Český vědec má zachránit lidstvo, dostal na to 52 milionů

Brno - Mladý vědec Pavel Plevka díky prestižnímu grantu pokročí s výzkumem lidských pikornavirů, které způsobují řadu onemocnění od běžného nachlazení po život ohrožující záněty mozku. Evropská výzkumná rada mu na příštích pět let poskytla přibližně dva miliony eur (52 milionů korun). Novinářům to oznámil mluvčí Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (CEITEC MU) Jakub Ondroušek.

Nyní neexistují žádná léčiva proti infekcím způsobeným pikornaviry. Vědci kvůli tomu musejí pomocí strukturně biologických metod důkladně poznat životní cyklus pikornavirů. "Zajímají nás struktury, které jsou důležité pro množení viru v infikovaných buňkách," uvedl Plevka v tiskové zprávě.

Plevka vystudoval v Praze molekulární biologii a virologii, vzdělával se také ve Švédsku a Spojených státech. Od letošního července působí jako vedoucí výzkumné skupiny strukturní virologie v CEITEC. Zkoumá také viry, které se podílejí na zhoršení symptomů leishmaniázy, a úlohu virů při vymírání kolonií včely medonosné.

Kromě Plevky nyní v prestižní soutěži o granty u Evropské výzkumné rady uspěla také mladá česká geoložka Lucie Tajčmanová, získala v přepočtu zhruba 38 milionů korun na studium deformací v litosféře, která tvoří obal planety Země, informuje iHned.cz. Tajčmanová si ovšem svůj tým sestaví na Spolkové vysoké technické škole (ETH) v Curychu, kde už druhým rokem působí.

Evropská výzkumná rada (ERC – Europen Research Council) začala štědré granty začínajícím, ale i zkušeným vědcům udělovat v roce 2007, kdy ji založila Evropská unie. Jejím cílem je podporovat vědeckou excelenci na starém kontinentě. Letos dostala Evropská výzkumná rada 3329 žádostí o grant na rozjezd týmu, což je o polovinu více než v roce předchozím. Podpořila jich 287 a rozdělila mezi ně částku v celkové výši 400 milionů eur. Prezidentka Evropské výzkumné rady Helga Nowotny ocenila, že letos poprvé přesáhl podíl žen mezi úspěšnými žadateli o grant 30 procent. Loni to bylo 24 procent.

Související

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

Více souvisejících

Vědci ,  granty

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie.

Zákony se nadále porušují, ukázaly kontroly v restauracích, barech a klubech

Ministerstvo zdravotnictví se prostřednictvím krajských hygienických stanic zapojilo do celostátní kontrolní akce Alkohol, drogy a mládež 2026 (ADaM), kterou organizovala Policie ČR, ve spolupráci s Úřadem vlády ČR, Českou obchodní inspekcí, Celní správou ČR a s Ministerstvem zdravotnictví. Kontroly probíhaly od 15. června do 15. září 2026 a zaměřily se mimo jiné na provozovny poskytující stravovací služby, včetně restaurací, barů a klubů.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach

V Bílém domě panuje před blížícími se americkými mezidobími volbami hluboká nervozita a obavy z rozsáhlých personálních čistek. Poradci a blízcí spojenci prezidenta Donalda Trumpa se intenzivně připravují na situaci, kdy by případná porážka republikánů v Kongresu mohla vyvolat ostrou vlnu vzájemného obviňování a vést k radikálnímu přeskupení sil uvnitř vládních struktur.

před 5 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec

Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimír Putin

V Evropě roste přesvědčení, že bude muset zahájit jednání s Putinem

Mezi evropskými vládami sílí přesvědčení, že budou muset brzy pověřit konkrétní osobu přímými jednáními s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o mírové dohodě pro Ukrajinu. Hlavním problémem však zůstává rozhodnutí, kdo by měl tento citlivý a náročný úkol převzít. Debata na toto téma nabrala na aktuálnosti poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Steve Witkoff odcestoval do Ruska s cílem nabídnout Putinovi třístranný summit s Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským.

před 8 hodinami

Cisterna LUKOIL na letišti v Praze

Kreml potvrdil, že Rusko a USA jednají o aktivech ropného gigantu Lukoil

Kreml potvrdil, že Rusko a Spojené státy jednají o osudu zahraničních aktiv sankcionovaného ruského ropného gigantu Lukoil v hodnotě přibližně dvaceti dvou miliard dolarů. Toto oznámení přišlo v době, kdy americké ministerstvo financí prodloužilo povolení k vyjednávání o prodeji těchto aktiv do jedenáctého listopadu. Rozhovory probíhají v rámci rozšiřování hospodářského dialogu mezi Moskvou a Washingtonem.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Petr Pavel

Politico: Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly blízko dohodě, než USA zrušily sankce, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel v rozhovoru pro síť Axel Springer Global Reporters Network, pod kterou spadá web Politico, uvedl, že mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou byly velmi blízko dohodě, než Spojené státy zrušily sankce na ruskou naftu. Podle jeho slov dříve koordinované západní sankce na ruský ropný průmysl a oligarchy dostávaly Moskvu pod značný tlak. Dohoda o dodávkách stovek tisíc tun ruské nafty do Spojených států však Kremlu poskytla prostor k nadechnutí.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Vlády začaly odpojovat weby. V programovacím jazyce PHP byla objevena závažná chyba

Celosvětový internet čelí mimořádné bezpečnostní krizi poté, co byly v programovacím jazyce PHP, jenž tvoří základ značné části webových stránek, odhaleny dvě kritické zranitelnosti. Kvůli hrozbě kybernetických útoků vydaly vládní agentury po celém světě naléhavé varování a řada institucí, vládních portálů i mediálních společností začala preventivně odpojovat své systémy od sítě.

před 12 hodinami

před 14 hodinami

Podzim

Počasí o víkendu: Česko čeká citelné ochlazení

Víkendové počasí přinese do České republiky výrazné ochlazení, velkou oblačnost a postupně také srážky, které v horských oblastech přejdou v sněžení. Podle aktuální předpovědi meteorologů čeká obyvatele typicky podzimní ráz počasí s proměnlivými teplotami a větrnými poryvy v některých regionech.

včera

Steve Witkoff

Republikáni jsou pobouřeni chováním Witkoffa u Putina

Američtí senátoři Thom Tillis a John Cornyn z Republikánské strany ostře kritizovali zvláštního vyslance Steva Witkoffa za to, že označil ruského prezidenta Vladimira Putina za „humanitární osobu“. Stalo se tak po propuštění neoprávněně zadržovaného amerického občana z ruského vězení.

včera

Pentagon

Pentagon ukončil používání umělé inteligence od Anthropicu. Vadí mu, že nedostal plný přístup

Pentagon ukončil používání nástrojů umělé inteligence od společnosti Anthropic. K tomuto kroku došlo několik měsíců poté, co Ministerstvo obrany Spojených států označilo tuto technologickou firmu za bezpečnostní riziko pro dodavatelský řetězec. Informaci o úplném přerušení spolupráce potvrdil zástupce amerického rezortu obrany. Rozhodnutí uzavírá měsíce trvající spor týkající se bezpečnostních pojistek a přístupu k vojenským aplikacím.

včera

Ukrajinská vláda se pod stupňujícími ruskými útoky potýká s nedostatkem peněz

Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy