Globální oteplování pokračuje, loňský rok byl jedním z nejteplejších v historii

V roce 2020 pokračoval v Evropě a v Arktidě trend oteplování. Uvádí to zpráva evropské služby Copernicus, která monitoruje změny klimatu. Loňský rok byl podle ní vůbec nejteplejší v Evropě a druhý nejteplejší v Arktidě.

Vloni se také střídala období silných dešťů se suchem. Navzdory poklesu emisí z lidských činností se zvýšily koncentrace oxidu uhličitého a metanu v atmosféře a dosáhly nového rekordu.

V Evropě byla vloni zaznamenána nejvyšší průměrná roční teplota. Nejvýrazněji se tato tendence projevila v zimě, kdy teploty byly vyšší o 3,4 stupně než průměr z let 1981 až 2010 a o 1,4 stupně než při předchozí nejteplejší zimě. V roce 2020 nebyly vlny veder v celé Evropě tak intenzivní ani dlouhodobé jako v předchozích letech, uvedla agentura Copernicus. V některých oblastech Evropy, například ve Skandinávii či ve Francii, ale byla zaznamenána období s velmi vysokými teplotami.

V Evropě se také střídala období sucha s týdny, kdy kvůli bouřím byly zaznamenány velmi vysoké denní srážky. To se na jaře projevilo v severozápadní Evropě na průtoku řek, jejichž hodnota velice kolísala. Bouře Alex pak v říjnu přinesla do Francie, Británie či Itálie rekordní úroveň denních srážek a záplavy.

Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byl loňský rok pátým nejteplejším od roku 1961. Všechny teplejší roky spadaly do minulé dekády. Srážek loni v ČR spadlo 761 milimetrů na metr čtvereční, což představuje 111 procent průměru z let 1981 až 2010 a desátou nejvyšší roční úhrn od 1961.

Rok 2020 byl druhým nejteplejším v Arktidě. Průměrná roční teplota se pohybovala o 2,2 stupně výše, než činní dlouhodobý průměr z let 1981 až 2010. Podíl na tom měly výrazně teplejší léto a podzim. Kvůli tomu byly v těchto měsících zaznamenány citelně nižší rozsah mořského ledu a podprůměrná rozloha sněhové pokrývky. Je pravděpodobné, že toto přispělo k nadprůměrnému teplu, protože méně sluneční energie se odráželo od sněhu a místo toho se absorbovala do povrchu, uvádí unijní agentura.

Ačkoliv emise způsobené člověkem se vloni mírně snížily, a to také kvůli pandemii koronaviru a souvisejícím omezením ekonomické činnosti, koncentrace v ovzduší dvou významných skleníkových plynů, oxidu uhličitého a metanu, vzrostly. Růst oxidu uhličitého byl nižší než v předchozích letech, zatímco v případě metanu tomu bylo naopak. Jeho koncentrace tak byla nejvyšší přinejmenším od roku 2003.

Vývoj teplot v Evropě a Arktidě ale není v globálním měřítku výjimkou. "Celosvětově byl rok 2020 jedním ze tří nejteplejších zaznamenaných let, přičemž posledních šest let bylo nejteplejších šest zaznamenaných," informovala agentura Copernicus.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 56 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu: Izrael zůstane proti Hamásu osamocený, když bude muset

Izrael zůstane ve válce proti palestinskému hnutí Hamás "osamocený", pokud bude muset. Prohlásil to dnes izraelský premiér Benjamin Netanjahu v reakci na varování prezidenta USA Joea Bidena v souvislosti s plánovanou operací izraelské armády ve městě Rafah na jihu Pásma Gazy. Uvedla to agentura AP.

včera

Ilustrační foto

Všechny vodní elektrárny na Ukrajině jsou vážně poškozeny

Při středečních útocích ruských sil na Ukrajinu byly vážně poškozeny dvě vodní elektrárny a jsou mimo provoz. Podle agentury Reuters to ve čtvrtek uvedla státní energetická společnost Ukrhydroenerho, nekonkretizovala však, o které elektrárny se jedná.  

včera

včera

včera

Polsko-běloruská hranice

Polsko posiluje kovovou bariéru na hranici s Běloruskem

Polsko posiluje kovovou bariéru na své hranici s Běloruskem, aby zabránilo nelegální migraci. Připravuje také plány na zvýšení ochrany hranice s Ruskem, uvedl ve čtvrtek polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz podle agentury AP.

včera

včera

včera

Valerij Zalužnyj

Změny ve vedení Ukrajiny: Zalužnyj míří do Británie, Kubrakov skončil

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek dekretem oficiálně jmenoval bývalého vrchního velitele ozbrojených sil Valerije Zalužného mimořádným a zplnomocněným velvyslancem Ukrajiny v Británii. Ukrajinský parlament také dnes odvolal Olexandra Kubrakova z funkce místopředsedy vlády pro obnovu Ukrajiny.

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

V lomu ČSA přeruší těžbu. Bude se propouštět, oznámila Severní energetická

Severní energetická ve čtvrtek oznámila, že přerušuje těžbu hnědého uhlí v lomu ČSA na Mostecku v Ústeckém kraji. Rozhodnutí o ukončení provozu má přijít v následujících měsících. Firma se chystá propustit asi 500 zaměstnanců. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy