Čína zahájila svou první misi k Marsu, sonda má přistát na planině Utopia Planitia

23. července 2020, 08:12 — Autor: EuroZprávy.cz / ČTK

Z čínského kosmického střediska Wen-čchang na ostrově Chaj-nan dnes ve 12:41 místního času (6:41 SELČ) odstartovala raketa Dlouhý pochod 5, která nasměruje k Marsu družici s přistávacím modulem a průzkumným vozítkem. Jde o první pokus Číny s přistáním na rudé planetě, které se předpokládá v dubnu nebo květnu příštího roku.

raketa Dlouhý pochod 5B (Long March-5B)
FOTO: Profimedia

doporučujeme

Úspěšný start rakety bylo možné sledovat v přímém přenosu na internetu. Čína plánuje dopravit na Mars robotické vozítko poháněné solární energií ke sběru vědeckých dat. Předpokládá se, že k Marsu čínský satelit dorazí v únoru. O přistání na planině Utopia Planitia na severní polokouli Marsu by se Číňané měli pokusit o dva až tři měsíce později.

zdroj: YouTube

Svou marsovskou misi Čína pojmenovala Tchien-wen (Tianwen), což v překladu znamená Otázky k nebesům. Inspirací se stala stejnojmenná dlouhá báseň prvního a zároveň nejvýraznějšího básníka staré Číny Čchü Jüana (asi 340-278 př.n.l.).

China successfully launched its Mars mission #Tianwen1 from S China's Hainan Province via its heaviest carrier rocket #LongMarch5, ushering in a new era in which the country's deep-space exploration expands beyond the moon to #interplanetary missions. https://t.co/jhnUPve1Ml pic.twitter.com/wBXiIdm99w
— Global Times (@globaltimesnews) July 23, 2020

Již v noci na pondělí odstartovala z japonského vesmírného střediska Tanegašima k Marsu nosná raketa H-IIA s družicí Amal (Naděje). Vyslaly ji Spojené arabské emiráty. Satelit bude od května příštího roku kolem Marsu kroužit a zkoumat jeho atmosféru.

Svůj šestikolový rover jménem Perseverance (Vytrvalost), zhruba o velikosti automobilu, hodlají mezi 30. červencem a 15. srpnem vyslat na Mars také Američané. Robotické vozítko bude mimo jiné shromažďovat údaje o klimatu a geologii planety a sbírat vzorky hornin a prachu, které by v budoucnu měly být přepraveny na Zemi k analýze. Mise zahrnuje také hledání známek možného minulého života na Marsu.

Psali jsme:

Žádné jiné zemi než Spojeným státům se dosud nepodařilo na povrch Marsu dopravit aparát, který by následně řádně fungoval. V současné době operují na povrchu rudé planety dvě vozítka amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), a to InSight a Curiosity. Šest dalších aparátů zkoumá Mars z jeho oběžné dráhy; tři jsou americké, dva evropské a jeden indický.

Marsovská mise je dalším krokem ambiciózního čínského vesmírného programu. Čína se po někdejším Sovětském svazu a po Spojených státech v roce 2003 stala teprve třetí zemí, která dokázala vlastními silami vynést na oběžnou dráhu kolem Země člověka. V roce 2008 první čínský kosmonaut vystoupil do volného prostoru a loni přistála nepilotovaná čínská vědecká sonda na málo prozkoumané odvrácené straně Měsíce.