Fanoušci ztratili zájem o český fotbal

Praha - Podle aktuální studie mezinárodní sítě poradenských společností KPMG European Stadium Insight 2011 patří návštěvnost českých fotbalových zápasů k vůbec nejnižším v Evropě. Studie zjistila, že kapacita českých stadionů se využívá z pouhých 46 procent, informovala společnost v tiskové zprávě.

Hůře jsou na tom už jen prvoligové kluby na Slovensku nebo v Maďarsku. Naproti tomu ve "velké pětce" (tj. ve francouzské, anglické, německé, italské a španělské lize) jsou arény dlouhodobě téměř vyprodány - konkrétně v anglické Premiere League jsou zaplněny z 92 procent.

Nízká návštěvnost stadionů se pak promítá i do ekonomiky klubů. Zatímco v zemích "velké pětky" se příjmy ze vstupného podílí na celkových příjmech klubů průměrně z 21 procent, v České republice se jedná o pouhých osm procent. Kromě nízkého počtu diváků je pro český fotbal charakteristický také nedostatek nových moderních stadionů.

"Ačkoli je v Česku fotbal sportem číslo jedna, návštěvnost tomu příliš neodpovídá. Pokud bude chodit na fotbal tak málo lidí jako doposud, ekonomická situace klubů se v blízké budoucnosti nezlepší," říká Vladimír Dvořáček, Partner společnosti KPMG Česká republika, a doplňuje: "Inspiraci, jak nalákat fanoušky na fotbal, by měly kluby hledat v zahraničí a následně ji přizpůsobit českým podmínkám."

Necelá čtvrtina klubů v nejvyšší fotbalové lize v Česku má stadion ve svém vlastnictví. Ostatní kluby si pak stadiony většinou pronajímají. Průměrné stáří českých stadionů se pohybuje mezi 30 až 50 lety. Velká část z nich však byla za posledních sedm let rekonstruována za finanční pomoci soukromých investorů nebo měst, ve kterých kluby působí. "Za povedené modernizace můžeme například považovat stadiony v Jablonci nad Nisou, Liberci, Uherském Hradišti, Mladé Boleslavi, Českých Budějovicích, Plzni nebo v Praze na Letné," říká Dvořáček.

Historicky vůbec nejstarší stadiony v Evropě se nacházejí ve Skotsku, Anglii, Švédsku a Itálii. Naopak nejmladší jsou v Portugalsku nebo Nizozemsku. "Například v Anglii, kde má fotbalové fanouškovství velmi silnou tradici, došlo za posledních osm let k výrazným modernizacím. Svůj podíl na tom ovšem mají i významné příjmy ze vstupenek a permanentek, které naplňují klubové rozpočty z 26 procent," upozorňuje Dvořáček.

V minulém ročníku Gambrinus ligy přišlo fotbalisty na stadiony podpořit v průměru 4 473 diváků na zápas. "Jednou z příčin takto nízké návštěvnosti může být obecně menší počet obyvatel České republiky, než je v zemích velké pětky," myslí si Dvořáček. "Češi navíc mnohdy nechtějí nebo nemůžou utrácet za zábavu v podobě návštěvy fotbalového utkání. Často tak dají přednost pasivnímu fandění u televize, než aby podpořili svůj klub přímo na stadionu. Na druhé straně, pokud se českému klubu poštěstí uvítat atraktivního soupeře v evropské klubové soutěži, návštěvnost výrazně stoupne, jak jsme tomu byli svědky při nedávném utkání Plzně s Barcelonou."Přestože jedno z doporučení Evropské fotbalové unie (UEFA) říká, že sdílení stadionů více kluby je efektivním řešením, v Česku fanoušky zatím spíše rozděluje na dva tábory. "Situace konkrétně nastala mezi kluby SK Slavia Praha a Bohemians 1905 v pražském Edenu," říká Dvořáček a dodává: "Vedení obou klubů tak nyní kromě stadionu sdílí i mnohdy ostrou kritiku svých fanklubů."UEFA doporučuje výstavbu nových menších stadionů s kapacitou mezi 15 000 až 20 000 diváky. Investice do realizace takových projektů, které by měly splňovat všechna výše uvedená kritéria, by se měla pohybovat okolo 20 milionů eur. V přepočtu na české koruny se jedná o částku téměř půl miliardy. V České republice se největší stadiony nacházejí v Praze na Letné a v Edenu (necelých 21 000 sedadel), hned za nimi jsou Teplice a Ostrava (18 221 a 17 500 sedadel). Naopak nejmenší stadiony prvoligových klubů jsou v Mladé Boleslavi, na pražském Žižkově nebo na Julisce (mezi 4 500 až 5 600 sedadly). Většina z nich byla založena účelově a slouží zejména fotbalovým oddílům.

Související

Fotbal, ilustrační fotografie.

Česká fotbalová reprezentace má prvního zahraničního trenéra v historii. Španěla Santiho Deniu

To, o čem se v posledních dnech spekulovalo, se koncem července potvrdilo. Česká fotbalová reprezentace bude mít poprvé ve své historii zahraničního hlavního trenéra, konkrétně dvaapadesátiletého španělského stratéga Santiho Deniu. Jdeo trenéra, který byl dosud spjat se španělskými mládežnickými reprezentacemi, s nimiž měl několik úspěchů, když vyhrál evropské šampionáty hráčů do 17 let i do 19 let. Jeho jistě nejvýraznějším úspěchem je pak zlatá olympijská medaile z Paříže 2024, kterou vyhrál se Španělskem. Jeho nejbližším pobočníkem v novém realizačním týmu pak bude jeho krajan Pablo Amo.
Ilustrační fotografie.

Španělský tisk má jasno. Novým trenérem české reprezentace má být olympijský vítěz

Vypadá to, že příběh, který se v tuzemském fotbalovém prostředí roztočil po ostudném výkonu českého týmu na nedávném mistrovství světa v zámoří, dostává pomalu ale jistě jasný směr a cíl. Ve středu přišel totiž španělský deník AS s informací, že s největší pravděpodobností se novým trenérem českého fotbalového národního týmu stane španělský stratég Santi Denia. Dvaapadesátiletý trenér má za sebou řadu úspěchů především s mládežnickými španělskými reprezentacemi s tím, že na posledních letních olympijských hrách v Paříži v roce 2024 vyhrál se Španělskem zlato.

Více souvisejících

Fotbal

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

5. srpna 2026 21:12

Benjamin Netanjahu

Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal

Mírový plán amerického prezidenta pro Gazu se ocitl v ohrožení poté, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu veřejně odmítl navrhované podmínky odzbrojení hnutí Hamás. Zatímco šéf Bílého domu dříve tvrdil, že Izrael je s předběžnou dohodou spokojen, izraelská vláda dala jasně najevo, že finální text nepodepsala.

5. srpna 2026 19:55

5. srpna 2026 18:31

Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota

Německá policie musela na letišti v Lipsku nasadit protibombového robota poté, co byl v zabezpečeném prostoru nákladní zóny objeven dron vybavený výbušným zařízením. Incident se odehrál v bezprostřední blízkosti ukrajinského nákladního letounu a vyžádal si dočasné přerušení provozu i odklonění několika letů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy