersey).

včera

včera

včera

Izraelská armáda se připravuje k útoku na Hamás

Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba

Podle agentury Reuters dnes izraelské tanky zablokovaly hlavní silnici oddělující východní a západní část Rafahu na jihu Pásma Gazy, což v podstatě obklíčilo celou východní část tohoto města. Obyvatelé východní a severovýchodní části města hlásí téměř nepřetržité exploze a střelbu, přičemž intenzivní boje mezi izraelskou armádou a ozbrojenci z hnutí Hamás a Palestinského islámského džihádu pokračují.

Aktualizováno včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny

Ruské jednotky spustily v pátek ráno pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny v Charkovské oblasti a u města Vovčansk postoupily přibližně o jeden kilometr. Uvedla to agentura Reuters odvolávajících se na ukrajinské ministerstvo obrany a zdroj z prostředí ukrajinské armády.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii

Během noci na pátek se město Charkov na severovýchodě Ukrajiny opět stalo cílem útoku ruské armády, tentokrát s nasazením pravděpodobně balistických střel. Informovala o tom britská stanice BBC s odvoláním na ukrajinské úřady.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy