ROZHOVOR | Ruská agrese je přímý útok na svobodu a demokracii. Musíme být neústupní, říká Bělobrádek

I na české politické scéně je hlavním tématem posledních dní ruská agrese vůči Ukrajině. Podle někdejšího vicepremiéra a předsedy stálé sněmovní komise pro kontrolu činnosti BIS Pavla Bělobrádka (KDU-ČSL) jde o přímý útok na svobodu a demokracii. Západní společenství nesmí Rusku ustupovat, říká poslanec v rozhovoru pro EuroZprávy.cz.

Před několika dny zaútočila vojska ruské federace na Ukrajinu, a to po několika měsících stupňování napětí a hromadění desetitisíců vojáků na ukrajinských hranicích. Překvapil vás osobně tento krok, a jak jej vnímáte?

Nepřekvapil mě útok samotný, ale jeho razance a cíle. Ukázalo se, že naše a spojenecké tajné služby měly dobré zpravodajské informace a samotný Putin už je schopen snad všeho. Zřejmě přestal být racionální.

Množství lidí nejen na sociálních sítích popisují své obavy z možného rozšíření konfliktu – a nelze se jim příliš divit, konflikt se odehrává velmi blízko ČR. Sdílíte tyto obavy i vy?

Samozřejmě se obavám nedivím. Jde o nebezpečnou situaci, která může přerůst v rozsáhlý konflikt, kdyby se Putin nevzdal svých plánů na obnovu vlivu v Evropě. Proto jsem rád, že jsme členy pevné bezpečnostní struktury, jakou je NATO. A doufám, že Rusko nakonec nebude konflikt dál eskalovat. Teď bude záležet, jak moc budeme jednotní a razantní. A kromě toho – i jak tvrdě ukážeme Číně, že když utvoří blok s Putinem, odstřihneme ji taky, protože nemůže bez skrupulí obchodovat s oběma stranami a těžit z toho. Věřím, že přes problémy to pro nás bude znamenat posílení.

Bude třeba neústupnost a trpělivost. I když se jistě nálady budou měnit a široká podpora obyvatel západu bude klesat s protahováním konfliktu a při reálném dopadu na naší životní úroveň a komfort.

Ukrajinský prezident volá po co nejtvrdší možnou odpověď na ruskou agresi. Pomáhá podle vás západ Ukrajině dostatečně? Přece jen se objevují hlasy, že se sankcemi nakonec při svých kalkulacích Putin musel počítat a příliš ho ani nezasáhnou…

Záleží na jejich tvrdosti a vymahatelnosti. Pokud se budou obcházet, jsou k ničemu. Proto hovořím i o Číně. Např. jejím odběru ropy a plynu od Ruska.

Mezi českými občany se objevuje i spousta solidarity, po celé republice se pořádají demonstrace na podporu Ukrajinců. Co ale konkrétně mohou lidé udělat, aby Ukrajině pomohli?

Požádal bych o podporu vlády, která pomáhá, jak může. Lidé by se měli chovat racionálně, a pokud chtějí, podpořit například prověřené neziskovky. Dělat co nejméně věcí na vlastní pěst, protože i dobrý úmysl může někdy situaci spíš zkomplikovat. Sledovat pokyny ministerstev, krajů a obcí. A být vytrvalí a trpěliví.

Jak se vlastně hodlá do pomoci zapojit česká vláda, či jak se už zapojila?

Vláda cíleně posílá pomoc, o kterou Ukrajina žádá, a to včetně vojenského materiálu. Intenzivně komunikujeme, protože by bylo chybou vozit a darovat to, co nepotřebují. Pomoc musí být efektivní, nepřetěžovat a neblokovat kapacity pro opravdu žádané věci. Česká vládní pomoc probíhá ve více směrech, humanitárním i vojenském, přičemž bohužel ne vše lze zveřejnit. Samozřejmě se připravujeme na eventuální příliv uprchlíků, a to včetně zabezpečení jejich zdravotního a sociálního zabezpečení, možnosti ubytování, škol a zaměstnání.

Dá se očekávat množství uprchlíků z celé Ukrajiny. Je na to ČR připravená?

Ano, jsme schopni přijmout řádově tisíce uprchlíků, na vyšší počty přípravy intenzivně probíhají.

Z Putinových prohlášení docela jasně vyplývá, že jeho ambicí je obnovit ruskou sféru vlivu nejen ve východní Evropě. Jak bychom měli těmto coby západní společnost čelit?

Především bychom se měli odstřihnout od závislosti na Rusku, zejména na surovinách. Nejsem schopen říci, zda tomu Green Deal pomůže, nebo ho zatím musíme zmírnit, to musejí odpovědět analytici.

Znamená aktuální ukrajinský konflikt cosi na způsob nové studené války?

To ne, toto je otevřený konflikt, který musíme číst jako přímý útok na svobodu, sebeurčení a demokracii. Jde o nepřímý atak vůči NATO. A my se mu musíme bránit.

Související

David Broul (použito se svolením D. Broula) Rozhovor

Fico je slovenský Chuck Norris. Vyhraje i volby, v nichž nekandiduje, říká politolog David Broul pro EZ

Slováci si o víkendu zvolili za prezidenta Petera Pellegriniho, který ve druhém kole voleb hlavy státu porazil bývalého diplomata Ivana Korčoka. EuroZprávy.cz v tomto kontextu oslovily pro rozhovor politologa Davida Broula z Univerzity Palackého v Olomouci. Broul připustil, že Pellegrini je skutečně vládní kandidát a k vítězství mu dopomohli voliči Štefana Harabina z prvního kola. „V kontextu dosavadních kroků vlády, jako je rušení Úřadu speciální prokuratury, snahy ovládnout veřejnoprávní televizi a tak dále, nečeká slovenskou demokracii v brzké době nic pozitivního,“ říká.
Juraj Smatana (použito se svolením J. Smatany) Rozhovor

Slovensko čekají krušné časy. Fico a nový prezident chtějí úplné ovládnutí státu a médií, říká Smatana

Kam kráčí Slovensko s nově zvoleným prezidentem Peterem Pellegrinim? Jak ovlivní volba zahraničně-politické směřování země a jaké ponaučení si ze slovenských prezidentských voleb můžeme vzít u nás? Nejen na se EuroZprávy.cz zeptaly Juraje Smatany, bývalého slovenského politika, dlouhodobého občanského aktivisty a zástupce liberálně-demokratického, prozápadního směřování Slovenska. 

Více souvisejících

rozhovor Pavel Bělobrádek válka na Ukrajině Ukrajina Rusko Ruská armáda Armáda Ukrajina NATO

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 12 minutami

před 12 minutami

před 45 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Britská královská rodina, ilustrační fotografie.

Princezna Kate zůstane doma sama. William učinil zásadní rozhodnutí

Poprvé od chvíle, kdy princezna Kate v březnu odhalila diagnózu, se princ William vrátí k povinnostem člena britské královské rodiny. Informují o tom zahraniční média. Kate přitom není jediným zástupcem monarchie, který omezil veřejná vystoupení ze zdravotních důvodů. S rakovinou se potýká také král Karel III. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

včera

včera

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy