Vědci zachytili z vesmíru mimořádně silný signál. Vyslal ho satelit, který má být 60 let mrtvý

Australským astronomům se v červnu 2024 podařilo zachytit mimořádně silný radiový signál, který na okamžik zastínil veškeré ostatní zdroje ve vesmíru. Původ signálu však nebyl kosmický – překvapivě vycházel z dávno nefunkčního satelitu NASA jménem Relay 2, vypuštěného v roce 1964 a zneaktivněného už v roce 1967.

Tento objev učinili odborníci z Curtinovy univerzity v Západní Austrálii za pomoci radioteleskopu ASKAP, jenž sestává ze 36 třípatrových antén. Tým původně pátral po tzv. rychlých radiových záblescích (FRB), jevech z hlubokého vesmíru, které mohou trvat jen milisekundy a mají obrovskou energetickou intenzitu. Tyto záblesky podle současných teorií pravděpodobně pochází z magnetarů – extrémně hustých pozůstatků po explozích hvězd s mimořádně silnými magnetickými poli.

Když se však tým zaměřil na právě zachycený signál, zjistil, že nepochází z hlubin vesmíru, ale z místa vzdáleného pouhých 4 500 kilometrů od Země. Po důkladné analýze z databází družic bylo zjištěno, že přesně odpovídá poloze starého satelitu Relay 2. Tento komunikační satelit sehrál významnou roli v přenosu signálů mezi USA a Evropou a také při televizním pokrytí olympijských her v Tokiu v roce 1964. Po třech letech ale dosloužil a od té doby byl považován za vesmírný odpad.

Vědecký tým se rozhodl případ důkladně prozkoumat a publikoval analýzu ve vědeckém žurnálu The Astrophysical Journal Letters. Ukázalo se, že původní rozmazaný obraz dat byl způsoben tím, že signál přicházel z takzvaného blízkého pole – což znamená, že zdroj se nacházel v relativní blízkosti teleskopu. Z tohoto důvodu se vlna šířila zakřiveně, což zkreslilo obraz. Odstraněním dat z vnějších antén a zaměřením na střed pole dosáhli badatelé ostřejšího výsledku – a záhadný signál se ukázal jako extrémně jasný a trvající přibližně tři nanosekundy.

Intenzita záblesku byla obrovská – až 3 000krát silnější než běžné radiové signály. Hlavní hypotéza, kterou výzkumníci předložili, zní, že šlo o elektrostatický výboj způsobený nahromaděním elektrického náboje na kovovém povrchu satelitu. Po určité době se náboj uvolnil ve formě jiskry – obdobně jako když si člověk nabije boty na koberci a dotkne se kovového předmětu.

Alternativní, méně pravděpodobnou možností je, že šlo o dopad mikrometeoroidu. Takové částečky, i když mají méně než milimetr, se mohou při rychlosti přes 20 km/s srazit se satelitem, a přitom vytvořit plazma – žhavý a hustý plyn – který může vyslat krátký záblesk radiových vln. Odborníci ale soudí, že podmínky pro tuto možnost jsou příliš specifické, a dávají přednost hypotéze elektrostatického výboje.

Relay 2 tak po více než 50 letech mlčení nečekaně „promluvil“ a vědcům připomněl, že i zdánlivě neaktivní objekty na oběžné dráze mohou být stále zdrojem rušivých signálů. Tento incident zároveň otevírá nové možnosti sledování stavů starých družic prostřednictvím radioteleskopických pozorování. Podle vědců by k podobným účelům mohly být použity i podstatně levnější detektory než gigantický ASKAP.

Na druhou stranu však případ upozorňuje i na rostoucí riziko, které představuje vesmírný odpad. Od začátku kosmické éry bylo vypuštěno zhruba 22 000 satelitů, přičemž více než polovina z nich je dnes nefunkční. Kolize a rozpady těchto těles vytvářejí miliony malých úlomků, které krouží kolem Země rychlostmi až 29 000 km/h.

„Snažíme se detekovat záblesky z hlubokého vesmíru, trvající pouhé nanosekundy. A pokud se podobné signály mohou vyskytovat i z družic, musíme být velmi opatrní,“ upozornil hlavní autor studie Clancy James. Uvedl také, že množství nově vypouštěných satelitů může detekci signálů z vesmíru významně zkomplikovat.

Studii nezávisle posoudili i další experti – například profesor James Cordes z Cornellovy univerzity, podle nějž je vysvětlení s elektrostatickým výbojem pravděpodobné a konzistentní s dřívějšími poznatky. Ralph Spencer, emeritní profesor radioastronomie na univerzitě v Manchesteru, rovněž uvedl, že jiskření starých satelitů není výjimečné – podobné výboje byly v minulosti zaznamenány i u GPS družic.

Výsledky tak potvrzují, že astronomové musí pečlivě rozlišovat, zda zachycený signál pochází z hlubin vesmíru, nebo z objektů v blízkosti Země. Budoucí projekty, jako například radioteleskop SKA-Low budovaný v Austrálii, by mohly nabídnout hlubší pohled na podobné jevy – a třeba i přinést další překvapení z „hrobu“ dávno ztracených družic. 

Související

Chování černých děr.

Čeští vědci zabodovali v NASA. Pomohli s odhalením tajemství černých děr

Tým českých astrofyziků z Akademie věd dosáhl významného vědeckého pokroku v oblasti studia černých děr. V rámci mezinárodní spolupráce zveřejnili dvě studie, které přinášejí nové informace o chování rentgenových dvojhvězdných systémů s černou dírou. Tyto černé díry, o hmotnosti odpovídající hvězdám, přitahují hmotu z blízké hvězdy, čímž vzniká akreční disk. Zároveň mohou na pólech vypouštět vysokoenergetické výtrysky. Tento výzkum, využívající družici IXPE, se zaměřil na rentgenový binární systém Swift J1727.8–1613 a přinesl nové, zásadní objevy.

Více souvisejících

NASA Satelity

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump oznámil uzavření dohody o clech mezi USA a EU

Spojené státy americké se dohodly s Evropskou unií na výši cel, které se rozhodl zavádět americký prezident Donald Trump. Právě šéf Bílého domu v neděli oznámil dohodu po setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou ve Skotsku. 

včera

včera

včera

včera

včera

Letiště Václava Havla Praha

Doporučení zní jasně. Co mají dělat lidé v případě mimořádné situace na letišti?

Podezřelé zavazadlo způsobilo minulý čtvrtek uzavření bezpečnostní kontroly na Terminálu 2 pražského letiště. Zasahovala policie i pyrotechnik, provoz byl dočasně přerušen. Cestující, kteří kvůli podobným mimořádným situacím nestihnou let, se musí obracet na své aerolinky. Letiště podle mluvčího Jiřího Hannicha do těchto procesů nemůže vstupovat, jak informoval pro EuroZprávy.cz. 

včera

včera

včera

včera

včera

Povodně, ilustrační fotografie.

Nevyzpytatelné počasí: Prší více, než se čekalo. Hladiny řek už stoupají

Až třetího stupně povodňové aktivity mohou dosáhnout některé vodní toky v Jeseníkách a Beskydech kvůli vydatným dešťům. Vyplývá to z nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), který upřesnil územní i časovou platnost varování před vydatnými srážkami a v některých oblastech zvýšil stupeň nebezpečí či upřesnil varování před povodňovými jevy.

včera

včera

Hasiči v Řecku, ilustrační fotografie.

Řeckem se šíří ničivé požáry. Kouř už se dostal až do Atén

Letní počasí v Česku je pro mnoho lidí zklamáním, ale v některých částech Evropy se potýkají s vlnami veder a zuřícími lesními požáry. Hned s pěti požáry bojují hasiči v Řecku, kde již bylo nutné přistoupit k evakuaci lidí z oblasti, která je vzdálená jen 30 kilometrů od Atén. Uvedla to BBC.  

včera

Jiří Krampol, herec a moderátor

Zemřel legendární herec Jiří Krampol

Českou hereckou obec zasáhla o víkendu nesmírně smutná zpráva. Zemřel herec a bavič Jiří Krampol, který v červenci oslavil 87. narozeniny. Krampol se v posledních měsících potýkal se zdravotními potížemi. 

včera

včera

včera

včera

Česko zasáhne deštivé počasí. Existuje několik scénářů

Meteorologové již dnes očekávají na východě Česka trvalé a vydatné srážky, které zapříčiní tlaková níže postupují přes Maďarsko a Slovensko do Polska. Platí i příslušná výstraha. Podle expertů ale není zcela jasné, kolik srážek a kam přesně přinese. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy